Selektivní boj Německa prý proti anti-semitismu

Cenzura a informační manipulace, NWO

Německá vláda nedávno oznámila, že zahájí razii proti svobodě slova, kdy ministryně spravedlnosti Chirtine Lambrecht tvrdila, že německá vláda „bojuje proti pravicovému extremismu a anti-semitismu všemi prostředky vlády zákona.“ Vláda předložila balíček opatření, včetně určitých, která omezí svobodu slova. Podle německého zpravodajského kanálu Deutsche Welle:

„Poskytovatelé internetu jako Facebook, YouTube a Twitter budou povinni hlásit německým úřadům nenávistnou mluvu a také nahlásit IP adresu podezřelého uživatele. Až dosud se od gigantů sociálních médií požadovalo pouze, aby nenávistnou mluvu v určité časové lhůtě mazali.“

Kontroverzní německý cenzurní zákon známý jako NetzDG, který nabyl účinnosti 1. října 2017, vyžaduje, aby platformy sociálních médií mazaly nebo blokovaly jakékoliv internetové „zločiny“ jako pomluva, hanobení, očerňování nebo podněcování do 24 hodin od přijetí stížnosti uživatele. Společnosti sociálních médií dostanou na komplikované případy sedm dnů. Pokud to neučiní, může je německá vláda pokutovat až 50 miliony eur za nepodvolení se.

Když Lambrechtová tento balíček oznamovala, odkazovala se na útok na synagogu v Halle, při kterém se Němec Stefan Balliet pokusil vniknout do synagogy, aby tam zabíjel Židy, což se mu však nepovedlo. Ten následně na jiné lokalitě zavraždil dva lidi. Balliet přiznal, že jej při spáchání tohoto útoku motivovala víra v pravicový extremismus. Tvrdí se o něm, že inspiraci pro svůj útok hledal na internetu. „K čemu vede taková bezuzdnost a nespoutaná nenávist na internetu se nám zase ukázalo při tom strašlivém útoku na židovskou komunitu v Halle,“ řekla Lambrecht.

Podle Die Welt tento nový balíček pokrokových opatření proti ideo-zločinům zajistí, že „Zavedené a osvědčené přístupy prevence proti pravicovému extremismu budou pokračovat a budou se rozvíjet. Konkrétně programy prosazování demokracie a prevence extremismu…, stejně jako obecná opatření na podporu politické uvědomělosti…“ Navíc podle Die Welt: „Práce na ústavní ochraně proti pravicovému extremismu se zintenzivní“ a přijmou se taková opatření, aby „bezpečnostní a justiční orgány byly adekvátně vybaveny k boji proti politicky motivované zločinnosti pravice tak, jak je nezbytné.“

Tato nová vládní iniciativa však vypadá, že je zaměřená pouze proti anti-semitismu páchanému pravicovými extremisty. Zjevně ignoruje např. anti-semitské činy páchané islamistickými extremisty – tj. dost podivné opomenutí, uvážíme-li zjištění Agentury pro základní práva EU (FRA): „Druhý výzkum diskriminace a nenávistných zločinů proti Židům v EU,“ vydaná v prosinci 2018. Podle tohoto výzkumu:

„Co se týče těch nejzávažnějších incidentů antisemitské šikany v průměru napříč 12 členskými státy průzkumu, byly tou nejčastěji zmiňovanou kategorií pachatelů: ‚někdo jiný, koho nemohu popsat‘ (31 %); ‚někdo se vzhledem extremistického muslima‘ (30 %); ‚někdo, co vypadal na levicově politicky zaměřeného‘ (21%); ‚v pracovním nebo jako školák/student‘ (16%); ‚teenager nebo banda teenagerů‘ (15 %); ‚druh či kamarád‘ (15 %); ‚někdo vypadající na vyznavače pravice‘ (13 %)“. [1]

Mezi těmi 12 členskými státy, kde proběhl průzkum, bylo i Německo.

Předtím v listopadu 2018 Agentura pro základní práva EU vydala zprávu „Antisemitismus – Přehled dat dostupných z Evropské unie za roky 2007-2017,“ v němž citovala zprávu Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI), jak v roce 2017 uvádí:

„Hlavními pachateli antisemitských incidentů jsou ‚islamisté‘ a radikalizovaná muslimská mládež včetně školních dětí stejně jako neo-nacisté a sympatizanti extrémní pravice a v některých případech i extrémně levicové skupiny.“ [2]

Snad nejdůležitější je to, že Bundesamt für Verfassungsschutz (BfV) – Německá vnitřní zpravodajská služba – v červnu 2019 vydala zprávu o „Anti-semitismus v islamismu.“ Účelem této zprávy bylo „zvýšit uvědomění veřejnosti o islamistickém anti-semitismu.“ Podle této zprávy:

„Abychom získali představu o rozsahu a projevech anti-semitské propagandy a událostí v islamistickém prostředí Německa od konce roku 2015, tak BfV vedla evidenci anti-semitských událostí, kde je podezření na islamistický původ.“

„Evidence o těchto událostech dokládá, že anti-semitské události s islamistickým původem nejsou v Německu ničím neobyčejným. Jen za období od ledna do prosince 2017 bylo zaznamenáno přes 100 incidentů počínaje anti-semitskými kázáními přes anti-semitská graffiti až po slovní a fyzické útoky proti osobám. To je ovšem jen ta příslovečná ‚špička ledovce‘.“

„Násilné události byly zatím zaznamenány jen v omezeném rozsahu. Avšak i ty jednotlivé případy jasně ukazují, že ideologická radikalizace mezi lidmi a podněcování k nenávisti a k násilí anti-semitskými idejemi poskytuje úrodnou půdu pro násilné eskalace.“

„Pozoruhodné je rovněž to, že četné incidenty způsobili lidé, u kterých až dosud nebyly žádné doklady o vazbách na organizovaný islamismus. Např. v dubnu 2016 ženu v Berlíně oslovili dva arabští muži kvůli jejímu přívěsku na náhrdelníku ve tvaru území Izraele. Ti dva muži ji pak uráželi slovy ‚Ty židovská sračko! Vy jste žumpou světa.‘ V prosinci 2017 napadli arabští spolužáci židovského středoškolského studenta v Berlíně slovy: ‚Jste vrahové dětí; měly by se vám uřezat hlavy!‘ Také v prosinci 2017 zaútočily dvě neznámé osoby na synagogu v Severním Porýní-Vestfálsku a napadaly tamní personá slovy: ‚Al-Quds patří nám‘ Vypadněte odsud vy zkurvysyni!“

„Takové události naznačují, že anti-semitské ideje šířené islamisty je možno čím dál více nalézt v muslimských sociálních skupinách mimo islamistické organizace. Zda je to trvalý jev – nebo spíš trvalý trend – to se teprve uvidí.“

„Avšak ať je perspektiva jakákoliv, je třeba uvést, že anti-semitská ideologie šířená islamistickými skupinami a jednotlivci už v dnešním Německu představuje značný problém mírového a tolerantního soužití.“

Je tu tudíž otázka, proč do toho německého vládního balíčku iniciativy na boj s anti-semitismem nebyl zahrnut džihádistický anti-semitismus?

Zvláště když v dubnu 2018 podle Die Welt kancléřka Angela Merkel v interview přiznala:

„Teď už tu máme i nový jev, že když tu máme uprchlíky, čili lidi arabského původu, tak nám do naší země přináší další formu anti-semitismu.“

Navíc německé úřady zjevně neberou islamismus a antisemitismus vážně, i když má zjevně smrtonosný potenciál. 4. října se nůž třímající Syřan pokusil za výkřiků „Allahu Akbar“ a „Jebat Izrael“ vpadnout do berlínské synagogy. Podle místních novin Neues Deutschland předala policie tohoto muže do péče psychiatrické léčebny, protože „neexistovalo žádné naléhavé podezření na zločin, šlo pouze o výchozí podezření z přestupku.“ Navíc: „Neexistovaly žádné náznaky možné radikalizace tohoto muže.“ Policie jej následující den propustila, ač byl stráží synagogy doslova „chycen při činu.“

Avšak tento zmařený útok nožem přiměl berlínskou městskou správu, aby oznámila zvýšenou přítomnost policie před židovskými institucemi. Jaký má však zvýšená policejní přítomnost smysl, když jsou potenciální pachatelé okamžitě propuštěni a pouze to vyvolá „podezření z přestupku?“

Ústřední židovská rada v Německu propuštění tohoto muže kritizovala. „Rychlé propuštění pachatele je nepochopitelné,“ řekl její předseda Josef Schuster s dodatkem, že kancelář prokuratury „tento útok na synagogu řešila přezíravě.“

Hodnocení německého zpravodajství nacházející se ve Výroční zprávě o ochraně ústavy 2018 potvrzuje rozsah hrozby džihádistů nejen proti německým Židům, nýbrž i proti všem Němcům:

„I když nebudeme uvažovat o ničem jiném než o tvrdých číslech, lze říci, že počty islamistických extremistů doznaly mírného nárůstu na celkem 26 560 lidí v roce 2018 (v roce 2017 to bylo 25 810). Ač v roce 2018 nebyl v Německu spáchán žádný extremistický útok, tak počet zachycených plánovaných útoků v různých fázích přípravy ukazoval, že není žádný důvod vidět všechno jako v pořádku. Hrozivá situace v Německu zůstává napjatá; to se ve velké míře stabilizuje. Německo je nadále cílem džihádistických organizací jako ISIL nebo al-Kaiída. V důsledku toho je Německo stejně jako německé zájmy v různých částech světa vystaveno neustálým závažným hrozbám, které se mohou kdykoliv projevit jako teroristické útoky motivované džihádismem.“

Vzhledem ke scénáři takové oficiální hrozby dluží německá vláda všem svým občanům vysvětlení, proč je při reakci na anti-semitismus tak „selektivní“.

by Tyler Durden

Thu, 01/30/2020 – 02:00

Authored by Judith Bergman via The Gatestone Institute,

Zdroj: https://www.zerohedge.com/political/germanys-selective-fight-against-anti-semitism

Konec formuláře

Sdílejte přátelům

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments