Ukrajinský syndrom Maďarska

Nezařazené

V roce 2015 zachvátila Maďarsko vlna protestů. Už 2. ledna protestovalo přes 5 tisíc lidí proti politice ministerského předsedy Viktora Orbána. Vláda nedávno přikročila ke krokům posilujícím její vazby s Ruskem. Maďarské parlamentní volby 2014 proběhly 6. dubna 2014. Výsledkem bylo vítězství Fidesz, takže Viktor Orbán zůstal ministerským předsedou. Tato strana získala o 14% více hlasů, takže dosáhla dokonce většiny potřebné k úpravám ústavy země. V říjnu 2014 získala maďarská vládnoucí strana Fidesz i lví podíl v místních volbách, takže získala většinu starostů včetně kýženého postu budapešťského primátora spolu s většinou ve všech krajských radách. Fidesz získal 20 křesel z 33 členné budapešťské rady. O podpoře veřejnosti pro vládu tedy není pochyb.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

12. ledna Gábor Vona, se vůdce druhé největší maďarské politické strany Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko) v interview podělil o své názory na probíhající události s ruskou informační agenturou Regnum. Jobbik rychle nabývá na síle. Jeho popularita roste zvláště v důsledku rozumné kritiky členství v EU. Země do Evropské unie vstoupila před 10 lety. Podle pana Vona, bylo Maďarsko do Unie zavlečeno lákadlem slibů zvýšené životní úrovně. „Komunismus padnu a lidé si chtěli žít, mít pořádné joby a svobodu, ale to, co dostali, bylo dost odlišné. Začali ztrácet pracovní místa, 5% obyvatelstva se při sháňce po práci vystěhovalo do zahraničí. Byli to hlavně mladí lidé. Teď propadli Maďaři rozkolům a frustraci. Výrobní podniky buď zkrachovaly, nebo přešly do rukou cizinců a regály obchodů plní jen zahraniční výrobky. Maďarsko se potýká s tou samou situací, v jaké by bylo Rusko, kdyby zůstal Jelcin u moci. To by se mělo změnit. A není to jen maďarské trápení, všechny země Střední a Východní Evropy se potýkají se stejným problémem.“

Gábor Vona vysvětluje, že zahraničně politický program jeho strany předjímá revizi vztahů s Evropskou unií, stažení se z NATO a přijetí neutrality. Věří, že situace v zemi je extrémně znepokojivá. Sousední zemí je i nestabilní Ukrajina. A to věci komplikuje. Pan Vona poukazuje na to, že v organizaci nedávných pouličních protestů měly jasně prsty US speciální služby. Takové aktivity normálně koordinuje US ambasáda. Všechnu tu „špinavou práci“ dělá US Chargé d’Affaires M. André Goodfriend, který před tím sloužil jako generální konzul na US ambasádě v syrském Damašku. Budí to dojem, že v zemi se něco peče, snad události ve stylu ukrajinského Majdanu.

Agence France Press cituje 61 letého manažera, který protestuje proti rozhodnutí Orbánem vedené vlády zavést Maďarsko pod vliv Ruska. Myslí tím tu půjčku 10 miliard euro na modernizaci jaderné elektrárny Paks. 53-letá učitelka odporuje návratu k systému centralizované vlády, proti kterému její generace bojovala.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Proč je ale opozice z Viktora Orbána tak vyděšená? Před osmi lety jej obvinili, že je to komunista v převleku a skrytý přívrženec Jánose Kádára. Je jím opravdu? Zdaleka ne. V jeho politickém životopise není nic, co by tento názor potvrzovalo. V dobách Maďarské pjerestrojky (období přestavby na závěr komunismu za Gorbačova) zuřivě komunismu oponoval a dožadoval se svobodných voleb a stažení sovětských vojsk. Když Maďarsko vstoupilo do NATO, tak byl ministerským předsedou on. Jako šéf vlády podporoval tržní reformy v kombinaci se silnou politikou sociálního zabezpečení. Věřil, že každý Maďar by měl mít práci. Pokud si soukromé podniky neporadí s vytvořením dostatku pracovních míst, měla by se do toho vložit vláda. Jeho sociální politika je v příkrém rozporu s nezodpovědnou politikou vlád v Litvě, v Rumunsku a na Ukrajině, které jsou připravené podvolit se podmínkám uvaleným Mezinárodním měnovým fondem, i kdyby měl jejich země postihnout skutečný, nikoliv jen pomyslný Hladomor.

Nazvat Viktora Orbána maďarským nacionalistou by bylo správné. Je imunní k ideologickým vlivům a soustřeďuje se na ochranu maďarských národních zájmů, ať už je to ekonomika, sociální zabezpečení nebo zahraniční politika. V posledních letech dospěl k závěru, že postup podle směrnic z Washingtonu a Bruselu nepřináší Maďarům zlepšení životní úrovně, ani zajištění energetické bezpečnosti či zvýšení exportu. Např. směrnice Evropské unie o cizích invazivních druzích. Když Maďarsko omezí jejich šíření, tak to v podstatě bude mít za následek poškození maďarských producentů medu. To ale Brusel přeci nezajímá. Orbán tedy často uvádí Evropskou komisi do trapných situací, když klade vlezlé otázky. Ty, vezmeme-li to podle zdravého rozumu, činitele EU zpochybňují. Orbán se např. ptá, kde EU vezme těch 25 miliard euro – tj. částku, kterou má každoročně po neznámý počet let utrácet, aby ukrajinskou ekonomiku uvedla do evropských standardů? Když přeci nikdo nechce tohle břemeno nést, tak proč vlastně Ukrajinu do asociační dohody s EU lákají? Orbán otevřeně konstatoval, že jeho země trpí proti-ruskými sankcemi více, než samotné Rusko. Chce tedy vědět, kdo bude kompenzovat škody, jimiž byli postiženi maďarští zemědělci? Ministerský předseda říká, že nápad na to, aby ruské trasy dodávek plynu obcházely Ukrajinu, je v souladu se zájmy jeho země. Pan Orbán předkládá tvrdá fakta, v nichž vysvětluje, že Rusko dostalo kontrakt na modernizaci jaderné elektrárny v Paksu, protože zvítězilo v otevřeném tendru. Rusko prostě přišlo s nejlepší nabídkou.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Západní média tvrdí, že Orbán má sklony k autoritativní vládě, ale bez ohledu na to, zrovna v Maďarsku je demokracie velice živá. Možná to zrovna není nějaká neoliberální demokracie, ale jde o demokracii jiného svébytného druhu. Demokracie jako vláda lidu, nemusí být zrovna liberální; to závisí na tom, co lidé upřednostňují, na národních tradicích, na historii, politické kultuře a na spoustě dalších věcí. V červenci 2014 Orbán řekl, že pro Maďarsko je nejvhodnější neliberální, čili řízená demokracie a poukazoval na Rusko, Čínu, Turecko a Singapur jako na ty pravé příběhy úspěchu. Ve svých vlastních zemích se k moci dostala spousta politiků, kteří zaujali svá vlastní stanoviska, a odmítají přijímat rozkazy z Washingtonu a Bruselu – jako Orbán, president České republiky Miloš Zeman a ministerský předseda Slovenska Robert Fico. A ti podvrací koncept „nové Evropy“ tak, jak ho předložil bývalý US ministr obrany Donald Rumsfeld. Už to není tak, že by všechny Východoevropské země nadále žily ze vzpomínek na své sametové revoluce z let 1989-1990. Některé z bývalých socialistických států jsou připraveny ke spolupráci a k rozvoji vzájemně výhodných vztahů s Ruskem, i když by se to leckomu na Západě nemuselo líbit. I někteří západoevropští vůdci jako italský ministerský předseda Matteo Renzi už začali promlouvat proti sankcím na Rusko; takže jednota Západu v politice proti Rusku je už zpochybněná.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Gábor Vona si myslí, že Washington udělá, co může, aby Viktora Orbána dohnal ke změně jeho kurzu, nebo aby jej svrhl, pokud by ministerský předseda vzdoroval. Takže příští měření sil se v budapešťských ulicích očekává 1. února, kdy na návštěvu země přijede německá kancléřka Angela Merkel.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: strategic-culture.org

Čtěte také:

Sdílejte přátelům

12
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na