Financial Times: Projevy pravého britského euroskeptika se virálně šíří internetem

Nezařazené

Napsal: Joshua Chaffin, ft.com, 23. 8. 2012

Před třemi lety Vít Jedlička (28 let) z Prahy Nigela Farage, průbojného lídra Strany za nezávislost Velké Británie a jednoho z nejhlasitějších odpůrců evropské integrace, ještě neznal.  Potom jednoho dne narazil na Farageův projev v Evropském parlamentu, který srovnával představitele EU se sovětskými byrokraty a odsuzoval je za to, že „strkají hlavu do písku“ před narůstající dluhovou krizí.

Dnes patří IT konzultant Jedlička k neformální skupině dobrovolníků, kteří projevy Nigela Farage nejenom dávají na internet, ale také je překládají a titulkují, aby se snáze dostaly mezi lidi.

„Podařilo se nám Farage v České republice velmi zpopularizovat,“ chlubí se Jedlička. S radostí poznamenává, že youtube kanál, který založil speciálně pro Nigela Farage dosáhl jenom Farage více než 2,5 miliónu zhlédnutí.

Stejný neobvyklý fenomén se objevuje napříč Evropou. Nigel Farage, typický britský politik, se zmocnil internetu, aby mohl šířit své euroskeptické názory k vnímavé veřejnosti a podobně smýšlejícím politikům daleko za hranicemi Velké Británie.

Ve Finsku pravidelně sleduje Farageovy projevy Timo Soini, bývalý poslanec Evropského parlamentu, který šokoval eurozónu, když jeho strana Praví Finové o vlásek celkově vyhrála národní volby.

„Ty projevy jsou opravdu skvělé,“ říká Soini. „Vydělal by si miliony, kdyby pracoval jako komentátor pro komerční televizi Fox News.“ Španělská verze Farageova projevu z listopadu minulého roku má na svém kontě více než 1,1 milionu zhlédnutí. Italské, řecké a dokonce slovenské verze jeho projevů pravidelně dosahují stovek tisíc zhlédnutí.

„Množství zhlédnutí mých projevů ve Španělsku a Řecku je skutečně ohromující,“ konstatuje Farage, zatímco kouří cigaretu ve své nekuřácké kanceláři v Evropském parlamentu v Bruselu. V jeho kanceláři plné papírů vás zaujme zvláštní láhev šampaňského.  Rakev se znakem eura je opřená o zeď.

„Okolo překladů vznikla celá nová komunita,“ říká Farage o dobrovolnících jako Jedlička. „Kdybych to chtěl dělat všechno sám, muselo by nás na to být v kanceláři deset.“

Svůj virální úspěch na internetu Farage začíná pomalu přetavovat v postupné pronikání do mainstreamu. Poslední průzkumy ve Velké Británii dávají jeho straně okolo deseti procent, čímž se pravidelně dostávají před koaliční stranu Liberálních demokratů.

To však rozčiluje celý Brusel, hlavní město EU, kde se z Farage stal vyvrhel. Zarytí eurofilové dlouho snili o vytvoření politických stran napříč kontinentem, které nebudou vázány na národní státy, jako důležité součásti budoucí federální EU.

Mezinárodní úspěch Nigela Farage je jistým zvrhlým způsobem naplněním tohoto jejich snu. Jde o vůbec první celounijní hnutí: Paradoxně však sdružuje lidi, kteří EU opovrhují.

Další ránou pro EU je, že parlament a ostatní instituce EU marnotratně utrácejí vysoké částky, aby se k občanům EU dostaly se svými kampaněmi na sociálních médiích. Evropský parlament zaměstnává téměř tři tucty administrátorů webových stánek, přesto např.  jeho youtube kanál zaznamenal pouze něco 880 tisíc zhlédnutí. To je méně, než jediný Farageův projev.

Poslanec Evropského parlamentu za nizozemskou Stranu zelených Bas Eickhout oceňuje Farageovy mistrovské projevy na internetu, ale odmítá jejich přínos. Podle něj místo hledání skutečných řešení jen „hledá hůl pro Angličánky, kteří chtějí psa bít.“

„Farage a jeho tým přišli na to, jak využít sociální média pro získání publicity i přesto, že jeho projevy během zasedání jsou zcela mimo,“ řekl Eickhout.

Šéf strany UKIP se nestal populárním přes noc. Strana, která se prezentuje jako libertariánská a vymezuje se vůči rasistickým skupinám jako Britská národní strana, poprvé uspěla ve volbách v roce 1999, když získala mandáty pro Farage a další dva poslance, kteří tak posílili řady euroskeptiků v Evropském parlamentu.

Evropský parlament, který měl zcela minimální pravomoci až do reformy EU v roce 2009, se snaží marně přilákat pozornost. Když jeho členové – společně s dalšími tisící úředníků, kufrů a dokumentu – vyrazí jednou za měsíc do jejich druhého domova ve Štrasburku, stává se téměř neviditelným.

„Vůbec se tomu nikdo nevěnuje. Je to informační vakuum,“ stěžuje si  Farage. Jeho pozice se významně zlepšila, když získal v roce 2004 předsednictví v jedné ze skupin v Evropském parlamentu. To mu umožnilo vyjadřovat se pravidelně společně  s ostatními předsedy frakci v Evropském parlamentu. Brzy si se svými pomocníky všiml, že jeho ostré projevy kolují po internetu.

Lídr UKIP je neúnavným hlasem v debatě o krizi eurozóny. Varoval například před rostoucími rozdíly mezi řeckými a německými dluhopisy dlouho před tím, než se tím začali zabývat ostatní. Mnohokrát předpověděl, že krize se ještě zhorší – přes růžové předpovědi některých lídrů EU – a kritizoval, jakým způsobem politici zvládají krizi eurozóny.

Ačkoliv je často nezdvořilý, málokdy se mu podaří nepobavit nebo neprovokovat, jako např. v projevu před dvěma lety. V něm Farage odsoudil šedivého belgického prezidenta Evropské rady slovy: „Máte charisma mokrého hadru a vzhled nižšího bankovního úředníka.“

Tyto poznámky vedly k tomu, že mu byla Evropským parlamentem udělena pokuta. Nicméně přispěly ke vzniku videa s více než 3 milióny zhlédnutí. „Skvělá věc na internetu je, že můžete bavit lidi, a když se Vám to podaří, tak to pošlou dál. To je náš klíč k úspěchu,“ konstatuje Nigel Farage. „Kdybych tvrdil, že částečně nedbám na to, aby moje videa měla úspěch na internetu, tak bych lhal.“

Farageovi spolupracovníci momentálně spoléhají na Twitter, aby distribuovali Farageovy projevy k primárním posluchačům jako Jedlička. Je znakem změněného mediálního potravního řetězce, že internetový šum často následně přiláká mainstreamová média.

Je to také něco, co mu přineslo řečnická pozvání do Aténské obchodní komory a do dalších organizací napříč Evropou. Farage dnes většinu pozvánek odmítá, ačkoliv minulý měsíc cestoval do Prahy, aby se setkal s českým prezidentem Václavem Klausem a různými konzervativními skupinami.

Zatímco v Bruselu, jak tvrdí Farage, mu začinají naslouchat kolegové, kteří se ho kdysi stranili.

„Pořád tu existuje tvrdé jádro fanatiků, kteří mnou opovrhují… Ale stále více shledávám, že v množství mých kolegů existuje podstatně větší dychtivost si popovídat,“ říká. „Nikdy, ale neříkám: Vidíš, já ti to říkal. To bych si nedovolil.“

Přeložil Vít Jedlička (předseda Reformy.cz)

Sdílejte přátelům

Komentujte

  Subscribe  
Upozornit na