Bulharko: Překážka na cestě Jižního proudu

Nezařazené

Lidu Bulharska hrozí soudní procesy a pokuty. Tato země od února 2013 zápasila s politickou krizí. A vypadá to, že ta potrvá věčně; zatím žádné světlo na konci tunelu.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Evropská komise se pokouší přimět Moskvu, aby obnovila dodávky plynu na Ukrajinu ve snaze najít „vzájemně přijatelné dočasné řešení pro nadcházející zimu.“ Spolu s tím Komise blokuje stavbu alternativní trasy do Evropy procházející přes území Bulharska. Tento projekt se nazývá Jižní proud. Tento nápad podporují vůdčí evropské společnosti a do toho zapojené země. Bulharsko si vybraly ty nadnárodní struktury z Bruselu jako nástroj této poněkud divné politiky obstrukcí. Vybrali si ho jako nejchudší zemi Evropské unie, kterou 5. října čekají parlamentní volby. 30. září řekl bulharský „technický“ ministerský předseda Georgij Bliznaški, že vláda se podvolí rozhodnutí Evropské unie. Rovněž se podvolí sankcím uvaleným na Rusko. Ministerský předseda řekl, že sankce budou podporou přispívající k úsilí zaměřenému na normalizaci situace na Ukrajině. Tento činitel automaticky svalil vinu za Ukrajinskou krizi na Rusko.

Svolnost s rozhodnutími přijatými v Bruselu zemi k ulehčení od zhoršujících se ekonomických nesnází nestačí. Bedlivý dohled zámořských partnerů nad událostmi odehrávajícími se v Bulharsku zemi neuleví od ekonomických běd (bulharský ministerský předseda Plamen Orešarski suspendoval veškeré aktivity vztahující se ke spornému projektu plynovodu Jižní proud, dokud jeho vláda nedosáhne dohody s Bruselem, která by byla v souladu se zákony Evropské unie. Toto rozhodnutí oznámil 8. června v Sofii po schůzce se senátory Spojených států John McCainem, Chris Murphym a Ronem Johnsonem, kteří navštívili Bulharsko jako součást evropského turné za konsolidaci transatlantických vztahů.

Očekávaným vítězem bude 5. října centro-pravicová „Občané Bulharska za evropský rozvoj“ (GERB) s 35% hlasů. Předpověď pro další strany vychází následovně: Bulharská socialistická strana má získat kolem 20%, se 14-15% hlasů má vyjít Hnutí za práva a svobody. I tři až čtyři malé strany můžou získat v parlamentu také zastoupení. GERB nemá šanci získat většinu jedné strany (tj. 121 křesel z 240 křesel v Národním shromáždění). Období nezodpovědných „úřednických“ vlád skončí, aby začalo dohadování mezi Bojko Borisovem, vůdcem GERB, s vrcholnými vůdci Socialistické strany a s menšinovými politickými skupinami. Jakákoliv koalice, kterou zformuje Bojko Borisov, pokud porazí Socialisty, bude koalicí v opozici proti rusko-bulharské energetické spolupráci.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Spolu s tím se zemí šíří nespokojenost. Odbory a zaměstnavatelé protestují proti vládním plánům na změny, do nichž patří více uskrovňujících opatření v rozpočtu. Klienti Korporátní komerční banky, která je pod nucenou správou, protestují ve snaze odvrátit zavření této banky. Ti pohrozili, že zablokují regionální a centrální volební komise a zabrání volbám. Další problém, kterému tato země čelí, jsou vlny uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.

Je těžké pochopit, jak ještě dlouho by mohlo Bulharsko fungovat pod režimem „vnější vlády“, kdy rozhodnutí přijímá Evropská unie, zatímco bulharská vláda je jen realizuje. Existuje obrovský rozestup mezi politickou a ekonomickou frustrací a všemi těmi pokusy o dosažení stability. Bulharsko dostává 85% svých dodávek plynu z Ruska, jediná jaderná elektrárna v této zemi používá ruského paliva a jediná ropná rafinerie patří LUKOILu. Jsou to ruští turisté, kdo zaplňují bulharské pláže a Rusové vedou investice do nemovitostí. V roce 2004 politici, kteří v té době neviděli jinou alternativu, otočili Bulharsko k okamžitému příklonu k Západu, a zavedli ji do NATO. O tři roky později vstoupilo Bulharsko do Evropské unie.

Dnes už lze výsledky euro-atlantické integrace v jihovýchodní Evropě jasně vidět. Jistý bulharský komentátor napsal, že zemi chybí inspirace ke změně situace. Na konci září napsala Agence France Press, že při minimální mzdě 340 leva (174 euro) měsíčně jsou někteří lidé 5. října ochotni prodat svůj hlas i jen za jídlo. Tato francouzská agentura citovala starou paní z Bulharska, která řekla, že chudoba jen nesnesitelná a že za 50 leva nebude nikdo odmítat udělat cokoliv. Řekla, že ti, co kupují hlasy, dávají dvě kotlety se dvěma krajíci chleba spolu s těmi dalšími penězi.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Takže snad ty síly podporující Evropský rozvoj Bulharska při mobilizaci svých voličů uspějí. Podle mnoha průzkumů, se už stal prodej hlasů za peníze, jídlo nebo palivové dřevo obyčejem: každá pátá bulharská rodina žije pod hranicí chudoby a 69% respondentů vnímá své strádání jako nesnesitelné.

Bulharští experti říkají, že příští složení Národního shromáždění moc dlouho nevydrží, pokud se výstavba Jižního proudu nakonec zavčas neobnoví, jelikož zima 2014-2015 bude opravdu krutá. Evropská komise si vzala bulharský energetický sektor na starost. To ale bulharským občanům nemůže garantovat nepřerušené dodávky ruských energií přicházejících přes Ukrajinu.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: strategic-culture.org

Čtěte také:

 

Sdílejte přátelům

0 0 vote
Article Rating
Subscribe
Upozornit na
19 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments