Guardian lamentuje nad vzepětím ‚odporu vůči osvícenému pokroku‘

Cenzura a informační manipulace, NWO

Hlásná trouba světové liberální demokracie noviny Guardian zlořečily tomu, co nazývají „odporem proti osvícenému pokroku,“ přičemž liberály varovaly, že ztrácí bitvu o duši společnosti ve prospěch konzervativců.

„Je třeba, aby se progresivní poučili ze skutečnosti, že jejich argumentace ztrácí sílu, a rozhodli se, jak na to budou reagovat,“ napsala ve čtvrtek Ellie Mae O’Hagan. „Pokud tak neučiní, mohlo by se jim brzy stát, že zjistí, že budoucnost, o které vždy předpokládali, že patří jim, se vytvoří bez nich.“ Jak stálí čtenáři Breitbart dobře vědí, je Guardian na špici avantgardy progresivního pochodu k té jedině možné správné budoucnosti, jako bojovníci za ten liberální „newspeak,“ což z jejich uznání, že jejich hegemonie eroduje, činí ještě pozoruhodnější událost.

Tento britský levičácký mediální kanál se ve své křížové výpravě za pokrokem nikdy neštítil ani bojovat za vymýcení nepřijatelné formy jazyka a za její nahrazení politicky korektními náhražkami.

Tento deník např. loni v květnu udělal jeden z takových pokrokových cenzorských kroků v oblasti klimatické změny, když oznámil své redakční rozhodnutí už nikdy nemluvit o „skepticích“ klimatické změny, nýbrž je napříště jedině politiky korektně označovat za „popírače“ nevyvratitelné neskeptické vědy o klimatické změně s tím, že teď už budou používat výrazy jako „klimatická nouze, klimatická krize nebo klimatický rozvrat“ místo té příliš neutrální „klimatické změny“, a že budou používat „globální přehřívání“ místo „globálního oteplování.“

O měsíc později tento list zveřejnil nový lexikon na podporu potratů, jako protipól tempa důležitosti používaného hnutím za-život. „Chceme se při vyjadřování reprodukčních práv žen vyhýbat medicínsky nepřesným, zavádějícím formulacím,“ řekl v té době šéf-redaktor americké větve Guardian John Mulholland. „Jde o svévolné zákazy, ve kterých se neodráží vývoj plodu – a formulace kolem toho používané jsou často politicky motivované, nikoliv vědecky.“

Jenže dnes spousta liberálů žije v těch jejich bublinách plni iluzí, že ten konsensus, o kterém si mysleli, že si ho v 90. letech urvali, pořád funguje, poukazuje paní O’Hagan ve svém článku. Pro mnohé je pomyšlení, že konzervativní ideje znovu ožívají, zjevně naprosto nepřijatelné.

„Důvod, proč liberálové pořád věří, že tento konsensus stále platí, spočívá v představě, že politiky prosazované Nově pojatou Sociální demokracií jsou pořád dominantní a vše-zahrnující pravdou, takže téměř jakýkoliv názor, který existuje mimo něj, je vnímán jedině jako názor burana,“ píše.

Pro mnohé na levici se ten sociální liberalismus stal novým normálem, poukazuje, který za sebou jednou pro vždy zanechal na smetišti dějin zadupané zpátečnické ideje víry, rodiny, společnosti a pohlaví. Tím lze částečně vysvětlit slepotu progresivistů vůči změnám o mohutnosti tektonických posuvů zemských desek, které sice probíhají přímo před jejich očima, jež však oni přesto ignorují.

Vzestup „nové levicové mládeže, která je ještě radikálnější v otázce sociálního liberalismu,“ nenarazil na skoro žádný odpor, varuje O’Hagan, a s každým dnem postup úniku od progresivní osvícenosti nabývá na čím dál větší síle.

Ti, co k tomu patří, jsou „lidé, kteří umožnili Brexit a úspěch Donalda Trumpa, a mezitím se přetvořili na základnu, na níž může vyrůst mocné politické hnutí,“ ujišťuje své levicové soudruhy.

Když tepala tu klamnou iluzi, že konzervativci by mohli podlehnout politicky korektním hlasatelům nadřazené pravdy, kteří usilují o to, aby se stali dozorčími nad správnými myšlenkami a nad správnou mluvou, tak poukázala, že ta nová pravice ve skutečnosti už znovu objevila svůj společenský a politický potenciál, který progresivní levičáci už spoustu let považovali za navždy ztracený.

Aby ti pravičáci ospravedlnili svůj odpor proti ušlechtilé osvícené pokrokovosti, tak vytahují „příklady politických úletů v pokrokové politice identity,“ uvádí O’Hagarn, přičemž přesto setrvává na tvrzeních, že ten odpor vůči správné podpoře menšin aj. moderní výdobytky politik identity, je v podstatě z principu motivován zpátečnickými bělochy, kteří se bojí, že přijdou o svá nepatřičná privilegia.

Je však nepravděpodobné, že by způsoby, jak na tohle odpovídají liberálové, mohly v širším měřítku zarazit to vzepětí populismu, nacionalismu a konzervativismu, neboť přijali postup podle šablony, podle které nakonec zničí sami sebe.

Jestli nás současná historie o něčem poučila, tak o tom, že liberálové, kteří si uvědomují, jak se společnost mění, nepřijmou diskurz komunikace, který by obhájil jejich hlediska racionálněji, smířlivějším způsobem nebo větší zdrženlivostí. Místo toho přejdou do ještě ječivějšího tónu, aby jím shodili ty, kdo jim odporují jako ignoranty, zaostalé burany co vylezli z jeskyně, a nemají žádné právo na svůj názor.

A tak už v roce 2016 zjistila Hillary Clinton, že ta „žumpa zavrženíhodných“ se teď už rozlila a vše zaplavila tak, že hrozí, že strhne celý ten domeček z karet, který liberálové generace pečlivě budovali.

Bethany Clarke/Getty Images

THOMAS D. WILLIAMS, PH.D.

31 Jan 2020

Zdroj: https://www.breitbart.com/the-media/2020/01/31/the-guardian-laments-surge-of-anti-woke-backlash/

Sdílejte přátelům

Komentujte

  Subscribe  
Upozornit na