Klimatické popíračství se bude kriminalizovat a stíhat jako válečný zločin, těší se pokrokové UNESCO

Globální oteplování, NWO

Na obrázku Detenční centrum Mezinárodního trestního tribunálu

Technokratické tango přeřazuje na vyšší rychlost, aby přinutili svět zrušit kapitalismus a svobodné podnikání a aby přijal místo něj ten feudalismus, kterému se teď říká Trvale udržitelný rozvoj. Popírači globálního oteplování budou trestáni srovnatelně s válečnými zločiny.

Když v roce 2015 klimatický alarmista Al Gore prohlašoval, že „popírači si zasluhují trestat,“ tak se všichni uchychtávali. No, už se nechechtejte. Podle tohoto návrhu by mohl být prezident Trump stíhán za stažení z Pařížského klimatická dohody; vůdci „Konzervativních think-tanků“ a další aktivističtí organizátoři zpochybňující klimatický katechismus, by do toho spadli též; široce čtení žurnalisté, kteří ovlivňují veřejnost zpochybňováním vědeckosti klimatického učení, by měli být jako jednotlivci stíháni, takže by do toho spadl i náš vydavatel – tedy vydavatel Technocracy News & Trends Patric Wood.

Tento návrh je zaměřen přímo proti Spojeným státům, ale má v zaměřovači i Austrálii a Brazílii. Technokraté vědí, že jejich plány na globální Technokracii NEBUDOU FUNGOVAT, dokud USA nebudou neutralizované, a proto jsme předmětem plného spektra útoků klimatických fanatiků.

Je to smrtelně závažná záležitost, proti které by se naši národní vůdci měli okamžitě vzepřít.

Na vůdce silně naléhám, aby si přečetli mé knihy Technokracie: Tvrdá cesta ke světovému řádu a Vzestup Technokracie: Trojský kůň globální transformace.

Všimněte si, že článek níže vyšel na oficiální webové stránce UNESCO, ale autor nepíše jako zaměstnanec UNESCO. Malé odkazy na zřeknutí se autorství v zápatí stránky UNESCO uvádí: „UNESCO neručí za to, že informace, dokumenty a materiály obsažené na její webové stránce jsou úplné a správné a nebude brána k odpovědnosti za jakékoliv škody vzniklé v důsledku jejich použití.“ – TN Editor

Klimatické popíračství zvýšilo riziko katastrofické globální změny. Neměl by se snad mezinárodní trestní zákon použít i proti těm, kdo takový nebezpečný trend prosazují? Ekonomičtí a političtí vůdci už nemohou dál předstírat, že to je normální běh věcí. Ať už aktivně vyvolávají ekologickou škodu nebo jen ignorují existenční hrozbu pro přežití lidského druhu, tak státy a korporace musí být brány k odpovědnosti za jejich činy nebo naopak za nečinnost ohledně klimatické změny.

Požár vypukl v divadle, ze kterého není žádný východ. Nedostane-li se pod kontrolu, tak ten požár zabije a zmrzačí v tom divadle mnohé, počínaje těmi na nejlevnějších sedačkách. Mnozí lidé sice už cítí kouř, ale někteří si ho ještě ani nevšimli. Někteří lidé se pokouší všechny varovat tak, aby požár mohl být lokalizován, než se rozšíří mimo kontrolu. Další skupina –  sedící převážně na těch nejdražších sedačkách – se pokouší hlasitě okřikovat, že žádný požár přeci není, nebo že to není nic vážného, nebo že zbývá spousta času, aby se s tím něco dělalo. Tato skupina zneužívá emotivních formulací a tvrdí, že ta druhá skupina není věrohodná.

Mnozí lidé v divadle jsou těmito konfliktními poselstvími zmateni nebo dokonce přesvědčeni popírači požáru. Je to dost lidí na to, aby dohromady způsobili značné zpomalení úsilí těch, co naslouchají těm správným varováním, těch, co se pokouší ten požár uhasit. Rozvine-li se takový scénář, tak je třeba ty, co řvou, „Nic nehoří!“ umlčet, protože ten požár, co tu je, vyžaduje naléhavé a okamžité jednání, aby se zabránilo v jeho šíření a dostal se pod kontrolu. Ale proti požáru se vážně nebojuje, protože spousta lidí v divadle neví, komu věřit.

Můžeme srovnávat ty, kdo popírají realitu klimatické změny s tou skupinou, která si hoví na nejlepších sedačkách v divadle? Odpověď se jeví jako zjevné: ano.

Zrychlující se vyhynutí lidstva

Trestní sankce jsou tím nejúčinnějším nástrojem, který máme, abychom omezili jednání, které leží za hranicemi tolerovatelnosti. Trestní jednání porušuje základní práva a ničí lidskou bezpečnost. Toto tvrdé trestní zacházení se vyhrazujeme pro jednání, které poškozuje věci, jež považujeme za základní hodnoty. Ovšem klimatická změna způsobuje přesně takové škody.

Už asi přes 250 lety jsme pálili fosilní paliva kvůli levné energii, ničili jsme úložiště uhlíku, vyhnali jsme velikost globální populace do výšin a selhali jsme při zastavování zhoubného vlivu korporátních zájmů na politickou aktivitu, která by způsobila zmírnění, které je řiditelné. Nyní nám zbývá asi tak desetileté časové okno, spíš menší, abychom zamezili spotřebování uhlíkového rozpočtu natolik, že překročíme 1,5°C hranici vzestupu, jak nám to říká Zvláštní zpráva z roku 2018 od Mezivládního panelu klimatické změny (IPCC). Pokud bychom pokračovali v cestě po své současné dráze vyvrhování emisí bez toho, že bychom je agresivně utlumili, tak do roku 2100 zažijeme oteplování v rozsahu 4-6,1°C nad předprůmyslovou úrovní. I kdyby všechny země splnily své současné cíle zmírňování podle Pařížské smlouvy 2015 (COP21), tak nejspíš do roku 2100 zažijeme oteplení o 2,6°C.

Vzestup teplot o 4-6,1°C do roku 2100 by byl katastrofický. Obrovské oblasti země by se staly neobyvatelnými kvůli vzestupu hladin moří a nárůstu teplot. Strašlivé meteorologické katastrofy, neúrody a konflikty kvůli masové migraci, jaké nikdy předtím v historii nikdo nezažil, což by vyvolalo intenzivní tlak na zbývající obyvatelné oblasti. Za takových rizikových a horečných podmínek by pozitivní zpětná vazba (čili sebezesilování) z oteplování ohrozilo lidstvo rizikem vyhynutí, uvádí se ve vydání žurnálu Futures ze září 2018. K takové zpětné vazbě dochází, když jsou v klimatickém systému překročeny body zvratu, čímž se vyvolá splašení klimatického systému, který se řítí k bezuzdnému oteplování. Např. transformace amazonského pralesa z největšího úložiště uhlíku na zdroj uhlíku; nebo ohromný ústup polárního ledu, což by omezilo adaptační reakce planety a vedlo by to k vyšší rychlosti oteplování. Tyto body zvratu popisuje Pátá hodnotící zpráva IPCC (AR5) jako kritický práh, který vyvolá stavovou změnu globálního nebo regionálního klimatu ze stabilního stavu do stavu nové stability.

Vzestup teplot o 4-6,1°C není pravděpodobný, ale nejde o žádné science-fiction. Každý rok, který proběhne, aniž by došlo k agresivní útlumu přibližujícího nás k čistým nulovým emisím do roku 2050, činí z tohoto existenčního ohrožení větší realitu. I když Pařížská smlouva agresivně podrazila ambice dosáhnout do roku 2030 dohnání emisního náskoku, tak tu zůstává skutečnost, že už jsme dosáhli oteplení o 1°C. Vzhledem k časové prodlevě mezi emisemi a oteplením, která je způsobena dlouhou životností uhlíkových molekul v atmosféře – se další nárůst neočekává.

Mezi nezodpovědným jednáním ….

Měli bychom tedy používat trestní zákoník k řešení klimatické změny? Současná generace lidí žijících v Antropocénu je schopná poškozovat a degradovat životní prostředí způsoby, které by mohly lidstvo dohnat k vyhynutí. Tato postericida, čili počínání, které zákonitě povede k vyhynutí lidstva, od nás morálně vyžaduje takovou reakci, že lidstvo změní podmínky, aby skončilo s Antropocénem. Působnost mezinárodního trestního práva z něj činí tu správnou stranu, ze které by se mělo zaútočit, aby se vyřešila ta existenční hrozba vytvořená klimatickou změnou. Mezinárodní trestní právo se zaměřuje na ochranu komunity celého lidstva bez ohledu na národní hranice teď i v budoucnu. Mezinárodní trestní právo vyjadřuje hodnoty, které celou dobu stmelují lidskou komunitu. To se uplatňuje k odsouzení „nepředstavitelných ukrutností, které hluboce otřásly svědomím lidstva“ – jak je to stanoveno v Římském statutu Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) ze 17. července 1998, který kromě jiného definuje mezinárodní zločiny, které jsou v jurisdikci ICC.

Aby to byl zločin, musí to být zločinné. Smrt a utrpení způsobené klimatickými dopady jsou hluboce šokující, to ale nestačí, aby to mohlo být hned stíháno mezinárodním trestním právem. Smrt a utrpení způsobuje i vulkanická erupce, ovšem v těchto případech neexistují činitelé, jimž je to možno dát za vinu.

Současná klimatická krize byla způsobena lidskou aktivitou během posledního asi tak dvou a půl století, což vede k hromadění skleníkových plynů v atmosféře. Tato krize je do velké míry nezamýšleným důsledkem činností po celou historii, která vedla ke zničení uhlíkových úložišť, zvýšení uhlíkových toků a ke koncentraci uhlíkových zásob. Většina tohoto chování je mimo působnost legitimní použitelnosti mezinárodního trestního práva, přinejmenším proto, že dotčení lidé jsou už mrtví. Většina ano, ale ne všichni.

A co ta výše definovaná postericida?

Já už jsem navrhoval, aby bylo mezinárodní trestní právo rozšířeno tak, aby zahrnovalo nové trestné činy, které nazývám postericidou. Tu je možno páchat úmyslným nebo z nedbalosti činěným jednáním, které je způsobilé přivodit vyhynutí lidstva. Postericida je spáchána, když je lidstvo ohroženo vyhynutím jednáním, buď se záměrem způsobit vyhynutí lidstva, nebo se znalostí, že takové jednání by mohlo takový účinek mít. Když člověk ví, že jeho jednání vyvolá nevyhnutelné riziko pro ostatní a stejně přezíravě k tomu jedná jinak. Takže je to doména bezohledného chování, které zhorší klima, jenž bychom měli považovat za jednání páchání postericidy.

Emise žádného člověka nejsou schopné způsobit vyhynutí lidstva v důsledku klimatických dopadů, avšak když vlastní soukromé tryskáče a ropné studny, tak by to už takový účinek mít mohlo. Ale fyzické osoby ve svých rolích jako političtí a korporátní vůdci mohou prosazovat ohromnou kontrolu nad tím, o kolik horší ta klimatická změna v důsledku jejich mocenských akcí bude. Prezident země může zabránit celému státu, aby podepsal dohodu o zmírnění klimatických dopadů; generální ředitel může autorizovat zadržování informací o postupu nebo dopadu klimatické změny, protože tím ohrožuje základnu fungování korporace.

Lidé často mají kontrolu nad chováním, které neprovádí sami – např., když vydávají přímé příkazy podřízeným nebo v důsledku speciálních vztahů, které mají s jinými, jejichž chování způsobuje škody. To znamená, že můžeme přiřknout zprostředkovanou odpovědnost lidem s mocí, s vlivnou autoritou uvnitř skupin za to, že kolektivy zhoršují klimatickou změnu způsoby, které jsou schopné lidstvo dohnat k vyhynutí. Stejně jako mezinárodní trestní zákon činí vojenské vůdce odpovědnými za genocidu páchanou jejich vojáky, tak by měli činit vojenské a ekonomické vůdce odpovědnými za postericidu spáchanou na základě jejich pravomoci. Tito vůdci by měli být postaveni před soud Mezinárodního trestního tribunálu a být bráni k odpovědnosti za porušení základních společně sdílených hodnot lidstva.

A kdo by tedy měl být stíhán za postericidu? Mohli bychom začít přezkoumáním zavedené mezinárodní sítě dobře financovaných organizací věnujících se organizovanému zločinu klimatického popíračství (více o této věci v práci „Dolování v textech k zachycení signálů o pochybnostech o klimatické změně,“ v žurnále Globální environmentální změna, Svazek 36, leden 2016). Epicentrum této zločinné aktivity je ve Spojených státech. Celá škála konzervativních mozkových trustů úmyslně klame veřejnost a politiky o realitě klimatické změny. Jejich ideologicky tažené klimatické popíračství bylo mohutně financováno průmyslem fosilních paliv; k čemuž patří např. Koch Industries a ExxonMobil.  Takové klimatické popíračství má významný dopad na veřejné mínění a bránilo přijímání legislativy k boji proti klimatické změně.

Zprostředkovaná trestní odpovědnost

Měl by snad Rex Tillerson (bývalý generální ředitel ExxonMobil, který rovněž od února 2017 do března 2018 sloužil jako ministr zahraničí), Charles Koch a David Koch (vlastníci Koch Industrie) být souzení za zločin postericidy Mezinárodním trestním tribunálem? Jejich zprostředkovaná trestní odpovědnost by vznikla jejich autorizací rozmanitých činů klimatického popíračství páchaného jinými, bez čehož by s daleko větší pravděpodobností už dávno došlo k agresivním politickým činům proti klimatické změně.

To klimatické popíračství závažně zabránilo úsilí o agresivní zmírnění, které by mohlo odvrátit naši současnou klimatickou nouzi. Zvýšilo riziko, že lidstvo uvízne v katastrofické globální klimatické změně. Ti lidé v pozicích s autoritou ve státech nebo v průmyslových skupinách, jejichž lži nás a naše potomky uvrhli do zkázy, by měli být pohnáni k odpovědnosti. Ty škody, které klimatičtí popírači páchají, jsou hyenistické a není pro ně omluva. Nastal čas stíhat je za postericidu.

POSTED BY: CATRIONA MCKINNON VIA UNESCO FEBRUARY 24, 2020

Read full story here…

Zdroj: https://www.technocracy.news/unesco-climate-denial-to-be-criminalized-and-prosecuted/

0 0 votes
Article Rating

Sdílejte přátelům

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments