Vědec, který zachránil miliardu lidí před hladem, s takovým pesimismem však nesouhlasí.

Tak jsem si na serveru Blisty.cz přečetl článek  „Globální experti: Ceny potravin se kvůli změnám klimatu mohou zdvojnásobit“ (prosinec 2010)

Prý nás během pár desítek let čeká hladomor či přinejmenším alarmující zvýšení cen potravin. Kvůli změnám klimatu. Uvedl to Gerald Nelson z International Food Policy Research Institute (IFPRI).

Tyhle řeči posloucháme dvě stě let. Už je to trapné.

PAUL EHRLICH – APOŠTOL PORAŽENECTVÍ

To samé už před půl stoletím prorokoval Paul Ehrlich ve své slavné knize „Populační bomba“ (1968). Oživil dvě stě let starou  teorii pana Malthuse (1766-1834). Podle ní lidská populace roste rychleji než dostupné zdroje, takže časem nebudeme mít dost jídla. Malthusova vize se nenaplnila ani století a půl po jeho smrti – Ehrlichovi nedošlo, že tím byla tato vize prakticky vyvrácena životem.

„Růst populace bude nevyhnutelně  rychlejší než skrovný nárůst zdrojů potravin… Úmrtnost bude růst, nejméně do té doby než cca 100-200 milionů během příštích deseti let zemře.“   Paul Ehrlich v interview s Petrem Collierem v dubnu 1970 pro časopis Mademoiselle.

„Někteří experti soudí, že do roku …[1975] bude nedostatek potravin tak hrozný, že vzniknou světové vlny hladomoru  neskutečných proporcí. Jiní odborníci jsou větší optimisté a říkají, že k tomu nedojde dříve než v letech osmdesátých.“   Paul Ehrlich v speciálním vydání časopisu Ramparts na Den Země (1970)

	„Bitva o to, jak nakrmit lidstvo, je prohraná. V 70.letech 20. století svět postihnou hladomory… sta miliony lidí  (včetně Američanů) zemřou hladem.“ (Population Bomb 1968)
	„V New Yorku a Los Angeles kvůli smogu v roce 1973 zemře možná takových 200 000 lidí“ (1969)
	„Klidně bych se i vsadil, že v roce 2000 Anglie už nebude existovat.“ (1969)
	„Do roku 1985 lidstvo vstoupí do věku nedostatku… dostupné zásoby mnoha klíčových nerostných surovin budou prakticky vyčerpány.“ (1976)
	„Do roku 1985 mnoho milionů zemře. Populace Země se tím sníží na více přijatelnou úroveň, asi 1,5 miliardy lidí.“ (1969)
	„Do roku 1980 v USA  očekáváná délka života klesne na 42 let – kvůli škodlivým důsledkům pesticidů. Do roku 1999 populace USA klesne cca na 22,6 milionů“ (1969)

„Jelikož přírodní zdroje nejsou nekonečné, zvýšená spotřeba musí nevyhnutelně vést k jejich vyčerpání.“ (The Atlantic Monthly 1997)

„Lidmi zaviněná degradace půdy ovlivní asi 40% zemského povrchu, který je porostlý vegetací“ a “ toto se prakticky všude zrychluje, proto klesají úrody.“ (The Atlantic Monthly 1997)

Ehrlich předpovídal, že v 80.letech 20.století přijdou hladové nepokoje a president USA proto rozpustí Kongres a bude vládnout jako diktátor. Ehrlich také prognózoval, že nepřátelé USA hladových nepokojů využijí a zničí USA jaderným útokem, aby potrestali Američany za masové užívání insekticidů. (The End of Affluence 1975)

Jako lék proti přelidnění Ehrlich navrhoval nucenou sterilizaci populace. Sám šel příkladem a dal se vykastrovat.

DDT

Mimochodem, Ehrlich byl biolog a k zájmu o lidské rozmnožování se dostal od studia rozmnožování motýlů. V roce 1962 si přečetl knihu Rachel Carsonové „Tiché jaro“ (Silent Spring), o tom, že DDT prý hubí motýly. Tehdy se z něj stal environmentalista. Jenže se ukazuje, že zákaz DDT, který eko aktivisté prosadili, byl omyl. Bez DDT se totiž těžko dá bojovat proti malárii.

Robert Gwadz z National Institutes of Health v roce 2007 řekl: „Zákaz DDT zabil asi 20 milionů dětí.“ Environmentalisté se k této odpovědnosti nehlásí. Např. May Berenbaum, entomolog z University of Illinois protestuje: „Vinit environmentalisty, kteří prosadili zákaz DDT, že mají na svědomí více mrtvých než Hitler, je nezodpovědné.“ Podle mne je spíše nezodpovědné, že bohaté západní elity pod vlivem módních vrtochů vzaly na desítky let chudým Afričanům lék proti malárii.

Afričané desítky let škemrali, by DDT bylo znovu povoleno, ale environmenalisté byli nemilosrdní. Až v roce 2006 WHO (Světová zdravotnická organizace) odvolala zákaz DDT a znovu jej povolila jako neocenitelný lék v boji proti malárii (postřik v budovách).

Ehrlich ale může být vlastně spokojen. Díky zákazu DDT se podařilo snížit přelidnění planety, no ne?

(Mimochodem, environmentalisté nyní zcela vážně publikují vědecké studie o tom, že genocida je prý osvědčený způsob, jak bojovat proti oteplování. Nedělám si srandu - viz zde)

BORLAUG VS EHRLICH 1:0

Ironií je, že Ehrlichova kniha „Populační bomba“ byla vyvrácena realitou ještě než se dostala do tisku. A může za to Norman Borlaug, člověk kterého environmentalisté nenávidí více než koho jiného (viz nenávistný článek v Grist magazínu).

Borlaug byl pionýrem šlechtění nových více plodných odrůd zemědělských plodin. Začal v Mexiku, které se díky němu stalo v roce 1963 navzdory rostoucí populaci čistým vývozcem pšenice.

Výzkumné středisko, které založil se jmenujeCYMMIT. Významným sponzorem tohoto programu byla Rockefellerova nadace. Hovoříme o tzv. zelené revoluci.

Po Mexiku svůj program Borlaug rozšířil také do Asie. . Mezi lety 1965-1970 se produkce pšenice v Pákistánu a Indii prakticky zdvojnásobila! Mezi lety 1964 a 2001 produkce pšenice v Indii vzrostla ze 12 na 75 milionů tun. V Pákistánu ze 4,5 na 22 milionů tun.

Říká se, že Borlaug zachránil asi miliardu lidí před smrtí hladem. V roce 1970 dostal Nobelovu cenu míru.

Podle environmentalistů je však Borlaug jen lokaj buržoazních imperialistů. Obrovské lány jeho vyšlechtěných monokultur prý ničí biodiverzitu a místo samozásobitelského drobného hospodaření zanášejí do chudých zemí kapitalistickou velkovýrobu na export. Co na to odpovědět? Že  jsme měli raději umřít hlady?

Borlaug nad iracionalitou environmentalismu kroutí hlavou. Vyjádřil se např. proti „organickému“ bio-farmářství. Tj. farmám, které nepoužívají žádné chemikálie. “Organické farmářství je směšné. Žasnu, že to někdo bere vážně. I kdybyste použili všechen organický materiál, který máte – hnůj, lidský odpad, zbytky rostlin – a dal ho zpět do půdy, nemohl byste nakrmit více jak 4 miliardy lidí. A kdyby všechno naše zemědělství bylo organické, musela by se dramaticky zvýšit osevní plocha, to znamená, musely by se vykácet miliony akrů lesů… Jestli někdo chce věřit, že organické potraviny mají větší nutriční hodnotu, je to jejich pošetilost… Co se rostlin týče, rostlina nepozná, jestli její dusík pochází z umělých chemikálií nebo z přirozeně se rozkládající organické hnmoty… Jestli si někteří  spotřebitelé myslí, že organické jídlo je lepší pro jejich zdraví, tak pozdrav pámbu. Když chtějí? Tak ať si připlatí, je to svobodná země. Ale nevykládejte světu, že můžete stávající světovou populaci nakrmit bez chemických hnojiv.“

Borlaug kritizuje také environmentalisty za blokování genetického inženýrství. Skupina vědců z Cornell university např. uveřejnila článek, že geneticky modifikovaná kukuřice zabíjí motýly (Danaus stěhovavý, motýl monarcha). Borlaugh namítá: „Obávám se, že výzkumníci z Cornellu… prostě hledali něco, aby se zviditelnili…Většina těchto motýlů létá v jinou část sezóny, kdy z této kukuřice žádný pyl není… Přesvědčovali jsme ty vědce, aby nejprve udělali nějaké testy v terénu, než to publikují. Jenže tady se věda politizuje. V této pseudovědě a environmentalismu vidím prvky Lysenkosimu. Rád bych své kolegy varoval, že pseudověda a dezinformace mohou zničit celé národy.“

V roce 1992 vyšla „Heidelberská výzva“ (Heidelberg Appeal, český překlad zde) jako protest vědců proti klimatickému alarmismu, který ovládal konferenci Summit Země (Rio de Janeiro 92). Píše se tam: „Se znepokojením sledujeme, že na počátku 21.století se šíří iracionální ideologie, která se staví proti vědeckému a technickému pokroku, blokuje hospodářský a společenský rozvoj.“

Mezi více jak 3000 signatáři nacházíme i 72 držitelů Nobelovy ceny včetně Normana Borlauga. Borlaug se netajil, že nesouhlasí s alarmismem. V září 2007 s ním v Saint Paul Pioneer Press vyšel článek, kde říká: „Ano, žijeme v období, kdy teploty rostou. Ale není to jen část jednoho z oněch přirozených cyklů, které jednou vedou k šíření ledovců a pak zase k jejich tání?“

Ke konci života marně usiloval rozšířit svou zelenou revoluci do hladovějící Afriky. Odhalení aféry Climategate se nedožil. Borlaug zemřel v září 2009 ve věku 95 let. Ve svých posledních letech nevěřícně sledoval, jak jsou potraviny z polí vytlačovány dotovanou výrobou biopaliv. To vyhnalo ceny potravin nahoru a způsobilo hlad v chudých zemích, jak konstatovaly v červenci 2008 i zprávy OECD a Světové banky (viz).

Další čtení:

Ronald Bailey. Billions served. Reason, duben 2000. http://reason.com/archives/2000/04/01/billions-served-norman-borlaug/1

Apokalyptické citáty z Ehrlicha http://www.igreens.org.uk/paul_ehrlich.htm

Interview s Ehrlichem z roku 1983 http://dynamics.org/Altenberg/PAPERS/EHRLICH/

Greg Easterbrook. Forgotten benefactor of humanity. The Atlantic. http://www.theatlantic.com/past/docs/issues/97jan/borlaug/borlaug.htm

Ondřej Neff. Odešel otec zelené revoluce. Lidovky 19.září 2009 http://www.lidovky.cz/odesel-otec-zelene-revoluce-dpq-/ln_noviny.asp?c=A090916_000045_ln_noviny_sko&klic=233319&mes=090916_0

(V roce 1968 vyšla kniha Populační bomba od Paula Ehrlicha. Autor v ní kategoricky prohlašuje, že Indie nedokáže v roce 1980 uživit svých dvě stě milionů obyvatel. V roce 1974 se Indie stala /díky Borlaugovi/ soběstačnou. Něco takového se neodpouští.)

Jaroslav Petr. Nobelista z pole. iHned září 2009 http://hn.ihned.cz/c1-38338710-jaroslav-petr-nobelista-z-pole

Tom Philpott. Thoughts on the legacy of Norman Borlaug. Grist 14. září 2009.http://www.grist.org/article/2009-09-14-thoughts-on-the-legacy-of-norman-borlaug