Poučení pro nadcházející časy bídy z těch minulých, co fungovalo a co ne během stagflace 70. let

EKONOMIKA, Světová

Když 2. ledna 1970 otevřela Newyorská burza obchody, byl ukazatel Dow Jones Industrial Average na 809 bodech.

Byl to počátek nového desetiletí a očekávání byla vysoká.

Důvěra spotřebitelů byla vysoká, ekonomika byla silná a jen před několika měsíci vyslala NASA člověka na měsíc.

Amerika se chystala vyhrabat se z bláznivých 60. let a těšila se na boom let 70.

Ten ale nikdy nepřišel.

Americká ekonomika během příštích 10 let trpěla nejbolestivější epizodou od Velké deprese.

70. leta postihla odporná éra stagflace – období s vysokou nezaměstnaností, vysokou inflací, vyššími daněmi, vyšší mírou zadlužení a ubohým ekonomickým růstem.

To je jeden z nejhorších osudů, jaký ekonomiku může postihnout. Ale USA se v tom potácely dlouhé roky.

Vrchol inflace přesáhl v 70. letech 10%. Nezaměstnanost byla kolem 8%.

‚Podzaměstnanost‘ bylo skoro 20%, tj. takoví lidé sice chtěli job na plný úvazek, ale podařilo se jim sehnat jen částečný úvazek.

A trpěly i ty nejtradičnější finanční investice.

Investoři do dluhopisů byli zničeni inflací; každý, kdo si nakoupil státní dluhopisy čili pokladniční poukázky vlády USA počátkem 70. let, vydělával jen 5,5%, tj. hodně pod mírou inflace.

A výnosy z akciových trhů byly ubohé.

Připomeňme si, že v roce 1970 otvíral Dow Jones Industrial Average na 809 bodech. Na konci dekády v prosinci 1979 byl Dow jen na 839 bodech – skoro žádný nárůst.

A upravíme-li to o inflaci, tak investoři do akcií během 70. let ZTRATILI skoro 49%.

Pro investora do mainstreamových aktiv to byly brutální časy.

Ale lidem, kteří investovali do REÁLNÝCH aktiv, se vedlo docela dobře.

Uvážíme-li např. zemědělskou půdu: tak podle ministerstva zemědělství USA byla průměrná cena zemědělské půdy v USA v roce 1970 137 $ za akr.

Během deseti let zemědělská půda vyrostla na 737 $ za akr – pěkný roční průměrný výnos přes 14%.

Investoři, kteří si koupili ornou půdu s mírným vkladem (tj. 30% složením zálohy a s bankovním úvěrem na zbývajících 70%) vydělávali celá 70. léta 24,7% v průměru ročně.

A to v tom není započteno, co vydělali z úrody.

Cena hovězího se během 70. let zdvojnásobila. Cena kukuřice skoro ztrojnásobila. Ceny pšenice zečtyřnásobily.

I po očištění od inflace vytvářely zemědělské komodity a nemovitosti mohutné výnosy a patřily mezi nejlépe si vedoucí aktiva toho desetiletí.

Ale s nemovitostmi k bydlení, to bylo smíšené.

V některých částech USA si nemovitosti k bydlení jakožto třída aktiv vedly v 70. letech velice dobře.

Např. nemovitostem v Kalifornii se hodnota během této dekády ztrojnásobila, jelikož populace tohoto státu explozivně narůstala.

Obyvatelstvo v krajích jako El Dorado (u metropole státu Sacramenta) a Santa Cruz (jižně od San Francisca) rostlo skoro 3x rychleji, že národní průměr, a tak se ceny domů šplhaly do výšin.

Ale v některých jiných částech země byly nemovitosti k bydlení mizernou investicí, jelikož tam místní vlády uvalovaly kontrolu nájemného, limity na poplatky nájemcům.

Snížené nájemné znamenalo stlačení cen nemovitostí. A tak nemovitosti k bydlení byly velice různorodou třídou aktiv.

Nepřekvapí vás, když se dovíte, že i zlato a stříbro během 70. let generovaly fenomenální výnosy.

Zlato vstupovalo do počátku dekády s oficiální cenou US vlády 36,56 $.

V té době se ještě US dolar za tuto cenu jako krytý zlatem proplácel. Ale na konci dekády byl americký dolar jen ‚fiat‘ měnou (tj. nadekretovanými penězi) a zlatem už od té doby podložen není.

Koncem roku 1979 vyrostlo zlato na více než 400 $, takže investoři do zlata za tu dekádu vydělali 10x.

A STŘÍBRO ve skutečnosti předstihlo i zlato, když vyrostlo z méně než 2 $ v roce 1970 na více než 30 $ na konci roku 1979 – zisk tedy více než 15x za dekádu.

Je tam spousta dalších příkladů, ale hlavní podstata je v tom, že reálná aktiva obecně v těch nejhorších časech americké historie vytvářela mohutné výnosy.

Teď by asi bylo směšné tvrdit, že 20. léta 21. století budou přesně taková jako 70. léta.

Jak už jsem už dříve psal mnohokrát, do přístupu k této pandemii je třeba zahrnout vše od postoje ignorance až po nejistotu.

S jistotou víme jen málo věcí. Jednou z nich však je to, že se tisknou ohromná kvanta peněz a prohlubuje se zadlužení.

Ministerstvo financí USA zrovna včera oznámilo plán, že jenom v tomto čtvrtletí si půjčí rekordní 3 BILIONY $.

A kdo ví, o kolik více si půjčí na zbytek roku.

Navíc k tomu Fed už vytiskl 2,5 bilionu $ jen během posledních šedesáti dnů.

Už teď to jsou nepředstavitelné sumy peněz, ale vypadá to jako, kdyby se teprve rozehřívali. Nejspíš přijde ještě daleko více dluhů a větší tisk peněz.

Takže když s jistotou nemůžeme říci, co se stane dál – stagflace, deflace, inflace atd., tak je na základě poučení z historie dobrý nápad vlastnit reálná aktiva, když dluhová mašinérie a tiskárny běží takovým tempem, jako je tohle.

By Simon Black – May 05, 2020

via Sovereign Man

Zdroj: https://www.thedailybell.com/all-articles/news-analysis/what-worked-and-didnt-work-during-1970s-stagflation/

Sdílejte přátelům

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments