Špatné zákony a blbou práci státu amnestie nevyřeší

Nezařazené

Trest má smysl jen v případě, že přijde rychle. Poslat někoho do basy po osmi letech od doby, kdy něco provedl, nemá žádoucí efekt ani pro odsouzeného, ale ani pro poškozené. Pachatel už si pomalu ani nepamatuje, co provedl, zatímco poškození protrpěli osm let nejistotou, zda vůbec dojdou spravedlnosti, přičemž mnoho z nich už nedosáhne na pocit zadostiučinění. V případě škody přichází případné finanční odškodnění, které u nás zdaleka není pravidlem, spíše naopak, mnohdy s křížkem po funuse, když poškození potřebovali své peníze tehdy a museli kvůli tomu upravit zbytek svého života nikoli podle toho, jak chtěli, ale jak byli donuceni vnějšími okolnostmi, za které nemohli.

Příčinou výše popisovaného stavu, který lze bez jakýchkoli pochyb označit na stav systémový, je špatná práce státu. Počínaje zákonodárci, přijímajícími špatné zákony, přes pomalou práci policie a státních zástupců, konče prací soudů, které nemají žádné termíny pro svou práci. Ani jedna jmenovaná skupina navíc nemá žádnou skutečnou odpovědnost za výsledky své práce, přičemž v mnoha kauzách šli představitelé těchto skupin dokonce proti sobě, když se policii například podařilo rozkrýt machinace na nejvyšších místech a místo podpory od ostatních se dočkali politického rozprášení svých útvarů, kterému politici říkají eufemisticky ´reorganizace´.

Jsem si vědom popisovaného stavu, jehož jediným původcem je dle mého soudu stát a jeho příkladně blbá práce. Zároveň máme u nás zákony, které jdou i v případě trestního práva proti zdravému rozumu. Zavíráme lidi za činy, které jsme sice nazvali trestnými, ale ve skutečnosti mají svůj základ jen v nemorálnosti chování jednoho a blbosti druhého, zavíráme lidi za to, co veřejně říkají, protože se to neslučuje se současnými doktrínami předepsaného chování a myšlení. Tresty za hospodářské delikty jsou mnohdy vyšší, než za útok na život nebo zdraví. Přesto všechno jsem hluboce přesvědčen, že amnestie byla jednoznačně špatným krokem.

Byl jsem odpůrcem amnestií Václava Havla. Z principu, protože je to nevratný zásah do pravidel hry, která musí být pro všechny stejná, pokud mají mít smysl. Ze stejného důvodu jsem odpůrcem amnestie Václava Klause. Tento krok v sobě totiž nemá nejmenší vliv na nápravu výše popisovaného žalostného stavu nemocného systému. Nemá nejmenší vliv na práci policie, přičemž mám plné pochopení pro skepsi těch policistů, kteří se navzdory politikům, státním zástupcům i soudcům snažili poslat za mříže ty, kteří skutečně něco provedli, a nyní budou volní. Nemá nejmenší vliv na práci soudců, kteří budou dál soudit pomalu a tresty budou dál přicházet pozdě, protože ti pracují v daných podmínkách, které amnestie nezmění.

Viděl jsem včera ve zprávách radost v očích těch, kteří vyšli ven. Jedna odsouzená si pochvalovala podmínky ve vězení konstatováním „Výborně tam vařili“. Další odsouzený odpověděl na otázku, zda se cítí být napraven, slovy „Upřímně? Ne, je to tam měkký.“ Jiná parta asi osmi odsouzených řvala na celou ulici „Jsme venku, pičo,“ zatímco lidé uhýbali na druhou stranu chodníku. Samostatnou kapitolou je pak problém náhrad škody u poškozených, kteří využili svého práva připojit se k trestnímu stíhání s náhradou škody, zatímco nárok v občanskoprávním řízení neuplatnili, protože to nebylo třeba, a kvůli dlouhotrvajícímu řízení jim uběhla promlčecí lhůta. Obávám se, že se oprávněně budou nakonec domáhat náhrady škody po státu, byť netuším, jak úspěšně.

Neřeším, na rozdíl od senzacechtivých novinářů, zda se mezi více než 7.000 vězni objeví deset nebo dvacet známých tváří. To je jen mediální bublina, jejímž cílem je zisk z prodeje senzací. Neřeším, zda šlo v součtu těch kauz o řády miliard, protože jsem přesvědčen, že do vězení patří dlouhá řada těch, kteří způsobili (a ano, bohužel si k tomu vytvořili i zákony, které legalizovali krádeže za bílého dne) škody v řádech stovek miliard na veřejném majetku a rozpočtu v případě státních zakázek a státního dluhu. Jde mi opět výhradně o princip. A z tohoto důvodu musím narovinu napsat, že krok Václava Klause mě zklamal. Amnestie byla chybou a nemá nejmenší ambici něco skutečně vyřešit a napravit.

DOPLNĚNO V 10:05 – Vyjádření Václava Klause k amnestii

AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Kukačka v Klausově hnízdě. Petr Nečas

.

František Matějka vyšlo na:

Špatné zákony a blbou práci státu amnestie nevyřeší

Sdílejte přátelům

17
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na