Švarcsystém dává svobodu a nezávislost na státu. Proto je nelegální

Nezařazené

Zákoník práce má 369 paragrafů. Část se snaží obcházet zaměstnanci a část zaměstnavatelé. Švarcsystém nemá paragraf žádný, jen svobodu vztahu pro obě strany. Zaměstnanec si rozhoduje o jeho vlastních vydělaných penězích jen z poloviny. Švarcsystém nabízí možnost rozhodovat si o všech penězích tím, kdo si je vydělal.

Zákoník práce je nepružný. Neumožňuje reagovat v reálném čase na stav ekonomiky, objem zakázek, ztrátu či zisk příležitostí na trhu, nebo lepší pracovní nabídku. Švarcsystém nabízí přesný opak. Jinými slovy je jedním ze základů skutečné konkurenceschopnosti na trhu jak na straně těch, kteří pracovní příležitosti nabízejí, tak v oblasti trhu práce mezi těmi, kteří pracovní příležitost přijmou.

Pracovněprávní vztah na základě zákoníku práce a dalších dotčených zákonů a předpisů diktuje zaměstnavateli i zaměstnanci pravidla hry, přičemž v řadě případů z nich neumožňuje uhnout ani v okamžiku, kdy by se na tom chtěly svobodně obě strany dohodnout. Švarcsystém oproti tomu dává svobodu volby oběma stranám v tom, co si mezi sebou sjednají.

Zákoník práce je přímým nepřítelem tolik žádoucí permanentní výchovy k odpovědnosti za svůj vlastní život. Stát na jeho základě ochranářsky určuje lidem, že si budou povinně střádat na svůj důchod, což navíc ve skutečnosti ani není pravda, neboť z jejich peněz dostává zabezpečení na stáří někdo úplně jiný, zatímco oni se musí slepě spolehnout na to, že tento stát na jejich zabezpečení jednou bude mít. To však už z principu existence řady za několik desítek let neznámých proměnných stát garantovat nemůže. Švarcsystém oproti tomu učí lidi hospodařit a pamatovat na zadní kolečka bez rozdílu stavu státu za dvacet či třicet let.

Je toho podstatně víc, čím švarcsystém válcuje zákoník práce. Ve skutečnosti má jen jedinou nevýhodu, která je navíc nevýhodou jen pro politiky. Tou nevýhodou je neschopnost státu mít nad lidmi kontrolu. Kontrolu nad jejich peněženkami, kontrolu nad jejich svobodou a životem, ale zejména kontrolu nad průběžným a stálým zdrojem peněz na přerozdělování. To je pravý a jediný důvod boje některých politiků proti švarcsystému. Kde by pak brali na ty svoje IT zakázky, sKarty, státní údajné podpory zaměstnanosti, nebo na umělou solidaritu, která žádnou solidaritou není, na dávky a péči o nemakačenky, kteří ale mají také volební právo a umí křičet v ulicích, zatímco jiní na ně makají.

Vivat švarcsystém! Je to nástroj svobody, nezávislosti na státu a osobní odpovědnosti. A proto je také nelegální. Miroslav Švarc byl za jeho aplikaci několikrát pokutován a nakonec ho tento stát obvinil ze zpronevěry dávek sociálního zabezpečení, nedovolil mu odklad splácení devíti milionového dluhu a jeho firmu, která měla miliardový obrat, poslal do konkurzu. Byl 9 měsíců ve vazbě a nakonec dostal 18 měsíců natvrdo. Po návratu z vězení žil jako poustevník u Slapské přehrady, pak pracoval jako šéf stavebních dělníků a od roku 2008 je v důchodu. To je příběh jak z padesátých let. Do háje, ten chlap by měl dostat metál!

AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Rekonstrukce státu a její boj s korupcí. Nová pěkná hra pro lid


.

František Matějka vyšlo na:

Švarcsystém dává svobodu a nezávislost na státu. Proto je nelegální

0 0 votes
Article Rating

Sdílejte přátelům

Subscribe
Upozornit na
19 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments