Politické chyby Protonového centra v Praze: Je soukromé (!) a léčí

Nezařazené

„Protonové centrum stojí z veřejných peněz“, „zneužívají strachu z rakoviny ke svému zisku“, nebo „léčba protonem je zbytečně drahá a stát to umí laciněji“. Chcete vědět z první ruky, jak je to doopravdy?

Moje máma mi zemřela v domácí péči v náručí na rakovinu slinivky, jejíž příznaky lékaři neodhalili včas přesto, že ji posílali od lékaře k lékaři a sbírali body. Můj tchán zemřel na tutéž nemoc. Sportovec, svého času reprezentant v házené, trenér, nekuřák. Strýci mé ženy se zhoubné nádorové onemocnění vrátilo po chemoterapii po čtyřech letech znovu. Děda mého prvorozeného syna zemřel na rakovinu kostí. Mám velmi rozvětvenou rodinu, takže se velmi snadno vejdu do statistik. Každý třetí člověk u nás onemocní ve svém životě rakovinou a každý pátý z nich na toto onemocnění zemře. Proto už roky sleduju vývoj léčby u nás i ve světě, a když jsem zjistil, že se v České republice staví protonové centrum, páté v Evropě, byl jsem rád.

Jenomže co čert (nebo politici a stát, vyberte si) nechtěl, protonové centrum začala stavět a následně provozovat soukromá (!) společnost a nikoli nějaká doposud zavedená státní nebo krajská nemocnice, sloužící politikům na různých úrovních jako zdroj vedlejších příjmů při výběrových řízeních drahých staveb, předraženého vybavení, nebo pravidelných dodávek spotřebního materiálu. Představte si soukromé zdravotnické zařízení, nenapojené na politický establishment a jdoucí už z principu nabízeného způsobu léčby proti doposud zajetým postupům a proti výrobcům cytostatik, tedy proti těm, kteří mají z přetrvávající léčby onkologických pacientů zajištěn stálý příjem.

Netrvalo dlouho a tento stát a jemu, za stovky milionů korun z reklam na všechno možné státní, na ruku jdoucí média spustily nenávistnou kampaň, jejímž cílem není nic jiného, než vyvolat u veřejnosti odpor proti soukromému Protonovému centru v Praze. A protože většina z mých čtenářů zná můj postoj k současným politikům a jejich přístupu k občanům, snad nepřekvapí, že jsem se stal v České republice iniciátorem občanské aktivity Hlas pro život a její petice. Jejím jediným cílem, po tom všem, co jsem si prožil a prožívám ve vlastní rodině, je zařazení protonové terapie jako standardní léčebné procedury do systému veřejného zdravotního pojištění, resp. do systému čerpání služeb občany za jimi odvedenou daň státu, protože povinné zdravotní pojištění ničím jiným, než daní, není. K dnešnímu dni se ztotožnilo s títmo záměrem téměř 125.000 občanů České republiky. To je mimochodem víc lidí, než měli na svých peticích kandidáti na prezidenta České republiky, nebo násobně víc, než mají vládnoucí koaliční politické strany členů svých partají v součtu celkem…

Mýtus první: Protonové centrum bylo postaveno z veřejných peněz

U části veřejnosti přetrvává mylný dojem, že soukromé protonové centrum bylo zaplaceno z veřejných peněz a dotací. Pravda je taková, že bylo z části soukromou investicí vlastníků a většinu peněz poskytla jako úvěr developerská společnost skupiny Erste. Ani jediná koruna nebyla z dotací nebo jiných veřejných zdrojů.

Mýtus druhý: Existence Protonového centra je závislá na úhradách zdravotních pojišťoven

Omyl, vážení. Pravda je taková, že centrum začíná léčit pacienty z ciziny, kteří za léčbu, která je pro ně nákladově výhodnější, než například v Německu nebo USA, platí hotově. A protože jeho kapacita je s ohledem na počet možných výkonů samozřejmě omezená, může se za čas klidně stát, že pro české pacienty, i kdyby měli nakonec léčbu hrazenou zdravotními pojišťovnami, až se politici proberou, nebude místo.

Mýtus třetí: Protonová léčba je násobně dražší, než léčba dosavadní

Když jde o peníze, není nad konkrétní příklad. V pondělí tento týden seděl vedle mě na tiskové konferenci při představování občanské iniciativy pacient, který absolvoval prvotní léčbu rakoviny prostaty chirurgicky, následně ozařováním a chemoterapií, a kvůli recidivě (když zabírají cytostatika na 20%, je to zázrak) nakonec v protonovém centru v Mnichově. Celkové náklady činily cca 850.000,- Kč, z čehož Mnichov stál zdravotní pojišťovnu 550.000,- Kč (dalších 70tis dal pacient za pobyt v Mnichově). V Protonovém centru v Praze stojí tato léčebná procedura cca 260.000,- Kč. Obrázek si udělejte sami.

Mýtus čtvrtý: Protonová léčba má podobné účinky, jako léčba fotonem

Vezmu to laicky, aby to pochopil každý. Dosavadní léčba ozařování fotonem znamená, že pacient dostane násobně vyšší dávku záření, která je vypočítána tak, aby působila v místě zákroku. Nejvíce energie však prochází tělem a orgány před tím místem a zbylá energie ozáří vše za tím místem. Protonová terapie dokáže s přesností na desetiny milimetru „trefit“ v místě nádoru, kde způsobí cílenou explozi. Postiženy nejsou orgány cestou tam a za místem zásahu už dál žádné záření neprochází. Taková jsou fyzikální fakta.

Zdravotnický systém ve spojení se strachem o zdraví je stálým zdrojem peněz pro státní, krajské a městské nemocnice a specializovaná oddělení pro léčbu rakoviny. Pro ty organizace, které jsou ovládány politiky, a skrze které mohou získávat své politické body před volbami. A teď se tu najednou objeví zařízení, které je prostě lepší, nákladově co do výkonu srovnatelné, ale soukromé, tedy bez možnosti být jimi ovládáno. Soukromý podnik, který léčí a neudržuje si pacienty jako stálý příjmů. To je Protonové centrum v Praze, cíl dehonestující kampaně ministra Hegera a systému veřejné zdravotní daně.

Toho času nejmodernější protonové centrum na světě stojí v Praze. Nebude-li jeho péče zařazena do systému veřejného zdravotního pojištění, naplní ho časem onkologiční pacienti ze zahraničí. V podstatě nejde o nic jiného, o nic menšího. Pokud se rozhodnete podpořit občanskou iniciativu Hlas pro život a tím začlenění protonové terapie do systému zdravotní péče v České republice, pomůžete tím dobré věci teď a tady. Jednou se totiž může stát, že léčbu protonem budete potřebovat Vy a Vaše pojišťovna řekne za Vaše peníze ne. Pozdě si pak budete drbat hlavu a říkat si (zejména moji odpůrci) „to jsem to tomu Matějkovi tenkrát v diskusi zase nandal“. Antipatie stranou, prosím. Nechme si to na jiné téma, kde se zase určitě vyřádíme. Děkuju Vám.

AKTUÁLNĚ NABÍZÍM TAKÉ ČLÁNEK:
Veliký frajeři. Dvanáct eurokomisařů jezdí Mercedesy třídy S 

.

František Matějka vyšlo na:

Politické chyby Protonového centra v Praze: Je soukromé (!) a léčí

0 0 votes
Article Rating

Sdílejte přátelům

Subscribe
Upozornit na
13 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments