EU, CO2 a My

Nezařazené

V historii civilizace se vždycky čas od času objevil jednotlivec či rovnou celá společnost, která měla touhu po tom ovládnout svět. Bylo jich takových dost na to, abychom se mohli z historie poučit a nedávat příležitost těm novým. Kdybychom to udělali, nemohlo by se stát, že se již 20 let po pádu komunismu nacházíme v podobně nedemokratickém uskupení, jakým je Evropská unie.

Evropská unie se zmítá v problémech. Problémy jednotné evropské měny, Eura, se protřásají médii dnes a denně. Všechno to jsou však „pouhé“ důsledky hlubších strukturálních problémů EU. Tím nejzásadnějším problémem je její nedemokratičnost. Evropskou legislativu tvoří Evropská komise a s ní několik stovek výborů. Málokoho dnes již překvapí, že Eurokomisař je nezvolený činitel v nejmocnějším orgánu EU. O výborech a jejich demokratickém výběru snad ani nemůže být řeč.

A právě tito lidé vytvářejí seznamy potenciálních nebezpečí. To aby ochránili své „evropské občany“. Takovým nebezpečím je pro EU a vlastně i pro celý svět především globální oteplování, dnes se však spíše dočítáme o tzv. změnách klimatu. Jedná se o promyšlenou mystifikaci občanů. Ta má za účel spojit národy proti společnému nepříteli. Ono spojení národů však není tak snadné, a proto se jednotlivé země musejí více integrovat do různých společenství, aby byl boj efektivnější. Je vcelku jasné, že tohoto faktu využívá Evropská unie.

Celá myšlenka globálního oteplování stojí na teorii, že je způsobováno produkcí oxidu uhličitého činností člověka. Mezi ně můžeme zahrnout především spalování fosilních paliv (především ropy zpracovanou na benzín, či naftu) například v dopravních prostředcích. Zkoumání vývoje teplot a množství CO2 v atmosféře neukazuje, že by CO2 způsobovalo globální oteplování. Ukazuje, že množství CO2 stoupá se zpožděním stovek let za zvyšováním teploty. (http://www.gymvr.cz/binfo/2010/prirucka-skeptika.pdf)

Kdo se pohybuje v automobilovém průmyslu a nebo jej pečlivě sleduje, si nemohl nevšimnout toho, že se dostalo do módy vždy u vozidel kromě spotřeby paliva udávat i množství vypouštěných emisí. Oboje jde ruku v ruce. Množství vypouštěného CO2 je ukazatelem spotřeby paliva v kombinovaném cyklu. Průměrná hodnota vypouštěného CO2 v současnosti je přibližně 150 g/km.

Od roku 2012 je však z nařízení Evropské komise jasně dáno, že automobilky nesmí překročit hodnotu 130 g/km u 65% svých prodaných aut. V případě, že by automobilky této kvóty nedokázaly dosáhnout, jsou poviny platit sankce. Za každý prodaný vůz a gram CO2 na kilometr přes limit je sankce 5 euro. Za čtvrtý a každý další gram už EU bude inkasovat 95 euro! Automobilky k těmto limitům přistupují různými způsoby. Nejčastěji tzv. downsizingem, kdy turbem udělají z nízkoobjemového motoru, motor papírově o třídu lepší. Je však otázkou, jak takový motor dlouho vydrží. BMW zavede kvůli snížení emisí do flotily elektromobily řady i3 a i8. Koncern Volkswagen přišel s minivozy UP/ Citigo/ Mii. Emise ale trápí i segment sportovních vozů. Obětí je i Aston Martin, který kvůli emisím musel přijít s nákupní taškou v hodnotě milionu korun – Aston Martin Cygnet.

Je nadmíru jasné, že ne všechny automobilky se do požadovaného limitu dostanou, i když se o to snaží. Rozhodně si nenechají sáhnout na zisky, a tak ony finanční sankce za každý gram nad limit nakonec odneseme my všichni. A jak můžeme tato rozhodnutí ovlivnit? Odpověď zní: Nijak! Nedělejme si iluzi o rozsáhlé reformě Evropské unie, že bychom někdy třeba mohli svého komisaře volit, ale co více – abychom jej mohli vůbec odvolat. Můžeme si pouze vyčítat, že jsme jako český národ (znovu a tentokrát dobrovolně) součástí nedemokratického seskupení států, ve kterém se hlas České republiky, jako už tolikrát, ztrácí…

Ondřej Fencl autor stránky opustme.eu a člen klub.reformy.cz

http://www.facebook.com/opustme.eu

Sdílejte přátelům

Komentujte

  Subscribe  
Upozornit na