Islám není problém. Ne sám o sobě (janpolanecky)

Nezařazené

V souvislosti s útoky, které se v posledních dnech odehrály v Paříži, je z mnoha směrů slyšet názor, že na vině je islám, že všichni muslimové jsou vlastně stejní, že je potřeba tuto ideologii zakázat apod. Nesdílím tyto názory. Nesdílím ale současně ani „sluníčkovou“ sebevražednou politiku většiny evropských států a EU, politiku neustálých ústupků, omlouvání a importu nekompatibilního obyvatelstva a kultury. Vzhledem k okolnostem se domnívám, že je třeba začít s rozsáhlou prevencí, možná i aktivní obranou, abychom současné zbytky svobody měli možnost konzumovat i v budoucnu. Vnější a vnitřní obrana jsou koneckonců jedny z mála rolí státu, které s výhradami považuji za smysluplné.     

Kde je tedy problém, pokud ne v islámu? Problém neleží podle mého názoru v náboženství samotném, ale v tom, co se do něj od počátku promítalo a co se v něm v současnosti už po mnoho generací cyklí. Jedná se o rodová, rodinná, kulturní a sociální dogmata, hodnoty a životní postoje. Prostě základ, který zde byl již dávno před islámem. To pro mě znamená podstatný rozdíl, díky kterému nelze můj obraný přístup vůči islamismu vadně přirovnávat k hloupé islamofóbii okamurovského typu.

Od té jsem opravdu velmi vzdálen. Neříkám totiž, že se musíme bránit konkrétnímu náboženství či ho dokonce zakazovat, nýbrž že je třeba bojovat proti šíření barbarství, které se do náboženství promítá. Jinými slovy, islámští extrémisté prostě používají jejich posvátné texty jako alibi pro realizaci svých zvrhlých myšlenek, které jim byly vštípeny rodinou, komunitou apod. To tvrdím i přes plné vědomí faktu, že korán k násilnému boji proti „bezvěrcům“ v podstatě vyzývá a že se z islámu postupně vyvinul komplexní, všeobjímající hodnotový a společenský systém.

Domnívám se tedy, že barbarství z islámu a priori nevychází. Jen se prostě do islámu promítlo a primitivové, manipulátoři a násilníci ho skrze korán aplikují dodnes. Proto pro mě neznamená islám problém sám o sobě. Problémem je to, co skrze něj jen vystupuje na povrch.

Podobnou nekorektní paušalizaci jde aplikovat také na křesťanství, jehož jménem se v minulosti spáchalo neméně (tedy spíše více) násilí. Zatímco korán šíření víry mečem podporuje, křesťanství ho v minulosti realizovalo. Proč tedy ti, kteří dnes tak intenzivně křičí proti islámu, nekřičí stejně hlasitě také proti křesťanství? Kolik lidí bylo zabito v Bosně, Srbsku či Severním Irsku na konci minulého století, často, mimo jiné, i se záminkou „těch pravých“ křesťanských hodnot? Kolik lidí zabil masový vrah Anders Breivik ve jménu obrany tradičních, tedy zřejmě křesťanských, principů? Pokud by čistě teoreticky bylo křesťanství hlavním náboženstvím v arabském světě, věřím, že by ti samí pomatení pařížští extrémisté úplně stejně zabíjeli bezvěrce ve jménu Ježíše.

Poznal jsem v životě několik kultivovaných a bezvýhradně „evropsky“ zakotvených rozených muslimů (etnických Evropanů), díky kterým mě nikdo nedonutí, abych paušalizoval a házel všechny do jednoho pytle. O samotné náboženství prostě nejde. I přes ucelený životní systém, který islám dnes představuje, jde o hodnotové zakotvení, které s vírou může ale také nemusí mít tolik společného a které je pro výsledek samozřejmě určující. A pokud se jako liberál pozitivně stavím k nezakazování jakýchkoliv politických či životních postojů, musím stejně tak přistupovat k nezakazování svobody náboženského vyznání. 

Na druhou stranu, pokud údajně polovina evropské muslimské populace tíhne tak či onak k extremismu či podobné excesy dokonce schvaluje, účinná opatření jsou na místě. Už dnes je na ně téměř pozdě. Začněme třeba s tím, že skoncujeme s politikou neustálých ústupků v duchu bezbřehé a sebevražedné tolerance. Proč tolerovat někoho, kdo netoleruje vás, váš politický a životní postoj? Je zde imigrant na „trvalé návštěvě“? Nechť se bezvýhradně přizpůsobí nepsanému pořádku země, kam se přistěhoval, zapadne, asimiluje se. Podobně a nevyhnutelně jako Evropan ve většině muslimských zemí. A nechť si samozřejmě věří dál, čemu chce. To není o manipulaci, ale o jeho respektu, toleranci a přirozené vděčnosti za to, že ho nová země přijala a možná i živí. Dokážete si představit, že by podobné nehoráznosti, jako veřejně šíří šéf Muslimské unie v ČR Muhamed Abbas, šířil nějaký Evropan či Američan v muslimsky ortodoxní zemi? Svobodný projev je v pořádku do té míry, do jaké nikomu neubližuje či ho neomezuje. Pan Abbas však tuto míru bezpochyby překračuje.

V neposlední řadě chci zmínit jednu důležitou souvislost. Nejen evropské státy stále více potírají svobodu držení zbraní. Zrůdám, jako byli vrazi v Paříži, všelijaké státní omezení samozřejmě v obstarání zbraní ani v nejmenším nezabrání. Naopak ale budoucí oběti vlivem této politiky nemají k dispozici jakoukoli účinnou obranu. Vskutku pozoruhodná logika. Ač sám žádnou zbraň nevlastním a zřejmě nikdy vlastnit nebudu (asi bych ji ani nedokázal použít), uvědomuji si absurditu této situace velmi intenzivně. Útočníci prostě měli být někým v sebeobraně zastřeleni už na místě. Možná nemuselo být tolik mrtvých, pokud by oběti měly v rukách zbraně.

Jan Polanecký,

člen Republikového výboru Svobodných


sobota 10.1.2015
22:20
(upravené
sobota 10.1.2015
22:39)
|
karma článku:
20.02
|
přečteno 
1246 x

Jan Polánecký vyšlo na:

Islám není problém. Ne sám o sobě (janpolanecky)

Sdílejte přátelům

6
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na