Německo odsouhlasilo, že se podělí o dluh s ostatními zeměmi EU, aby financovalo plán zotavení

EKONOMIKA, Evropská Unie

FRANKFURT, Německo (AP) – Německý souhlas, že se bude podílet na dluhu s ostatními zeměmi EU, aby financovalo plán ekonomického zotavení, je vítán jako politický průlom a skutečný projev jednoty tváří v tvář nejhoršímu propadu, jaký tento blok kdy zažil.

Kancléřka Angela Merkel prolomila dlouhodobý odpor své země ke sdílení půjček s ostatními členskými zeměmi EU. Návrh přednesený s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem je omezený v rozsahu i trvání, což by jí mohlo pomoci udat ho u skeptiků u ní doma.

Fond 500 miliard euro by měl jít na otevřené granty na pomoc zemím dostat se přes recesi, čímž by šel za hranice předchozích záchranných balíčků založených na půjčkách, které by se měly někdy splatit. Na tuto dohodu mezi Merkelovou a Macronem o schválení společné zápůjční a hotovostní pomoci se pohlíží jako na krok směrem k silnějším finančním linkám v EU v době, kdy se tato unie 27 zemí potýká s problémy nejen kvůli krizi s virem, ale i s populistickými silami v členských státech, jako je Maďarsko a Polsko.

Francie, jejíž prezident tvrdě tlačil na návrh tohoto fondu oznámeného v pondělí, nad tím jásá. „To je historický průlom,“ řekl v úterý ministr financí Bruno Le Maire. „Budeme moci podpořit ekonomické zotavení v zemích nejvíce postižených virem.“

„Druhý důsledek je politický: Francie s Německem hlasitě a jasně potvrzují své odhodlání prosadit solidaritu mezi členy Evropské unie vtělenou do srdce konstrukce Evropy,“ řekl spolu vyhlášením, že jde o „historický krok pro celou Evropskou unii.“

Macron s Merkelovou poukázali, že tento fond pošle peníze počínaje rokem 2021 do oblastí nejtvrději postihnutých epidemií viru a bude se zaměřovat na sektory, které jsou prioritami ekonomické politiky EU, jako je digitalizace a boj s klimatickou změnou.

Tento fond bude jednorázovou součástí rozpočtu EU a využije schopnost institucí EU půjčovat na extrémně nízkou úrokovou sazbu po velice dlouhou dobu. Přidává se k 540 miliardovému euro balíčku dohodnutému ministry financí 19 zemí EU, které používají euro. To zahrnuje fond půjček výkupů z dluhů eurozóny, který se bude muset splatit.

Jelikož je tento návrh jen na omezené jednorázové financování během krize, tak bude představovat přírůstkovou změnu. Ale někteří na něj pohlížejí jako na potenciální předzvěst většího centrálního utrácení EU.

„Podstatné je to, že tyto peníze by se měly do členských států dostat jako granty a ne jako půjčky a představovat fiskální transfery mezi zeměmi podle potřeby,“ napsal do emailu Andrew Kennignham, evropský šéf-ekonom z Capital Economic. „Proti těmto změnám je ale hodně odporu, a málo ho není ani v Německu samotném, takže to ještě zdaleka není jisté. A mezitím budou fiskální transfery malé v porovnání s náklady viru.“

Návrh zůstává návrhem a jeho klíčové prvky, jako je společné půjčování, narážely na odpor severoevropských zemí jako je Rakousko, Finsko a Holandsko. Až do pondělí k oponentům patřilo i Německo, ač to Merkelová neustále komentovala nesmírně vágně, co se tím fondem zotavení bude opravdu financovat.

Fond se dotýká širšího problému evropské integrace a zdůrazňuje, že unii chybí centrální finanční orgán, jako jsou ty, které existují na národní úrovni. Německo, které v posledních letech mělo celou sérii rozpočtových přebytků, dlouhodobě odporovalo čemukoliv, co by zavlékalo jeho daňové poplatníky do závazku utrácení ve fiskálně méně solidních zemích, jako je Itálie.

Země EU si už v omezeném měřítku půjčují společně přes svoji rozvojovou banku a fond výkupu z dluhů, ale tyto peníze jsou na půjčky a nedávají se jako granty. EU už utratila peníze na projekty ekonomického rozvoje v členských státech přes rozpočet, který obnáší asi 1% HDP, kdy nahrazuje značnou část vládních výdajů na národní úrovni.

Není jasné, jak by se měl utišit odpor Severoevropanů, nebo jak by se tento Franko-Germánských návrh měl začlenit do plánu zotavení, který rozpracovává výkonná Komise Evropské unie a má být předveden 27. května. Mluvčí komise Eric Mamer v úterý řekl, že franko-germánský návrh „kráčí směrem, kterým postupujeme i my,“ ale že Komise tento návrh do toho svého „nezkopíruje.“

Nicméně tyto dvě největší země EU, Německo a Francie, jsou považovány za hlavní politický motor EU, kdykoliv se rozhodnou, že spolu budou spolupracovat.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz řekl, že jeho země předloží spolu s Holandskem, Dánskem a Švédskem protinávrh, který bude založen na půjčkách a ne grantech a bude vylučovat společné půjčování. Takovýto odpor znamená, že nápady Francie a Německa nakonec půjdou ke dnu, když konečnou verzi bude muset schválit všech 27 členských vlád.

Zdráhavost Německa a dalších zemí během týdnů debat o sdílení břemene ekonomického zotavení z pandemie, která není chybou žádné evropské země, vyvolala hněvivé reakce v těžce zadlužené Itálii. Ekonomové vyjádřili obavy, že Itálie z krize vyjde ještě zadluženější a potká ji finanční krize, která by mohla destabilizovat širší region.

„Jestli ten záchranný fond – až bude odsouhlasen a bude-li vůbec odsouhlasen – pomůže tento dojem rozptýlit a tudíž omezit doprovodné riziko, že zklamaná Itálie se časem stane více euro-skeptickou, to se teprve uvidí,“ řekl Holger Schmieding, šéfekonom soukromé banky Berenberg. „Ale když se toho po přednesení Francií chytá i Německo, tak už bere politická rizika dost vážně.“

© 2020 AP

By Voice of Europe 20 May 2020

Zdroj: https://voiceofeurope.com/2020/05/germany-agrees-to-share-debt-with-other-eu-countries-to-finance-recovery-plan/

Sdílejte přátelům

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments