Posuv geopolitických tektonických desek odšoupl US ze středu jeviště

Nezařazené

Neschopnost Obamovy administrativy očistit své řady od neo-konzervativních držitelů křesel a dosazenců předchozí Bushovou administrativou vedl ke geopolitickému posuvu, v němž se hlavní národní a regionální aliance posouvají pryč od Spojených států. Přítomnost takových neo-konzervativců jako náměstkyně ministra zahraničí pro evropské a eurasijské záležitosti Victoria Nuland a její protějšek pro záležitosti Západní polokoule Roberta Jacobson stejně jako jimi prováděné politiky vyústila ve významný odklon od Ameriky ze strany latinskoamerických a evropských národů jako Německo a Francie stejně jako k významnému mezinárodnímu přeuspořádání.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

A není to jen v řadách Obamovy administrativy, kde neo-konzervativci napáchali škodu „značce“ US. Je dost neobvyklé, když se íránští vůdci shodnou s německými na kritickém hodnocení US zahraniční politiky. Ovšem přesně k tomu došlo, když krátce poté, co íránský ajatolláh Ali Chameneji Spojené státy proklel za „dezintegraci“, když byl do Íránu přeposlán dopis podepsaný 47 republikánskými neoconskými senátory. Tento dopis garantoval okamžité anulování jakékoliv jaderné úmluvy mezi P5+1 a Íránem, jakmile Barack Obama opustí úřad. Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier se ovšem kvůli tomuto dopisu pustil do US senátorů úplně stejně. Steinmeierovy poznámky se odrazily i v Paříži u vyšších činitelů francouzské vlády.

Rozčilení Berlína a Paříže kvůli Washingtonu se neomezuje pouze na iniciativu s Íránem. Němci a Francouzi spolu s Italy jsou čím dál pobouřenější americkým válečným štvaním proti Rusku kvůli Ukrajině a kvůli dalším problémům. Možná, že se to, o čem bývalý US ministr obrany Donald Rumsfeld svého času mluvil jako o „Staré Evropě“ (tj. o původních Západoevropských členech NATO) začíná odhodlávat k budoucnosti, která už nebude spočívat v onom vznešeném transatlantickém partnerství, které je přísně jednostrannou záležitostí, v níž podmínky těchto sňatků diktuje Washington, nýbrž pro změnu půjde o více multilaterální uspořádání eurasijské povahy.

Ač Obamova administrativa vložila hodně velké sázky do svého „příklonu k Asii“, tak je to Asie, kdo se přiklání k Evropě, a tudíž neutralizuje Washington v jedné jeho někdejší historické sféře vlivu. Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), na kterou mnozí pohlíží jako na rivala Severoatlantické smluvní organizace (NATO) už oficiálně posvětila čínskou ekonomickou iniciativu Hedvábné stezky, která prosazuje rozvoj nových dálnic, železnic a mořských přepravních tras z Asie do Evropy.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Rusko obdrželo od Číny garance, že Peking podpoří plné členství Indie v SCO. Protiváhou ke vstupu Dillí bude podpora pro rozšíření plného členství v SCO pro Pákistán, dlouhodobého spojence Číny. Členství Indie a Pákistánu v SCO by mohlo posloužit jako faktor zmírňující napětí v jejich vzájemných vztazích zrovna tak, jako je členství v NATO často považováno za takové při občasném harašení zbraněmi mezi Řeckem a Tureckem. Rozšířená SCO s Ruskem, Čínou, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Uzbekistánem, Tádžikistánem, Indií a Pákistánem jako členy bude dalekosáhlým vykročením k zastavení NATO při jeho protlačování se na východ, stejně jako s jeho budoucími plány na „barevné revoluce“ východně od Uralu.

Odhodlání indického ministerského předsedy Narenda Modiho přidat se k SCO posiluje jeho touha zřízení Regionální asociace Indického oceánu (IORA), který by zahrnovala Indii, Mauricius, Maledivy, Srí Lanku, Seychelly a další národy tohoto mořského regionu. Modi tuto svou touhu uvedl ve známost při nedávné návštěvě na Mauriciu. Vytvoření ‚Mini-SCO‘ v Indickém oceánu s motem „SAGAR – Bezpečnost a růst pro všechny v regionu“ bude přímou výzvou Washingtonu a NATO, kteří v Indickém oceánu vidí hřiště pro své vojenské aktivity, které jsou založeny převážně na US vojenské základně Diego Garcia a na menších základnách v Ománu a Džibuti a na plánované letecké základně na australských Kokosových ostrovech (Keeling).

Asi rovněž poskytuje pro Spojené státy výzvu na mezinárodní finanční frontě. Rozhodnutí Británie přidat se jako první země z G7 k čínské Asijské bance pro rozvoj infrastruktur (AIIB), tj. ke konkurentovi Asijské rozvojové banky vedené US a Japonskem pod záštitou ve Washingtonu sídlící Světové banky, vyústilo v nevraživé potyčky mezi Londýnem a Washingtonem. Povídá se i o tom, že toto britské rozhodnutí ohrozilo „speciální anglo-US vztahy“. Německo by se mohlo k Británii s jejím vstupem do AIIB přidat.

Jak ukazují tyto čerstvé články, tak se mezi tím už přidalo a není samo:

„Kolosální porážka“ pro Obamu, jelikož Austrálie se přidává k čínské regionální bance

Evropští „spojenci“ Ameriky opouští Obamu a přidávají se k Čínou vedené infrastrukturní bance

Čína nedělá žádné tajnosti s tím, že AIIB, která má v současnosti 21 členů, bude spolupracovat s Rozvojovou bankou BRICS ve spojeném úsilí s Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jižní Afrikou na vytvoření alternativy ke Světové bance točící se kolem Washingtonu a Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Spor mezi Západem a Ruskem kvůli Ukrajině vyústil do rozhodnutí washingtonských válečných jestřábů zavést sankce vylučující Rusko ze sítě Společnosti pro celosvětové mezibankovní finanční telekomunikace (SWIFT) sídlící v Belgii. Zpřetrhání vazeb mezi ROSSWIFT, tj. ruskou podsítí SWIFT, a SWIFT jako celkem by mělo pro evropské ekonomiky závislé na obchodu s Ruskem strašlivé důsledky. Není tedy žádným překvapením, že SWIFT oznámil, že Rusko bude naopak členem jeho správní rady. Toto rozhodnutí bylo zase dalším projevem rostoucí evropské nespokojenosti se sankcemi „trojky“ ve Washingtonu, kterou vedl ředitel kanceláře pro kontrolu zahraničních aktiv ministerstva financí (OFAC) Adam Szubin; a patří k ní Jennifer Shasky Clavery, ředitelka Sítě pro vynucování boje proti finančním zločinům (FinCEN) a navrch, pokud se také jmenuje, náměstek ředitele Centrální zpravodajské agentury pro terorismus a finanční zpravodajství David S. Cohen.

Tato trojka spolu s neo-konzervativci v politické hierarchii ministerstva zahraničí také rozčilovala Latinskou Ameriku se svou agresivní taktikou ekonomického válčení proti Venezuele. 12. března 2015 uvalila Obamova administrativa ten samý typ sankcí na Venezuelu včetně zákazu vstupu venezuelských činitelů do US a zmrazení jejich aktiv, jako to před tím provedli s aktivy ruské autonomní republiky Krym, východoukrajinskými republikami Lugansk a Doněck a s Ruskem samotným.

Obama rovněž vyhlásil, že Venezuela představuje „nesmírnou hrozbu národní bezpečnosti Spojených států.“ Každá organizace na Západní polokouli z komunity latinskoamerických a karibských států (CELAC) a z Unie jihoamerických národů (UNASUR), přes Bolivarovskou alianci za lid a naší Ameriku (ALBA) i generální tajemník Organizace amerických států José Miguel Insulza okamžitě akce Washingtonu odsoudili. Nejenže byl Washigton se svým tónem hluchý k přáním Západní hemisféry, ale věci ještě zhoršil tím, že zrušil US vízum ministerskému předsedovi Denzi Douglas ze Svatého Kryštofa a Nevisu jako varování karibským vůdcům, co je čeká, když budou jako Douglas, směřovat své národy do bloku ALBA, výtvoru zesnulého venezuelského presidenta Hugo Chaveze.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Washingtonské drcení malých nárůdků se nezastavilo jen u Svatého Kryštofa a Nevisu. Váleční jestřábi sankcí ve Washingtonu se rovněž rozhodli přijmout akce proti Banca Privada d’Andora (BPA), soukromé bance z maličkého knížectví Andorra, uhnízděného v Pyrenejích. Tato banka byla obviněna z „praní“ peněz pro Petróleos de Venezuela (Pdvsa), tj. pro státem vlastněnou venezuelskou ropnou společnost.

Národy celého světa rovněž začínají být prozíravější ohledně úsilí Obamovy administrativy o rozdmychávání a podporu tzv. „tematických“ čili „barevných“ revolucí po celém světě. Krach operace George Sorose s Victorií Nuland na svržení makedonského ministerského předsedy Nikoly Grujevského od moci ve Skopii při protiústavním EU směřovaném puči, aby jej nahradili operativcem Nuland a Sororose Zoranem Zajevem ze Sorosem financované Sociálně demokratické strany bylo jedním z nečetných neúspěchů těchto „demokratických inženýrů“ z ministerstva zahraničí, CIA a ze Sorosovy Open Society Institute (ISI), což je téměř privatizovaná CIA.

Venezuelský president Nicola Maduro, který zůstal u moci, rozzuřil navíc Jacobson ze Států, když ji označil jako netaktní diplomatku ve stylu sprosto-hubé Nuland. Venezuelský ministr zahraničí Delcy Rodriguez totiž nedávno o Jacobson řekl, že je „mrzoutská“ a „nevychovaná“, což dokládá tím, že „kudy chodí, tudy žvýká.“ Rodriguez řekl, že aby někdo mohl vyjednávat „s lidmi a se zeměmi“, tak musí mít dobré „způsoby“. Nezpůsobnost Jacobson dobře sedí s Nuland, která byla zaznamenaná, jako říká US velvyslanci v Kyjevě, „jebat EU,“ a mluví o německé zdráhavosti rozšířit sankce proti Rusku jako o „posrancích před Moskvou.“ Obamova administrativa pohlíží na US vztahy s Latinskou Amerikou a Evropou převážně jako na výsledek úchylného manýrismu dvou bab osobně povýšených na své současné pozice Hillary Clinton za dob, kdy ona byla ministryní zahraničí.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Mezi tím geopolitické posuvy národů a aliancí pokračují tak, aby sloužili těm, kdo se rozhodli omezit vliv protlačovaný Washingtonem. Toto poselství začíná být jasnější národům, které vidí značné zlepšení ve spolupráci na projektech mimo US hájemství, ať už je to plynovod Balkánský proud nebo iniciativa Hedvábná stezka přes AlBA a IORA. Takže „Americká značka“ na světovém jevišti už ztratila svůj lesk.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: strategic-culture.org

Čtěte také:

Sdílejte přátelům

33
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na