Učíme domorodce v Kamerunu nejíst zvířata z džungle. To bych se…

Nezařazené

„Když si uvědomíte, že některé děti považují maso divokých zvířat z džungle za potravu, potom bude trvat dlouho, než je přesvědčíme, že je třeba je chránit.“ A tak za naše peníze sociálně inženýrsky předěláváme Kamerunce k obrazu našemu. Považte, my už dokonce učíme i domorodce (!) v Kamerunu, že zvěř z džungle se nejí!

Výše citovanou větu pronesl kamerunský zmocněnec na ochranu přírody Manfred Epanda Aimé a my, prostřednictvím Pražské zoologické zahrady, realizujeme v jeho zemi projekt, který je má tomu nechutnému zlozvyku odnaučit. Mají zapomenout na to, že zvířata z džungle slouží jako potrava. Barbaři. Takzvaný Toulavý autobus tohoto projektu před pár dny přivezl první skupinu dětí z tamních pralesů na návštěvu do záchranného centra pro primáty, abychom jim ukázali, že zvířata z džungle se neloví za účelem získání potravy, ale ochraňují.

Úplně vidím to naše dovezené dobro. Starousedlící, kteří po tisíciletí přejímají tradice od svých předků a učí se přežít v nelehkých podmínkách, k čemuž zcela samozřejmě užívají divoká zvířata jako zdroj své potravy (ano, včetně goril, protože to jsou také jen zvířata), ustoupí od tohoto konání, abychom jim tam za pár let postavili naše umělé velkochovy chemicky vyhnaných kuřat, která, obohacena vodou a zmrazená do nepoživatelného stavu, jim začneme prodávat v supermarketu. A to raději nekomentuji fakt, že gorily ve světě nemizí kvůli domorodcům, ale kvůli západnímu byznysu nás cilizačně tzv. vyspělejších, ať už jde o trofeje nebo zisk vymýcené půdy.

Myslím, že je dobré připomenout, a to píšu jako člověk, kterému už odešlo v náručí několik jeho psů a před pár dny kočka, a který se slzami v očích musel zastřelit psa, kterého přejel řidič přede mnou, zatímco vystřelit na člověka, který mě ohrožuje, je pro mě podstatně menší problém, zvířata neumírají. Umírá člověk, zatímco zvířata hynou. Zvířata dále slouží mimo jiné člověku primárně k tomu, aby je snědl. Pokud má někdo možnost jíst zvířata divoká, má skvělé předpoklady k tomu, aby tu byl co nejdéle a v plné síle. Oproti tomu jsme se my, v naší vyspělé západní civilizaci, naučili jíst zvířata umělá, přičemž důsledky z tohoto návyku pak korigujeme farmaceutickými prostředky, jak je nám blbě, a považujeme to normální.

Když vidím, jak pachatelé dobra vyváží naše pojetí a vidění světa a života na Zemi do míst, kde bychom se měli od obyvatel naopak spíše učit (případně získat již dávno ztracené schopnosti), představuji si, kolik z nás by dokázalo přežít v okamžiku vypnutí elektrického proudu, ústředního topení a vody z kohoutku. Vím ale, že při soutěži o přežití bych si vsadil na domorodce z Kamerunu. Tedy minimálně alespoň do té doby, než jim tam implementujeme naše civilizační dobro, díky kterému mají přestat lovit a jíst zvířata z džungle, aby následně, tak nějak sociálně kutivovaněji, jedli jako my zmrazené zvířecí náhražky, nebo rybí filety bez ryb, které drží pohromadě jen díky plastovému obalu.

My, ze středu Evropy, a nemohu si odpustit konstatování, že za veřejné peníze, protože Pražská zoologická zahrada je rozpočtovou organizací, učíme domorodce v Kamerunu jak žít a co jíst. No to bych se vážně… Už chybí jen nějaký ten návazný humanitární projekt pro hladové.

AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Máte odpor k Rusku? Pak byste si neměli opřít kolo ani o Němce

František Matějka vyšlo na:

Učíme domorodce v Kamerunu nejíst zvířata z džungle. To bych se…

Sdílejte přátelům

6
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na