Plovoucí jaderné elektrárny jsou nachystány přetvořit globální energetický trh

TECHNOLOGIE

14. září po 4 700 km dlouhé plavbě z Murmanska dorazila plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov do přístavního města Pevek na ruské Čukotce. Až se tam připojí k elektrickým sítím, stane se plnocenným energetickým závodem, který bude zásobovat elektřinou Pevek a celou autonomní oblast Čukotka. K jejím úkolům bude patřit nahradit kapacitu jaderné elektrárny Bilibino, která bude počátkem roku 2020 úplně odstavena.

Akademik Lomonosov je rozběhový projekt pro série mobilních přemístitelných elektrárenských zdrojů o nižším výkonu. Plovoucí jaderné elektrárny (FNPP) jsou na Dálném severu a Dálném východě novou třídou energetických zdrojů založených na ruských jaderných technologiích pro stavbu lodí. Tato elektrárna je vybavena dvěma reaktory typu KLT-40S původně určenými pro ledoborce a je schopna, když jede na jmenovitý výkon, generovat 70 MW elektřiny spolu s 50 Gcal/h tepelného výkonu. To stačí k pokrytí energetické spotřeba města s asi 100 000 obyvateli.

Akademik Lomonosov je dlouhý 144 metrů a široký 30 metrů. Má výtlak 21 500 tun a posádku 69 lidí. Reaktory zkonstruovala OKBM Afrikantov a smontovány byly ve Výzkumném a vývojovém institutu Atomeněrgoprojekt v Nižném Novgorodu. Reaktorové nádoby zhotovily Ižorskije Zavody. Turbogenerátory dodal Turbínový závod Kaluga.

Plánovaná provozní životnost FNPP je 40 let. Provozní doba vsázky do reaktorů mezi výměnou jader palivových tyčí je tři roky. Veškeré jaderné palivo a systém manipulující s radioaktivními materiály jsou umístěny v FNPP. Výměna jader palivových tyčí a skladování použitého paliva bude probíhat na palubě této FNPP.

FNPP může nést dost obohaceného uranu k pohonu dvou reaktorů po dobu 12 let. Potom se spolu se spotřebovaným palivem odtáhne zpět do Ruska, kde se radioaktivní odpad zpracuje. Takové elektrárenské jednotky navíc umožní u svých základen vytvořit výkonné odsolovací závody.

Náklady na projekt Akademik Lomonosov se původně předpokládaly na 140 milionech $. Avšak během stavby se náklady vyšplhaly na asi 574 milionů $. K tomu patří i 107 milionů $ na pobřežní infrastruktury.

Státní korporace jaderné energetiky Rosatom už pracuje na druhé generaci FNPP zvané Optimalizovaná plovoucí elektrárenská jednotka. Ta bude menší a přitom výkonnější než její předchůdce. Otimalizovaná plovoucí elektrárenská jednotka bude vybavena dvěma reaktory RITM-200M o celkové kapacitě 100 MW. Zatím nebyl zveřejněn žádný plán, kolik takových elektráren se má vyrobit. V současnosti provozuje Rusko 11 jaderných elektráren včetně této Akademik Lomonosov.

Ruský energetický gigant Gazprom má údajně plány použít nejméně 5 těchto FNPP k rozvoji plynových polí a také pro podpůrnou infrastrukturu pro dopravní účely. Možnými umístěními, kde by se jich dalo použít, jsou plynová pole Štokman v Barentsově moři ropná a plynová pole ve výstavbě na Jamalském poloostrově.

FNPP by se mohly používat podél celé Severní mořské trasy kolem Arktidy. Tyto plovoucí jaderné elektrárny vyřeší problémy se zásobováním tohoto regionu energií a umožní vytvoření kompletní podpůrné infrastruktury v tomto prostoru. Podle Rosatom také 15 různých zemí včetně Číny, Indonésie, Malajsie, Alžírska, Namibie, Cape Verde a Argentiny už také projevily zájem najmout si takové plovoucí jaderné elektrárny.

Plovoucí jaderné elektrárny vyřeší problémy s energií i v oblastech, kde není konstrukce klasických jaderných elektráren možná (např. kvůli nebezpečí zemětřesení) nebo jsou tam příliš drahé a komplikované. V Rusku by to mohlo pomoci zajistit dodatečnou elektřinu pro přístavní města jako Sevastopol, Novorossijsk či Vladivostok.

Také africké státy, z nichž mnohé trpí trvalým nedostatkem energie, by mohly své problémy pomocí FNPP vyřešit. Navíc by nasazení FNPP mohlo přinést průchodné řešení pro odsolovací závody poskytující ohromné množství čisté, pitné vody pro místní obyvatelstvo. Tudíž vyřešit další klíčový humanitární problém Afriky.

Jednou z další pravděpodobných lokalit je Arabský poloostrov. FNPP by např. šlo nasadit, aby řešila humanitární krizi v Jemenu, až skončí Saúdy vedená invaze. Taková loď nasazená u al-Hudaydah by mohla západní Jemen zásobit jak energií, tak čistou vodou.

Plovoucích jaderných elektráren by navíc šlo použít i na říčních trasách např. v Rusku a po celé Asii. Také některá města v odlehlých oblastech ve Spojených státech jako na Aljašce by z nich mohla mít prospěch, neboť dokud USA nebudou mít adekvátní ledoborce, tak mohly pořád potřebovat od Ruska pomoc v případech krizí.

Spuštění zatím první plovoucí jaderné elektrárny se stalo důležitým inženýrským průlomem, který bude mít značný dopad na sféru energetiky v globálním měřítku. Tato technologie, která by potenciálně mohla poskytnout bezpečnou a čistou energii pro velkou část planety, by tu energii mohla rovněž nabízet za atraktivní cenu.

Zdroj: https://southfront.org/floating-nuclear-power-plants-are-ready-to-shape-global-energy-market/

Sdílejte přátelům

Komentujte

  Subscribe  
Upozornit na