Ukrutná násilnost ‚ekologismu‘

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ NOVINKY, Nezařazené, POLITIKA, Světová

Fiore Longo ze Survival International argumentuje za skoncování s monstrózními ochranářskými projekty, které právě těm lidem, kteří vědí, jak svoji zemi chránit, ubližují a ničí je.

***

V uniklé zprávě odhalené v únoru Guardian vyšetřovatelé Rozvojového programu Spojených národů (UNDP) zjistili, že ozbrojené eko-gardy zčásti financované Světovým fondem divoké přírody WWF chránili v Republice Kongo divokou přírodu tak, že lidi zdejšího kmene Baka vystavovali násilným ukrutnostem a porušovali jejich lidská práva. (Ti se o tento ekosystém úspěšně starali 4000 let.)

Tento mamut ekologismu se pokoušel vytvořit chráněnou zónu kolem Messok Dja, velkého pralesa bohatého na divokou přírodu a biodiverzitu tam, kde lid Baka žil už od dávnověku věky. Vyšetřovatelé UNDP zjistili, že s lidmi Baka se o projektu nikdo nebavil a ti z rukou eko-gard trpěli nesmírně krutým násilím, když gardy jim znemožnily přítomnost v jejich lese, na kterém záviseli jakožto na zdroji obživy a zdroji léčivých bylin jejich medicíny, díky nimž přežívali.

Spolu s WWF si to území zabraly i konglomeráty na výrobu palmového oleje a těžbu dřeva, když UNDP tento ekologických projekt sponzorovala 21,4 miliony dolarů. Značná část těch peněz šla na ‚ekologickou ochranu‘ Messok Dja, kde zbytek se dal na další les TRIDOM na rozhraní Kamerunu, Republiky Kongo a Gabunu. UNDP pod tlakem aktivistů zahájila vyšetřování, neboť ti roku 2018 dostali dopisy od lidí Baka a stížnosti od Survival International (SI).

V jednom dopise od lidu Baka ve vesnici Mbaye se pravilo:

‚Zakazují nám do toho lesa chodit. Když si v lese uděláme tábory, eko-gardy je vypálí. Mnoho Baků už kvůli tomu umřelo. Děti hubnou. Je s námi už konec kvůli nedostatku léčivých bylin z lesa. Pokusili jsme se o svých obtížích informovat Světový fond divoké přírody WWF, ti to ale nevzali. Jen nám řekli, že v lese nemáme co dělat.‘

Koncept zprávy o vyšetřování z 6. ledna 2020 obsahuje i chmurná svědectví o tom, jak eko-gardy bijí muže, ženy a děti Baků. Další zprávy referují o tom, jak eko-gardisté pod hlavní pušky nutí Baky, aby se mlátili vzájemně; strážci vytáhnou mačety a pak je s nimi mlátí; ženy Baků přinutí svléknout se donaha.

Koncept zprávy dodává: ‚Tyto násilnosti a hrozby komunitám Baků způsobují trauma a utrpení. Rovněž jim znemožňují jejich tradiční živobytí, čímž jen dále přispívají k jejich další marginalizaci a ožebračování.‘

To je bohužel ale jen špička ledovce. Stejně šokující jsou ta poslední odhalení, jak o tom Světový fond divoké přírody WWF vždy věděl a nic moc s tím nedělal, aby to napravil, a o tom, jak se až dosud chovaly i všechny ty ušlechtilé mezinárodní orgány jako OSN, co to ostentativně ignorovaly.

‚Eko-gardy na Baky pohlíží jako na zvířata, nepohlíží na nás jako na lidi,‘ řekl vyšetřovatelům SI muž Baka z Konžské pánve.

Je tragickou ironií, že ta masová turistika, lov trofejí a to ‚trvale udržitelé‘ dřevorubectví, těžba a další čerpání zdrojů je obvykle vítáno jako ekologické tam, odkud se vyženou původní obyvatelé a těm se zakáže, aby směli tuto zemi používat pro sebe.

Organizace Survival International v partnerství s domorodci a s příslušníky kmenů vede kampaň už od 80. let proti ukrutnostem páchaných ve jménu ekologismu. Zelení agenti podporovaní světově renovovanými skupinami ochrany divoké přírody, národními vládami a mezinárodními orgány pak mučí a vraždí spousty nevinných a bezbranných lidí. Rangers těchto parků a vládní činitelé vypálili spoustu vesnic, buldozery srovnali jejich domy, střídali se na hromadně znásilňovaných ženách, kradli jejich majetek, mlátili je a na doživotí je mrzačili.

Ohromná území byla kmenům a místním komunitám ukradena pod falešným tvrzením, že to je nutné kvůli ekologii. Ta ukradená země se pak prohlásí za ‚chráněnou přírodu‘ nebo za ‚národní park‘ a původní obyvatelé jsou odhánění, často podobným typem násilí, jakým trpěli lidé Baka.

Světový fond divoké přírod WWF pracuje v Konžské pánvi už přes 20 let – kde podporuje komanda, která lidi z domorodých kmenů násilně trýzní. ©WWF

Kulturní imperialismus

Národní parky poprvé vytvořené ve Spojených státech v 19. století byly vydumány z představy, že příroda je ‚nedotčená divočina,‘ která taková byla, dokud ji běloši ‚neobjevili‘. Podle náčelníka Luthera Stojícího Medvěda ze Sicangu a Oglala Lakota: ‚Jedině pro bílou tvář byla příroda „divočinou“ a pouze pro něj byla „zamořená“ nějakými nepatřičnými formami „divokých“ zvířat včetně „divošských“ lidí. My jsme tedy měli být ochočeni.‘

Tisíce Domorodých Američanů (Indiánů) nejenže ‚pouze‘ v této zemi žili, nýbrž ji aktivně využívali, utvářeli ji a živili ji. Oni hráli životně důležitou roli v tomto ekosystému a měli i jeho hlubokou znalost, nicméně byli vnímaní jako ‚zamoření‘, jako nepatřičné se vnímalo, že by s tou zemí ‚nakládali‘, a to stejně jako mnoha-tisíciletí obyvatelé chráněných oblastí Afriky a Asie dnes.

Je tragickou ironií, že masová turistika, lov trofejí a ‚trvale udržitelné‘ dřevařství, těžba nebo jiné čerpání zdrojů jsou v těchto oblastech často vítány, ač původní obyvatelé, kteří byli součástí tohoto ekosystému, byli vyhnáni a zakázali jim tu zemi pro sebe jakkoliv využívat, třebas i pro sběr léčivých bylin.

Obrázek: Muž z vesnice u navrženého národního parku Messok Dja ukazuje jizvy a zhmožděniny po zmlácení, které utrpěl od eko-gard podporovaných a financovaných WWF. Credit: Fiore Longo

Stejně, jako v 19. století v Severní Americe, kde se země čistila od Indiánů, tak i v Africe a Asii dneška, se ‚ochranářstvím‘ myslí to, že původní správci země už v zemi svých předků žít nesmí, ale smí tam přijíždět turisté na dovolenou; místní lidé mají lov pro obživu zakázaný tam, kam cizinci přijíždí lovit ze sportu a domorodé komunity mají zakázáno využívat zdrojů, na kterých závisí, aby přežili (např. byliny). Definice ‚trvalé udržitelnosti‘ se tu svévolně překrucuje tak, aby se mohly dávat koncese pro dřevorubectví a pro průmyslovou těžbu v ‚chráněné‘ zemi.

Představa, že domorodci nechápou, jak pečovat o své životní prostředí vyvěrá z kulturního imperialismu. Důkazy z celého světa ukazují, že zajištění práva k zemi pro domorodé komunity vytváří přinejmenším srovnatelné nebo spíš lepší výsledky ochranářství, a to za zlomek nákladů na standardní programy ochrany.

Speciální reportérka Spojených národů o Právech domorodého obyvatelstva, Victoria Tauli-Corpuz ve zprávě z roku 2018 uvedla.

‚Když buldozery nebo rangeři z parku vyhání domorodce z jejich domovů, tak to není jen krize lidských práv, je to také škoda pro celé lidstvo. Domorodci dosahují přinejmenším stejných výsledků v ochraně ekosystémů, a to za zlomek rozpočtu na ochráněná území, což činí z investic do domorodých lidí samotných ten nejefektivnější prostředek ochrany pralesů.‘

Každý, komu na planetě opravdu záleží, musí přestat s podporou takových forem ‚ochranářství‘, které ubližují domorodcům a místním kmenům a odcizují je od jejich prostředí. Nastal čas, aby je ochranáři začali uznávat jako nadřízené partnery v boji za ochranu jejich vlastní země, za jejich kmeny, za přírodu a za celé lidstvo.

By Fiore Longo

Global Research, March 09, 2020

New Internationalist 3 March 2020

Zdroj: https://www.globalresearch.ca/violence-conservation/5705914

Sdílejte přátelům

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments