Má Amerika pro Afghánistán plán B? Je to nástraha na Čínu?

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ NOVINKY, POLITIKA, Světová

Pro americké imperiální stratégy není ten notoricky neblaze proslulý hřbitov impérií žádná konečná ničivá ztráta. Jak tento týden škodolibě a zastřeně uvedl prezident Joe Biden: „Čína má skutečný problém… teď bude zajímavé sledovat, co se bude dít.“

Spojené státy sice v Afghánistánu mohly utrpět pokořující historickou porážku, ale pro imperiální plánovače ve Washingtonu je v tom stejně něco dobrého, co z toho lze vytřískat.

Zkáza, anarchie a biliony dolarů promrhaných při vedení 20leté války by přeci jen mohly pro Spojené státy přinést konečný výnos, na který se těší. Konkrétně udělat z Afghánistánu soptící zdroj destabilizace Číny, Ruska, Íránu a vůbec celého Středoasijského regionu.

Když se tento týden reportéři ptali prezidenta Joe Bidena na budoucí vztahy mezi vládci nad Afghánistánem z Talibánu a Čínou, tak odpověď zněla, jako by si to pozoruhodně vychutnával.

„Čína má s Talibánem skutečný problém,“ řekl Biden. A ne jen Čína, dodal, nýbrž i Rusko, Írán a Pákistán.

„Ti všichni se pokouší vymyslet něco, co by s tím měli dělat. Takže bude zajímavé vidět, co se tam bude dít.“

Ta americká škodolibost je v tomto na zvracení. Washington celé dvě desetiletí ničil Afghánistán při vojenské okupaci, která způsobila miliony obětí a uprchlíků. (A může snad počítat i čtyři desetiletí, když započteme skryté intriky CIA s těmi mudžahedíny, kteří předcházeli Talibánu a Al Kaiídě.)

Bylo by tedy spíše správnější zřídit mezinárodní tribunál pro válečné zločiny, aby se identifikovali, vyšetřili a stíhali američtí političtí a vojenští vůdci. Washington by měl přinejmenším zaplatit biliony dolarů za poválečnou rekonstrukci této středoasijské země, tj. země, které vůdci USA slibovali, že tam jsou za účelem „jejího vybudování“, ale v realitě ji totálně rozdrbali.

Ovšem i přes tento hrůzný, do očí bijící odkaz, zíráme na Bidena, jak si vychutnává výhled na možnost, že ty doutnající ostatky Afghánistánu, co tam po Američanech zůstaly, mohou v budoucnu způsobit potíže těm, které vnímají jako geopolitické rivaly, zvláště Číně.

Poté, co Talibán 15. srpna po kolapsu Amerikou podporovaného režimu v Kábulu získal zpět kontrolu nad Afghánistánem, navázaly Peking, Moskva a Teherán s Talibánem opatrně rozhovory. Ve skutečnosti se mezi různými stranami komunikovalo už řadu let, i když třeba Moskva má Talibán pořád oficiálně na seznamu teroristických organizací.

Dočasná vláda zveřejněná Talibánem tento týden vyvolala obavy, že nové administrativě v Kábulu dominuje stará garda této militantní skupiny, která vládla i před americkou invazí roku 2001. To následně vyvolalo otázky ohledně slibu talibánského vedení, v němž se zavázalo, že zabrání, aby se z Afghánistánu stal uzel terorismu a produkce narkotik, což by samozřejmě pro okolní oblasti znamenalo značné bezpečnostní potíže.

Čína na Talibán naléhala, by přerušil vztahy s teroristickými sítěmi náležejícími k Al Kaiídě a k Islamistickému hnutí Turkestánu. To druhé zastřešuje ujgurské džihádisty, kteří vedli roky teroristickou kampaň v západní čínské autonomní oblasti, která s Afghánistánem sousedí. Ujgurští separatisté v Afghánistánu se svolením Talibánu našli útočiště. Afghánistán by tedy potenciálně mohl v Pekingu budit vážné obavy.

I kvůli tomu se Čína s Talibánem diplomaticky spojila a slíbila do Afghánistánu ohromné investice na poválečnou rekonstrukci. V očích Pekingu to není jen o koupení bezpečnostních záruk. Afghánistán má šanci se stát klíčovým článkem pro čínskou Iniciativu pásu a cesty provazující ekonomický rozvoj Eurasie.

Také pro Talibán dává partnerství s Čínou a s dalšími regionálními mocnostmi smysl. Dostalo se jim silného mezinárodního uznání, kterého je zapotřebí jako opory vlády. A peníze na rekonstrukci zoufale potřebují. A to je o to naléhavější, když Washington a jeho Západní spojenci s novými vládci Afghánistánu navazují styky jen zdráhavě. USA dokonce po nástupu Talibánu k moci zmrazily aktiva této země.

Bylo by tedy zjevně hodně v zájmu Talibánu, aby Čínu a ostatní státy regionu uklidnil utišením jejich obavy z destabilizace země a aby zabránil jejímu pádu jako nástupiště terorismu.

Peking rovněž stojí i před jinými nebezpečími terorismu číhajícími v Afghánistánu, které hrozí narušováním čínských ambicí na ekonomické plány.

V pákistánské jihozápadní provincii Balúčistán např. dochází k vlně vražedných útoků na čínské diplomaty a pracovníky. Ty útoky údajně provádí Osvobozenecká armáda Balúčistánu, což je další pobočka toho, čemu se říká Tehrik-e-Talibán Pákistánu. Tyto skupiny mají v úmyslu rozvrátit čínsko-pákistánský ekonomický koridor, který se táhle od přístavu Gwadar v jižním Pákistánu, jenž slouží jako přípojka na Perský záliv bohatý na ropu stejně jako na širší Arabské moře a na Indický oceán. Tento koridor je další klíčovou propojkou pro čínskou transkontinentální ekonomickou expanzi.

Balúčští militanti mají základnu v afghánském městě Kandahár – tj. v baště Talibánu – a přinejmenším v minulosti je Talibán podporoval. Neexistují žádné náznaky, že by nedávné útoky na čínský personál a obchodní zájmy Talibán schvaloval. Peking má však bezpochyby naléhavé obavy z toho, zda Talibán tyto militanty, kteří operují z jeho území, zvládne.

Vládci Číny i Talibánu stojí tudíž před prekérními úkoly, jak to všechno vybalancovat. Čína stejně jako Rusko, Írán a další regionální zainteresovaní potřebují k realizaci svých ekonomických ambicí stabilní politické prostředí. Také Talibán, má-li země povstat z popela americké „nejdelší války“, potřebuje stabilitu. Nechtějí ale vyvolávat vnitřní rozbroje bojem proti militantním skupinám.

Ale když se Washington a jeho poslušní evropští spojenci rozhodnout vytvářet talibánské vládě trable vytvářením nepřátelských mezinárodních vztahů a překážek, tak by v důsledku toho mohl Afghánistán začít představovat nebezpečí těžkého bezpečnostního rozvratu pro Čínu stejně jako pro Rusko, Írán a další. Talibán nemusí být schopen zaručit bezpečnost, i když bude chtít.

Tvrdí se, že motivem Washingtonu, který je před dvěma desetiletími do Afghánistánu přivedl, nebyla nějaká údajná pomsta za pochybné teroristické incidenty z 11.9, nýbrž že jim šlo o prosazení geopolitické kontroly nad čínským a ruským zadním dvorkem. Z vojenského hlediska se americká okupace Afghánistánu zvrhla do katastrofického krachu za ruinující náklady, které se potáhnou i za budoucími americkými generacemi.

Ale pro americké imperiální stratégy není afghánský notoricky neblaze proslulý hřbitov impérií naprostou ničivou ztrátou. Jak prezident Biden tento týden škodolibě a zastřeně prohlásil: „Čína má skutečný problém… bude zajímavé sledovat, co se bude dít.“

Plán A pro Washington moc dobře nefungoval. Nastal tedy čas pro Plán B.

BY TYLER DURDEN

SUNDAY, SEP 12, 2021 – 07:00 AM

Authored by Finian Cunningham via The Strategic Culture Foundation,

Zdroj: https://www.zerohedge.com/geopolitical/us-plan-b-afghanistan-screw-china

0 0 vote
Article Rating

Sdílejte přátelům

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments