Může Západ Ukrajinskou válku využít k zastavení svého úpadku a k přechodu na Nový globální monetární řád?

EKONOMIKA, NEJZAJÍMAVĚJŠÍ NOVINKY, Světová

Neúspěch na Ukrajině by mohl dost dobře vést k rozpadu EU a NATO, píše Alaister Crooke.

Vskrytu se k nám plíží něco revolučního; až se za tím ohlédneme ve zpětném zrcátku, tak to nejspíš oceníme jako významný zlom. Tak k tomu dochází obzvláště, když ti, kdo první stiskli spoušť, plně nepromysleli, co vlastně udělali.

A co vlastně udělali? V jednu chvíli hrstka neumětelů podlehla svým hluboce zažraným předsudkům, čili Bidenův tým rozhýbal svůj plán, jak zařídit kolaps hodnoty rublu. Načež vlastně nechali sklapnout past, když zabavili rezervy Centrální banky Ruska uložené v dolarech, eurech a v amerických dluhopisech.

A tak se pustili do svého plánu, který měl zhatit ruskou snahu zachránit klesající rubl, kdy ten se ani nenamáhali konzultovat s americkými Federálními rezervami (Fed) nebo s Evropskou centrální bankou (ECB). Ta dokonce poté veřejně vyjádřila s přijatými opatřeními nesouhlas.

To, co následovalo, uvrhlo Západní finanční systém do neodvratného postupného hroucení. ‚Jestřábi‘ z ruso-fobního Washingtonu si stupidně vybrali boj právě s tou zemí – s Ruskem – která má komodity potřebné k podložení měny a k přivábení světa za sebou, aby spustila posun k jinému monetárnímu systému.

A změní tato monetární událost i geopolitickou dynamiku? Určitě, už se tak děje.

Washington zabráním jejich rezerv v podstatě Moskvě řekl: Dolary jsou pro vás zakázané; za dolary si nemůžete vůbec nic kupovat. A když je to tak, jaký by mělo smysl dolary držet? Výsledek amerického a evropského kroku byl nevyhnutelný: Rusko začalo prodávat plyn za rubly.

Tím se ale dala do pohybu lavina událostí záludného vývoje: Ruská banka, která na to měla plány na obou stranách rovnice, navázala rubl na zlato a pak navázala platby za energie na rubl, takže úplně převrátila celý základní předpoklad globálního obchodního systému (tj. nahradila nominálně nadekretovaný dolar solidní komoditami podloženou měnou).

Všimněte si ale, že Ruská centrální banka udělala dvě věci geostrategického významu: Ty obě vytvořily ‚základnu‘ k oceňování a přistoupila k tomu ještě jinak. Banka přidala jako základnu oceňování zlato, když slíbila, že zlato bude nakupovat za fixní sazbu.

Tím ovšem Rusko vynucováním si plateb ve své národní měně začalo odstraňovat základnu vnucenou Amerikou světu v roce 1971 s oceňováním v dolarech, takže svět musel prodávat své národní měny (a tudíž je oslabovat), aby k platbám za energie povinně nakoupil dolary. Krátce řečeno, ačkoliv ruský mluvčí Dimitrij Peskov říká, že Rusko bude postupovat opatrně, tak tento krok rozbíjí strukturálně nadbytečné ohodnocení dirigované přes dolar.

Producenti energií ze Středního východu jasně vidí, kam to směřuje. Rusko, když svazuje rubl se zlatem a energií, tak zahajuje proces konečného navázání cen ropy na ceny zlata. To představuje tichou revoluci. Zlato se potichoučku stává neutrální rezervní měnou, čímž se celý ten vývoj roztahuje do ještě větší šířky.

A pak třetí manévr: Začíná odtržení od amerických burz s „papírovými“ komoditami, s nimiž Západ manipuluje, aby držel ceny komodit a zlata pod pokličkou. To potenciálně poskytuje např. nový horizont pro OPEC+.

Tady je pointa: Pokud vládní dluhopisy a dolary držené NY Fedem přestanou být v oblibě, tak co se stane přirozeným úložištěm hodnoty? No, samozřejmě, že komodity. A proč je to tak revoluční? Protože v éře rozvratu dodavatelských řetězců, dodávek potravin a války už Západ nebude mít přístup k ‚levným‘ komoditám.

Možná by se tým Bidenových pomocníků měl obtěžovat, aby své počínání konzultoval s Federálními rezervami, aby nedělali takové nesmysly, při nichž nejenže ironicky vystrašili jiné držitele amerických dluhopisů a rezervních dolarů, když Rusům zabrali rezervy, ale navíc to udělali v okamžiku, kdy prudce vyskočila domácí americká inflace a dluhopisům se všichni proto vyhýbají i tak.

Po čtyřiceti letech se teď na americké vládní dluhopisy (pokladniční poukázky) pohlíží jako na mírně rizikové. Rizikové jsou kvůli strachu, že inflace srazí výnosnost dluhopisů na ještě nižší reálnou sazbu. Už teď raketově vyskočily výnosy u 2 dvouletých pokladničních poukázek. Jestli chce ale Fed opravdu s inflací bojovat, tak musí být úrokové sazby ještě daleko vyšší.

Jak se dalo čekat, panická sháňka po komoditách (ze všech těchto důvodů, jako hrozba války, rozvrat dodavatelských řetězců a sankce na Rusko) vyhnaly ceny komodit do nebeských výšin. Vyhnané ceny komodit mají dopad na všechny ostatní ceny a ten dopad je drtivý všude, nicméně nikde více než v USA, kde na komoditním podložení spočívá ten obrovský strašně financializovaný konstrukt cenných papírů. Kde administrativa vázne mezi Skyllou děsivé inflace a Charybdou krachu trhů, pokud úrokové sazby vyletí vysoko.

Mohlo by snad tuto trajektorii ekonomické krize spolu s úpadkem významu Západu, jejíž předzvěstí je posuv globálního monetárního řádu, s hrozící hyper-inflací, nedostatkem potravin, prázdnými regály, inflací taženým zbídačováním, skokovým nárůstem cen za topení a benzín se vším všudy zvrátit americké vítězství v Ukrajinském konfliktu?

Z toho, co nám říká ‚Buča‘, vidíme, že Západ se nachází ve vybičovaném šílenství všechno nebo nic, aby mohl ukázat, že by v této válce mohl zvítězit. Krach na Ukrajině by mohl dost dobře znamenat rozpad EU a NATO. Ta záplatovaná koheze uvnitř těchto aliancí nepřežije trauma porážky. A ‚Buča‘ nám říká, že Západ je ochoten za vítězství v imaginární válce v ukrajinském terénu utrpět i strategickou porážku.

Ukazuje se na tom i zoufalství Západu, když Evropa napodobuje Urobora, což je dávný symbol hada požírajícího svůj vlastní ocas, takže jí sám sebe zaživa:  Tím, že se Brusel záměrně vyhýbá levnějším ruským komoditám, tak roztáčí inflační spirálu vymykající se kontrole a úpadek Evropy mezi ekonomicky vyloučené úpadkové lokality, jelikož její výrobní základna kvůli vysokým cenám energií ztratí veškerou konkurenceschopnost.

Prezident americké Atlantické rady, proslulý „ideolog unipolárního světa“, Frederick Kempe minulý týden napsal: „Ukrajinské vítězství se silným spojeným Západem za ním by nutilo k zamyšlení o oddanosti a o kompetenci USA a o posuvu v trajektorii poklesu jejich transatlantického vlivu a relevance… Otázkou není, zda nastane nový světový řád, nýbrž spíše zda USA a jejich spojenci mohou prostřednictvím Ukrajiny zvrátit erozi zisků z minulého století, aby tak dosáhli zahajovacího kroku ke zřízení prvního opravdu ‚globálního světového řádu‘.

Nejzazší význam Ukrajiny spočívá v tom, že na to upřeně zírá celý svět a nejen Západní Evropa a USA. Ten se ovšem z větší části posměšně odmítá přidat k odsuzování Ruska. Jednou z ukázek toho, jak svět po tom politickém restartu už vypadá, je to, jak přezíravě se k Bidenovi zachovala Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Obojí odmítly přivítat Bidenovu návštěvu nebo s ním i vést telefonní hovor, spolu s čímž odmítají přestat úzce spolupracovat s Ruskem na určování množství produkce ropy a jejích cen.

Ty zemské desky geopolitiky se už pohnuly. Jeden z regionálních vůdců už to výstižně shrnul: ‚S tím, jak přichází ta iniciativa s ruským rublem, se už nebojíme sankcí. Vidíme na dalších zemích, jak se to dá přežít.‘

Alastair Crooke

April 11, 2022

© Photo: REUTERS/Maxim Shemetov

5 2 votes
Article Rating

Sdílejte přátelům

Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments

[…] neschválí šestý balíček sankcí proti Rusku, tvrdí ministr zahraničí Szijjártó Může Západ Ukrajinskou válku využít k zastavení svého úpadku a k přechodu na Nový globál… Bretton Woods III? Čína začíná nakupovat ruské uhlí a ropu za […]