Němci spolu s postupujícím pokrokem trpí latentním pocitem ztráty bezpečnosti

Migrace, MULTIKULTURALISMUS

„Přinejmenším od událostí na náměstí u Kolínské katedrály na Nový rok 2015 se lidé zjevně cítí v čím dál menším a menším bezpečí,“ řekl předseda jedněch ze dvou německých policejních odborů Oliver Malchow. Těmi událostmi se odkazoval na masové sexuální útoky páchané před více než 4 lety na Nový rok u Kolínské katedrály převážně arabskými a severoafrickými muži. Malchow rovněž uvedl novou statistiku, která ukazuje, že přibližně 640 000 Němců má teď licenci na plynovou pistoli, což je největší nárůst od roku 2014, kdy takovou licenci mělo 260 000 lidí. Plynová pistole střílí omračovadla hlukem nebo pouzdra se slzným plynem a potenciálně by mohla být smrtelná jen z extrémní blízkosti.

Nové statistiky podle Malchowa ukázaly „latentní pocit ztráty bezpečí“ u obyvatelstva. Počet skutečných palných zbraní v soukromém vlastnictví také údajně v roce 2018 vzrostl o 27 000 navíc oproti předchozímu roku. Němci teď mají 5,4 milionu soukromých střelných zbraní, většinou pušek.

Nedávný roční průzkum vedený v září potvrdil Malchowovy odhady: Od roku 1992 se největší německá pojišťovací společnost R+V každoročně Němců ptá, čeho se nejvíce bojí: „Letos poprvé,“ jak hlásí Deutsche Welle, „většina řekla, že se nejvíc bojí, že si země neporadí s důsledky přílivu migrantů z roku 2015.“ Padesát procent dotázaných řeklo, že je nejvíce děsí, že země si neporadí s počtem migrantů. Letos v září to bylo přesně čtyři roky, kdy kancléřka Angela Merkel otevřela hranice a umožnila vstup skoro milionu migrantů. Jenže profesor sociální psychologie na University of Marburg řekl Deutsche Welle:

„Ve skutečnosti jde hlavně o fakt, že politici a média o této otázce hodně diskutují – což vyvolává strach… Např. poslední studie o strachu z terorismu jasně ukazuje, že ten poklesl. Prostě jsme ale o té věci tolik nediskutovali jako předtím, a to znamená, že lidé se už cítí bezpečněji.“

Tento osvícený pokrokový profesor zjevně naznačuje, že takové kriticky důležité otázky společnosti můžeme prostě vyřešit tím, že nebudeme debatovat o jejich důsledcích a nebudeme se veřejně snažit hledat pro ně řešení, nýbrž naopak, o nich přestaneme mluvit, takže veřejnost uchlácholíme do falešného pocitu bezpečí předstíráním, že ten problém prostě neexistuje.

Ve skutečnosti teroristická hrozba v Německu vůbec nezmizela. Zrovna letos v březnu bylo zatčeno 11 mužů z podezření na plánování teroristického útoku v Německu. Policie médiím řekla, že cílem útoku bylo „pozabíjet tolik nevěřících, kolik je jen možno,“ pomocí střelných zbraní a vozidel. Podle police tato islamistická skupina už zařídila nájem velkého vozidla: sehnala i peníze a oslovila obchodníky se zbraněmi. „Hrozba terorismu zůstává vysoká,“ hlásila média ještě v dubnu. „Podle bezpečnostních složek v současnosti není žádné konkrétní nebezpečí útoku. Ale jejich činitelé jsou připraveni na jakýkoliv vývoj.“

V dubnu německá média rovněž hlásila, že německé úřady v Německu od roku 2010 zabránily 13 teroristickým útokům a že podle Úřadu spolkové kriminální policie byly všechny „navázané na islamistické extremisty.“ Ještě v říjnu vjel muž ze Sýrie ukradeným náklaďákem zezadu do kolony vozidel, čímž na sebe vzájemně narazil osmi vozidly a zranil sedm lidí.

Profesor Wagner ale trefil hřebíček na hlavičku, když se vyjadřuje o tom, že se mluví méně veřejně o kriticky důležitých problémech společnosti: Jak jsme na Gatestone Institutu už předtím referovali, průzkum z května 2019 vedený Institut für Demoskopie Allensbach pro noviny Frankfurter Allgemeine Zeitun ukázal, že diskutovat o některých záležitostech se v Německu stává tabu. Ač průzkum konkrétně nezmínil terorismus, dospěl k závěru, že „Otázka uprchlíků je pro velkou většinu respondentů jedním z nejcitlivějších témat, a hned po ní je vyslovování názorů na muslimy a na islám.“ Např. 71% Němců podle tohoto průzkumu říká, že člověk nemůže otázku uprchlíků vůbec komentovat, aniž by na něj dopadly „důsledky“.

Také podle výročního průzkum toho, čeho se Němci nejvíce bojí, uvedeného výše, je míra tohoto strachu u bývalých Východních Němců o více než 10% vyšší než na Západě. Podle Dutsche Welle:

„Je paradoxní, že ačkoliv na východě ve skutečnosti žije méně migrantů a méně uprchlíků než na západě, tak stejně je míra strachu vyšší,“ říká psycholog Ulrich Wagner. Vysvětluje to tím, že lidé, kteří měli s cizinci osobní styk, tolik nepodléhají nepodloženým domněnkám a hororovým povídačkám o kriminalitě uprchlíků. „A na východě Německa mají lidé prostě méně příležitostí se s uprchlíky setkávat a tak ty mýty vyvracet.“

Co se týče této hypotéze, je pravděpodobnější, že to není tak, že by se tam lidé báli více, ale tak, že lidé ve Východním Německu nemají takový strach říci tazatelům, co opravdu cítí. Co se týče průzkumu sebe-cenzury Němců, ten ukázal, že 57% Němců říká, že „jim čím dál více leze na nervy, jak jím pořád více a více říkají, co mají říkat a jak se mají chovat.“ Přitom Němci z bývalého komunistického Východu si na to stěžují v průměru více, než je Německý průměr, jelikož mají „v živé historické paměti všechny ty regulace a omezení.“

Bývalý prezident německé Spolkové zpravodajské služby August Hanning nedávno potvrdil, že ten „latentní pocit ztráty bezpečí“ není důsledkem strašení veřejnosti. Během návštěvy Británie Hanning potvrdil, že kancléřka Angela Merkel ohrozila bezpečnost Německa svým historickým rozhodnutím umožnit téměř neomezenou imigraci do země, čímž vytvořila pro Německo i pro ostatní členské státy Evropské unie „bezpečnostní krizi“.

„Viděli jsme důsledky tohoto rozhodnutí jak z hlediska německého veřejného mínění, tak vnitřní bezpečnosti, v níž zažíváme problémy každý den.“

„Máme tu kriminálníky, pravděpodobné teroristy a lidi s několika identitami…“

„Ač dnes už je to poněkud pod kontrolou, tak stejně máme v Německu 300 000 lidí, jejichž identitou si nemůžeme být jisti. A to je ohromné bezpečnostní riziko.“

„Navíc toto rozhodnutí vedlo k nárůstu extremistické pravice a to je také dalším bezpečnostním rizikem…“

I když jsou Němci zastrašeni, aby o migrantech, uprchlících a o islámu nemluvili na veřejnosti, tak nedávná studie vedená Bertlemann Stiftung ukázala, že stejně zhruba každý druhý Němec považuje islám za hrozbu. Výše uvedená teorie profesora Wagnera, že když se o nějakém problému nemluví, tak se strach vytratí, je tedy falešná. Podle této studie:

„Celkem asi polovina tázaných vnímá islám jako hrozbu. Tato míra je vyšší ve východním Německu, kde to je 57 procent, než v západním Německu (50 procent). Tato zjištění zaznamenaná na jaře 2019 jsou skoro stejná jako výsledky z předchozích průzkumů Monitorování náboženství proběhnuvších v letech 2013, 2015 a 2017.“

Podle Yasemina El-Menouara, experta na náboženství u Bertelsmann Stiftung, jak to uvedl na webu této organizace: „Mnozí lidé dnes zjevně na islám pohlíží více jako na politickou ideologii než jako na náboženství, a tudíž jako na něco, co si nezaslouží náboženskou toleranci.“

by Tyler Durden

Sun, 12/29/2019 – 07:00

Authored by Judith Bergman via The Gatestone Institute,

Konec formuláře

Zdroj: https://www.zerohedge.com/geopolitical/germany-latent-sense-insecurity

0 0 vote
Article Rating

Sdílejte přátelům

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments