Rozhovor Richarda Sulíka pro německý Welt Online

Nezařazené

Richard Sulík, šéf slovenských liberálů, napadá protikrizovou politiku Angely Merkelové: „Ventilátorem požár neuhasíte.“ Řecko a Španělsko by měly opustit eurozónu.

Autor: Günther Lachmann. Welt Online.

Kacléřka Merkelová jedná nezodpovědně, domnívá se šéf slovenských liberálů Richard Sulík.

Welt Online: Pane Sulíku, jste považován za vycházející hvězdu slovenské politiky. V roce 2009 jste založil liberální stranu Svoboda a solidarita a hned napoprvé jste se s ní dostal do parlamentu při zisku více než dvanácti procent hlasů. Sám jste se stal předsedou parlamentu.

Poté vaše strana minulý rok hlasovala proti navýšení eurovalu, a spustila tak vládní krizi. Udělali byste to znovu?

Richard Sulík: Ale jistě! Politika Evropské unie stran evropské finanční krize byla chybná a je chybná.

Welt Online: V následujících parlamentních volbách vás však voliči za vaše jednání potrestali. Váš volební zisk se smrštil na polovinu. Nemyslíte si, že jste v evropské politice politice k EU udělali něco špatně?

Sulík: V samotné evropské politice ne, ale možná jsme dostatečně srozumitelně nevysvětlili, proč je politika v otázce eura špatná a bude mít ničivé následky. V celé Evropě zažíváme posun do leva. Všude vítězí socialisté, nejen u nás, ale i v Řecku a Francii. To je fatální vývoj, protože levičáci budou všechno jenom ještě více zhoršovat.

Welt Online: Co je tedy špatného na krizové politice koordinované spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou?

Sulík: Jednoduše řečeno: S ventilátorem požár neuhasíte. Ale právě takové snahy tu probíhají. Co chci říct je, že vytvářením nových dluhů nemůžete překonat dluhovou krizi. A když se podíváte na aktuální vývoj, zjistíte, že dluhy rostou denně

Welt Online: V jakém stádiu krize se vlastně právě nacházíme?

Sulík: Těžko říct. Vzpomínám si, že v roce 1949 se na Slovensku říkalo: S tím, jak komunisti hospodaří, to bude trvat maximálně pět let, než se všechno zhroutí. Trvalo to ale dalších čtyřicet let.

Netroufám si odhadovat, jak dlouho by krize ještě mohla trvat. Ale jsem si jist, že dosavadními prostředky nelze vyřešit. Jenom všechno zpomalují a zhoršují.

Welt Online: Čím?

Sulík: Tím, jak Evropská centrální banka (ECB) odkupem státních dluhopisů stále nafukuje svoji bilanci. Ale nemůžu říct, jestli to bude trvat jeden, dva nebo deset let.  To prostě nevím.

Welt Online: Na přelomu roku ECB zaplavila finanční trhy miliardami eur. Byl to pokus o stabilizaci situace.  Proč se ty peníze vlastně nedostaly do hospodářského koloběhu?

Sulík: Ty peníze šly především k bankám jihoevropských zemí. Španělské a italské banky obdržely celkem 500 miliard eur. Nevím, kolik peněz dostaly Řecko a Portugalsko. V každém případě těmito penězi jihoevropské banky zaplatily dluhy, které měly u bank severních zemí.

To znamená, že ECB osvobodila banky severních zemí od ručení za dluhy jihoevropských bank.  Díky tomu mají banky severních zemí hodně peněz, které ukládají opět u centrálních bank.

Welt Online: Přes tuto záplavu miliard na začátku roku teď španělským bankám hrozí kolaps. Existují plány, podle nichž by tentokrát banky neměla zachránit ECB, nýbrž Evropský stabilizační mechanismus (ESM), přestože ESM byl původně plánován jen na záchranu států v nouzi. Co si o tom myslíte?

Sulík: Vůbec nic. To je zase ta známá salámová metoda. Nejdřív se řekne, že je EFSF (Evropský nástroj finanční stability) časově omezený, potom se řekne, že se zřídí stálý EFSF. Nejdřív se řekne, že ESM nezachraňuje banky, ale jenom státy. Teď má najednou zachraňovat i banky. Já říkám: Banky by měly zbankrotovat. Když banka vyhlásí bankrot, tak se nepropadne do země. Její likvidací je pověřen insolvenční správce.

Návrat plateb zůstává zachován, stát může vklady obyvatelstva až do určité výše garantovat. Úvěry budou dále obsluhovány podnikateli. A nové úvěry budou poskytovat banky, které nejsou v bankrotu.

Welt Online: To by však mělo závažné důsledky…

Sulík: …bylo by to však spravedlivější než zisky privatizovat a dluhy zatěžovat veřejnost. Zdá se, že utrácení peněz daňových poplatníků je oblíbenou činností evropských politiků.

Welt Online: Vy jste taky politik…

Sulík: …Já jsem v politice dva roky, ne dvacet. Před tím jsem byl někdo, kdo musí hospodařit s vlastními penězi, jinak bych sám zkrachoval. Měl jsem podnik s 250 pracovníky, který jsem prodal. Jako podnikatel dokážu dobře posoudit, jak nezodpovědní politici nakládají s penězi svěřenými daňovým poplatníkem.

Welt Online: Jak hodnotíte situaci ve Španělsku?

Sulík: Španělsko má hned po USA nejvyšší zahraniční dluhy na světě, a sice tisíc miliard euro. To je nepředstavitelná suma. K tomu kvóta nezaměstnanosti přesahuje 25 %. S eurem nemá Španělsko šanci se z toho dostat.

Welt Online: Španělsko by mělo opustit euro?

Sulík: Obávám se, že Španělsku nakonec nic jiného nezbyde. Když Španělsko vystoupí z eurozóny a zavede novou měnu, dovolená ve Španělsku bude najednou levnější než dovolená v Turecku, rajčata a víno budou levnější.

Tráva nepřestane růst, když tam nebudou mít euro.  Na druhé straně mi není dodneška jasné, proč paní Merkelová, pan Sarkozy a tehdejší president ECB pan Trichet, tak dogmaticky trvali na tom, aby Řecko nevystoupilo z eurozóny.  Kdyby vystoupilo, stálo by si dnes lépe. Takhle se všechno jenom zhoršilo.

Welt Online: Rozpadne se eurozóna?

Sulik: To není klíčová otázka. Klíčové je, že riziko pro daňové poplatníky bude každým dnem stoupat, pokud se budeme chovat jako doposud. Výše dluhů budou stále narůstat. Nikdo neví, co se stane při dosažení hranice X. Jisté je, že daňoví poplatníci budou nakonec platit nepředstavitelně vysokou cenu.

Welt Online: Co krize znamená pro východní Evropu?

Sulík: Dluhy, nic než dluhy. Slovensko svoje dluhy zdvojnásobí. Moje země má nejnižší platy v eurozóně, mezi dvěma největšími městy nemáme dodneška dálnici, náš vzdělávací systém a zdravotnictví jsou podfinancovány.

Přesto si musíme hrát na štědré a posílat peníze do Řecka, aby si Řekové mohli i nadále platit svoje důchody, které jsou třikrát tak vysoké jako na Slovensku. To je prostě bláznovství.

Welt Online: Jedná nezodpovědně i Angela Merkelová, která stojí v čele krizové politiky?

Sulík: V krizi nejedná s vědomím zodpovědnosti vůči daňovým poplatníkům. Mohla ukázat, že je druhá Maggie Thatcherová. To ale neudělala. Na rozdíl od Thatcherové požadavkům na finanční pomoc vždycky znovu vyhověla. Nikdy neměla souhlasit s ESM, protože v říjnu 2010 jasně řekla, že žádný trvalý euroval nebude. Mě překvapilo už to, jak lehkovážně zachází se svým slovem.

Welt Online: Co si myslíte o fiskálním paktu?

Sulik: Především jde o papírového tygra. Je iluzorní si myslet, že by v něm navržená pravidla mohl splnit někdo, kdo už předtím nedokázal splnit mírnější pravidla Maastrichtské smlouvy a nesplnil je dodnes. Proto fiskální pakt nepřinese více odpovědnosti, ale více centralizace.

Welt Online: Proč?

Sulík: Je tam totiž článek jedenáct, podle nějž země, která chce zavést ekonomické reformy, si je musí nechat odsouhlasit komisí v Bruselu. Sečteno a podtrženo to znamená, že ta země o těchto reformách nesmí suverénně rozhodnout. Chci vám ukázat jeden příklad: Slovensko v roce 2004 zavedlo jednotnou daňovou sazbu 19 %. Něco takového bude v budoucnu možné pouze s povolením komise. O tom jsem pevně přesvědčen.

Welt Online: Bojíte se ztráty pravomocí suverénních národních států?

Sulík: Ano. Domnívám se, že národní státy se postupně vzdávají stále více pravomocí. To je centralizace.

Welt Online: Kdo za tím stojí a proč?

Sulík: To je dobrá otázka, kterou nedokážu zodpovědět. Víte, když jsem vstoupil do politiky, musel jsem se naučit, že jsou tu zákony z Bruselu, které slovenský parlament nesmí odmítnout. Kdyby to udělal, mohli bychom být potrestáni. Od té do je asi 70 % slovenské legislativy pod vlivem Bruselu. A já předpovídám, že jednoho dne se jí parlament nebude vůbec zabývat a vlády budou zákony přímo přebírat.

Welt Online: Co navrhujete?

Sulík: Měli bychom se občanů zeptat, jestli to tak chtějí. Lidé by měli sami rozhodnout. V referendu. To je cílem a účelem demokracie. Politika by k němu konečně měla najít odvahu.

Welt Online: Potřebuje Evropa podle vašeho názoru Merkelovou a Sarkozym iniciovanou evropskou hospodářskou vládu?

Sulík: Ne. Hospodářská politika je věcí národních států. Evropa by se měla rozpomenout na své základní svobody: Volný pohyb kapitálu, zboží, služeb a osob.

Welt Online: Fiskální pakt jste právě odmítl, potřebuje Evropa ESM?

Sulík: Ten potřebuje zrovna tak málo.

Welt Online: Jak je to se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou?

Sulík: Společná zahraniční politika by nebyla špatná. Bohužel o lady Ashtonové není vidu ani slechu, přestože má pod sebou 4500 úředníků a diplomatů. Možná je to v tom, že mají dovolenou čtyři nebo pět měsíců v roce. K bezpečnostní politice: Dovedl bych si představit evropskou armádu. Ale v tomto směru se podivuhodně vůbec nic neděje.

Kam dál:

Sdílejte přátelům

Komentujte

  Subscribe  
Upozornit na