Německý president útočí na “nebezpečí” švýcarské samosprávy

Nezařazené

S tím, jak roste pobouření pánů nad Evropskou unií ze švýcarského únorového rozhodnutí omezit masovou imigraci do Švýcarska, tak německý president Joachim Gauck (na obrázku) varoval, že samospráva lidu je „nebezpečná“. Švýcarsko sice není členem EU, to ale nezastavilo funkcionáře v Německu ani po celé Evropské unii, aby nepřešli vůči svému nezávislému sousedovi do zběsilého rozladění a nezačali Švýcarsko nestoudně terorizovat čím dál pobouřenějšími hrozbami kvůli jeho rozhodnutí omezit imigraci. Gauckův útok na švýcarský systém ústavní samosprávy je však zatím mezi nejextrémnějšími, a ten rozzuřil občany napříč politickým spektrem.

Německá hlava státu minulý týden během návštěvy v této svobodomyslné a vášnivě nezávislé alpské zemi udeřila proti tomu švýcarskému systému, v němž si mohou lidé zorganizovat volby, aby přehlasovali touhy politiků. Když Gauck mluvil o tom referendu k imigraci, tak tvrdil, že je „nebezpečné, když i o vysoce složitých otázkách hlasují občané.“ Není bezprostředně jasné, proč si německý president myslí, že imigrační politika by se měla považovat za příliš „složitou“ na to, aby o ní mohl činit rozhodnutí Švýcarský lid – zvláště uvážíme-li švýcarskou historii prosperity a svobody, jaká téměř nemá obdoby.

Ve skutečnosti po celé Evropě hněv kvůli masové imigraci a dalším otázkám zažehl volání po švýcarských typech národních referend v celém bloku. Avšak vynořující se v Bruselu usídlený super-stát stejně jako mnohé z jeho členských vlád se však užstaly notoricky neblaze proslulými uvalováním své vůle navzdory odporu veřejnosti. A opravdu celé to úsilí rozdrtit po celém kontinentu i poslední pozůstatky národní suverenity a vytvořit „federální“ Evropu bylo realizováno téměř výlučně proti přání občanů, a nikoliv prostřednictvím souhlasu. V nemnohých případech, kdy bylo referendum přeci jen dovoleno, tak veřejnost ta spiknutí EU sice zamítla, ta byla však uvalena i tak. Excelentním příkladem pro to je nastolení té radikální „Lisabonské smlouvy“.

Gauck v interview se švýcarským listem Tages-Anzeiger tvrdil, že Němci „respektují demokratické rozhodnutí“ učiněné voliči. Avšak místo aby se občanům dovolovalo hlasovat přímo – což se ve Švýcarsku děje běžně, a tam se stejně navíc velká většina politických rozhodnutí přijímá na lokální a kantonální (státní) úrovni – tak se německý president podbízel se „zastupitelskou demokracií“. Řekl, že ta v Německu funguje „velice dobře“. Avšak lidé a dokonce i političtí vůdci ve Švýcarsku nebyli tou kritikou jejich samosprávného volebního systému a přímé volby k přehlasování tužeb establišmentu nijak pobaveni.

Gauckovy útoky přišly uprostřed přes celou-EU koordinovaného pozdvižení mezi politickým establišmentem, který se už řadu let zoufale pokouší nezávislé a neutrální Švýcarsko došikanovat ke svolnosti s rostoucí lavinou svých mocenských dekretů. Jak New American už po tom hlasování o imigraci referoval, tak panstvo EU a jeho aparátčíci např. rozpoutali záplavu pomluv zaměřenou proti Švýcarsku poukazujících, že voliči byli nějak „xenofobičtí“, či co hůř, snažící se chránit svůj národ a kulturu před ohromnými vlnami imigrace. Imigranti teď tvoří asi čtvrtinu švýcarského obyvatelstva. I další komisaři EU hrozili potrestáním Švýcarska za jeho hlasování.

Český článek o odvetě Švýcarku za toto hlasování: EU se rozhodla potrestat švýcarské studenty a vědce

Samozřejmě, že je těžko něco nového na úsilí Švýcarsko dokopat cukrem a bičem, aby se stalo pouhým satelitním státem EU – tedy kontroverzního režimu, v němž Švýcaři neustále a rozhodně členství zamítají. Jak informovat New America v roce 2011, ten čím dále despotičtější subjekt v Brusel také Švýcarsku neustále hrozil a s něčím se vnucoval kvůli jeho nízkým daňovým sazbám, jeho bankovním zákonům, jeho odmítání automaticky se podvolovat EU podbízeným „zákonům“ i ve Švýcarsku a kvůli mnohému dalšímu. Některé analýzy dokonce o útocích EU na Švýcarsko mluvily jako o „válce“ proti jeho suverenitě a svobodě.

Zdejší článek o tom: Elita zase útočí na Švýcarsko: Zvedněte daně, ať je to spravedlivé

Avšak švýcarští politici a vládní činitelé na rozdíl od politické třídy u jiných evropských národů přinejmenším veřejně převážně zůstali pevní ve své podpoře suverenity a samosprávy Švýcarska, kde to stále ještě vede lid a moc vlády je přísně omezena. Po poslední Gauckově kritice švýcarského modelu současný švýcarský president Didier Burkhalter (který slouží v jednoročním funkčním období jako součásti rotačního systému výkonné moci o více členech) tento systém obhajoval tvrzením, že tohle je „úhelný kámen“ národní kultury tohoto malého národa.

Gauck se dopracoval k reputaci zuřivého antikomunisty odporováním všem formám totalitarismu částečně v důsledku svého úsilí o rozbití barbarské Sověty podporované diktatury ve Východním Německu. Tento německý president byl však i zaníceným přívržencem té kontroverzní EU i přes skutečnost, že mnozí z jejích hlavních šéfů jsou „bývalými“ komunisty, a že je připomínkou toho kontroverzního systému, kterým je na Evropany uvalován model tyranie minulosti. Gauck ale i tak v mediálních interview na švýcarské voliče naléhal, aby kuli užší ekonomické a sociální vazby s tímto v Bruselu sídlícím subjektem – s tím čím dále panovačnějším super-státem, před nímž už i některé evropské hlavy států varovaly, že už je blízko ke konečnému rozdrcení suverenity a samosprávy v tomto bloku.

Německo se samozřejmě už čím dále více stává po celém světě proslulým rozsáhlým porušováním lidských práv – zvláště když přijde na bezohledné perzekuce a stát teroru uplatňovaný proti nevinným rodinám, které vyučují děti doma, z nichž mnohé užuprchly do zahraničí a dokonce hledaly azyl u tolerantnějších a ke svobodě přívětivějších národů. Švýcarsko na druhou stranu zůstává jedním z těch, jimž svět závidí. Má ekonomiku, za kterou EU daleko pokulhává, silnou obranu svobody a mnohem více. Bylo by moudré, aby švýcarští voliči Gaucka ignorovali a pokračovali touto cestou. Jak ukazuje vlastní historie Německa, bezuzdná politická třída je daleko nebezpečnější, než by kdy mohla být samospráva.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: http://www.thenewamerican.com

Sdílejte přátelům

31
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na