V Německu je pořád nepřípustně vysoká svoboda slova, vzteká se Evropská komise proti rasismu a netoleranci

Cenzura a informační manipulace, NWO

Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) nedávno publikovala svoji šestou monitorující zprávu o Německu. Přestože Německo má jedny z nejrepresivnějších zákonů o nenávistné mluvě v Evropě, tak se ECRI rozhodla, že podle ní Německo pořád ještě nedělá dost.

Že jste o ECRI ještě neslyšeli? Tak je tu pár slov k jejímu představení:

ECRI, která sama sebe označuje jako „nezávislou“ je orgán monitorující lidská práva pro Radu Evropy – tu si nepleťte s Evropskou unií. Rada Evropy se skládá z 47 členských států včetně všech 27 členských států Evropské unie. Jejím rozhodujícím a politiku přijímajícím orgánem je Komise ministrů skládající se z ministrů zahraničí všech členských států. Jejím nejproslulejším orgánem je Evropský soud pro lidská práva. Rada Evropy na rozdíl od EU nemůže přijímat závazná pravidla pro své členské státy. Loni oslavila své 70. výročí. Rada Evropy sama sebe nazývá „vůdčí organizací pro lidská práva tohoto kontinentu… Všech 830 milionů lidí žijících v tomto společném právním prostoru má ultimátní právo dovolávat se svých práv u Evropského soudu lidských práv.“

ECRI byla založena v roce 1994 hlavami států 47 členů Rady Evropy. Podle své Výroční zprávy z roku 1997:

„Mandát ECRI je určován hlavami států a vlád a je jím: revize legislativy, politiky a dalších opatření členských států ve věci boje proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a netoleranci a hodnocení jejich efektivity; navrhovat další aktivity na místní, národní a evropské úrovni; formulovat obecná politická doporučení členským státům…“ (strana 3)

„ECRI se skládá z členů určených jejich vládami (jeden za každou členskou zemi Rady Evropy) na základě jejich hluboké znalosti v oboru boje proti netoleranci. Ti by měli mít vysokou morální autoritu a být uznávanými experty v boji s rasismem, xenofobií, antisemitismem a netolerancí. Členové ECRI jsou jmenováni do své osobní kompetence a jednají jako nezávislí členové.“ (strana 7)

ECRI od roku 1994 monitoruje členské státy Rady Evropy, aby zajistila, že jejich politiky a legislativa dodržují cíle stanovené hlavami států Evropské rady.

V roce 1997 Štrasburský summit členských států Rady Evropy:

„Zopakoval svůj cíl dosáhnout větší jednoty mezi členskými státy tak, aby se budovala svobodnější, tolerantnější a spravedlivější evropská společnost, a vyzval k zintenzivnění boje proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a netoleranci.“

Teď, téměř o tři desetiletí později, je Evropa protkána předivem zákonů a politik proti nenávistné mluvě, a to do velké míry díky úsilí tohoto nevoleného ušlechtilého a pokrokového orgánu Rady Evropy zvaného ECRI.

Podle webové stránky ECRI:

„ECRI v rámci své práce monitorování jejích zemí zkoumá situaci týkající se projevů rasismu a netolerance v každém členském státě Rady Evropy. Nálezy ECRI spolu s doporučeními k tomu, jak by každá taková země měla ten identifikovaný problém řešit, se publikují ve zprávě o této zemi. Takové zprávy se zhotovují po kontaktní návštěvě v dotyčné zemi a po důvěrných rozhovorech s národními orgány. Monitorování zemí se týká všech členských států na základě stejných podkladů a dochází k němu v pětiletých cyklech, kdy se vždy ročně vyhodnotí devět až deset zemí.“

Práce na šestém kole zpráv ECRI začala na konci roku 2018. Šesté kolo zpráv o zemích se u všech členských států soustředilo na tři společná témata:

  • Skutečná rovnost a přístup k právům;
  • Nenávistná mluva a nenávistí motivované násilí; a
  • Integrace a inkluze.

Šestá zpráva ECRI o Německu byla publikována 17. března 2020. V té se ECRI předvádí s něčím, co lze těžko popsat jinak než jako politikářskou agendu.

ECRI si všímá „pozitivního vývoje“ a vítá ho, přičemž ten „pokrok“ připisuje mj. následujícím věcem:

„Německo v roce 2015 vřele přivítalo neobyčejně velký počet žadatelů o azyl. Kancléřka a ministři veřejně promlouvali proti nenávistné mluvě a sociální sítě vyzývali, aby vynutili směrnice k odstraňování nenávistné mluvy.“

Nicméně podle ECRI: „I přes ten dosažený pokrok obavy vyvolává řada problémů.“

Článek se zaměřuje na „obavy“ ECRI ohledně nedostatečných německých opatření proti „nenávistné mluvě“:

Ač německé předpisy o nenávistné mluvě patří k nejrepresivnějším v Evropské unii, tak „ECRI s politováním zjišťuje, že v posledních letech se veřejný diskurz mezi Němci stává čím dál xenofobičtější a nenávistná mluva je čím dál běžnější.“

„Na tomto pozadí ECRI velice pozitivně vyzdvihuje, že mnoho Němců vřele vítalo iniciativu spolkové kancléřky k přijetí nesmírně vysokého počtu 890 000 žadatelů o azyl, kteří dorazili na podzim 2015. Tato ‚kultura vítání‘ mobilizovala statisíce lidí, kteří přispěli k ubytování a pomáhali nově příchozím, z nichž mnozí byli uprchlíci ze Sýrie.“

ECRI ale lamentuje, že:

„Ostatní části obyvatelstva však naopak projevovaly obavy z takové migrační vlny. Nevraživé a xenofobické přístupy narůstaly a veřejná debata se zhoršovala. Politická strana ‚Alternativa pro Německo‘ (AfD) proti migraci zaujala rozhodný postoj. Záležitosti jako vyšetřování velkého počtu stížností na sexuální napadení a krádeže při novoročních oslavách 2015/2016 v Kolíně a domněnky, že mezi podezřelými bylo hodně žadatelů o azyl, rozpoutaly ohromnou veřejnou debatu, ovlivnily obecný pocit bezpečnosti a přispěly k narůstajícím islamofobickým a xenofobickým sentimentům a k nenávistné mluvě. Opakovaná pozornost veřejnosti a médií k dalším přečinům domněle spáchaným žadateli o azyl, útok islamistických teroristů na berlínský vánoční trh z 19. prosince 2016 a další podobné útoky v sousedních zemích dále posílily strach, xenofobii a rasismus. AfD ve spolkových volbách 2017 získala 12,6% hlasů a např. 15,1% ve volbách v Bádensku-Württembersku, 20,8% v Meklenbursku – Západním Pomořansku a 24,3 % v Sasku Anhaltsku.“

ECRI naléhá aby:

„V mnoha oblastech je třeba přistoupit k zásahům, aby bylo efektivně dosaženo prevence nenávistné mluvy a úspěchů v boji proti ní. Do toho patří i zvyšování uvědomělosti, prevence a boj proti mluvě, podpora obětí, sebekontrola, použití zákonných pravomocí a jako poslední možnost trestní stíhání a tresty.“

ECRI se domnívá, že „tu chybí dostatečně robustní a hustá síť poradenských služeb pro oběti nenávistné mluvy. Orgány starající se o rovnost by měly mít jasný mandát, nezbytné kompetence a zdroje, aby pomáhaly obětem nenávistné mluvy.“

ECRI si však s uspokojením všímá, že:

17. března 2017 německá Tisková rada změnila svůj Tiskový kodex a vydala směrnice o tom, jak se správně podle ní má interpretovat veřejná debata a mediální referování o událostech jako trestné činy dost možná páchané cizinci a zvláště útoky na ženy na Nový rok 2015/2016. Směrnice 12.1 tohoto Tiskového kodexu stanovuje, že příslušnost podezřelých k etnickým, náboženským či jiným menšinám by se normálně neměla vůbec zmiňovat, pokud pro to nebude dobře podložený veřejný zájem.“

ECRI rovněž „připomíná, že takové informace by policie měla vyzrazovat pouze, je-li to nezbytně nutné a poslouží-li to legitimnímu účelu.“

Pak se ECRI uchyluje ke komentářům k Německem zavedenému kontroverznímu zákonu o cenzuře z roku 2017 známému jako NetzDG, který od Facebooku vyžaduje, aby odstraňoval do 24 hodin obsah, jinak ho čeká pokuta 50 milionů euro. Tento zákon ECRI s nadšením legitimizuje oslavným tvrzením:

„Ty restrikce uvalené NEA (Síť vynucujících zásahů) lze v demokratické společnosti považovat za nezbytné, zvláště aby se ochránila reputace a právo na soukromí a důstojnost osob vystavených nenávistné mluvě a aby se zabránilo rozvratu a zločinům.“

ECRI je však zjevně zklamaná, že ty cenzurní zákony nejdou dost daleko.

„ECRI rovněž lituje, že k těm zavedeným mechanismům nepatří takový, v němž by sociální sítě systematicky předávaly trestně udatelný obsah spolu s doprovodnými důkazy policii a prokuratuře. Tudíž se obecný preventivní účinek stíhání a rozsudků za nenávistnou mluvu nemohl plně vyvinout a dále tak přispět k odstraňování nenávistné mluvy na internetu. ECRI doporučuje, aby německé úřady zavedly standardní přístupy a předpisy pro udávání nenávistné mluvy na sociálních médiích, při nichž se budou zajišťovat důkazy o nenávistné mluvě na internetu, jež se budou uchovávat a předávat úřadům vynucujícím tyto zákony a aby se tak vypracovaly způsoby, při nichž bude policie a prokuratura moci rozbíjet nové kanály šíření nenávistné mluvy na internetu.“

Německo ve skutečnosti už nejméně podle některých z doporučení ECRI postupuje:

V říjnu vláda oznámila, že pracuje na zavedení legislativy, která mj. poskytovatele internetových služeb jako Facebook, YouTube a Twitter zaváže nejen prostou cenzurní povinností nenávistnou mluvu do určitého časového termínu mazat, nýbrž ji také udávat německým úřadům a rovněž předávat i IP adresy uživatelů sociálních médií podezřelých z nenávistné mluvy. Německá vláda tento zákon schválila v únoru a ten teď čeká na schválení dolní komorou německého parlamentu Bundestagem a horní parlamentní komorou Bundesratem.

ECRI rovněž protlačuje svoji agendu dirigování médií, když prohlašuje:

„ECRI je potěšena oznámením nového Národního akčního plánu na integraci, který bude mít i kapitolu o médiích. ECRI nabádá všechny zainteresované, kteří se zapojí do jeho revize, aby vypracovali opatření, která pomohou zadusit šíření nenávistné mluvy a zamezit zprávám, které byť i neúmyslně podněcují rasismus a xenofobii.“

Nakonec ECRI „radostně vítá to, jak německá vláda realizuje jejich cenzurní doporučení (z páté zprávy ECRI o Německu) na zavedení zákonů a povinností o zrušení financování politických stran a dalších organizací, které prosazují rasismus“ a doporučuje, aby se přezkoumalo, jak takové procedury použít proti straně Alternativa pro Německo (AfD).

ECRI od roku 1994 šíří svá vysoce zpolitizovaná doporučení evropským vládám během důvěrných konzultací s vládami, které jsou vyloučeny z kontroly veřejností. Publikuje se pouze závěrečná zpráva.

Když se teď už řadu desetiletí uplatňují takového způsoby vlády, jež lze formálně označit na protidemokratické, když nevolený orgán „expertů“ diktuje národním vládám, jak mají vládnout v základních záležitostech, jako je svoboda slova, tak jak je to vlastně s Evropany? Schvalují ti ta jejich opatření, nebo je naprosto ignorují?

by Tyler Durden

Sat, 04/18/2020 – 08:10

Authored by Judith Bergman via The Gatestone Institute,

Zdroj: https://www.zerohedge.com/political/germany-still-too-much-free-speech-says-european-commission-against-racism-intolerance

Sdílejte přátelům

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments