poznámka redakce: Pokud na serveru Reformy.cz najdete kritiku pravdy a lásky je to ta pravda a láska jako jí používal Orwell v díle 1984. Zapadá do tohoto zcela Havlovo slovní spojení „humanitární bombardování“ a Schwarzenbergovo “adekvátní násilí“

Nevím, jestli pana Babiše někdy zlanařila StB, ale určitě ho nedávno musela zlanařit pravdoláska. Jak jinak si vysvětlit, že velký podnikatel usiluje o vstup do politiky stejně bezobsažnými a falešnými frázemi, které si poslední dobou osvojily právě pravdoláskařské kruhy. Mám na mysli slovní boj proti korupci, na kterou poukazovat se stalo doslova hitem letošní politické sezóny.

Svou hvězdnou hodinu novinářské přízně si Babiš zažil, když řekl, že Česká republika je zkorumpovaná, ve státě vládnou korupční praktiky obřích rozměrů a země sama připomíná mafiánské Palermo. Ten, kdo to může změnit, je samozřejmě on – Andrej Babiš.

Tento výrok, stejně jako jeho přehnaný mediální ohlas, je vrcholem trapnosti hned z několika důvodů.

Pan Babiš by měl pomlčet. Je možná schopný podnikatel a druhý nejbohatší Čech (ehm, Slovák), ale zároveň podnikatel, který má sám máslo na hlavě, protože z podobného pokřiveného prostředí, které kritizuje, sám po léta profituje. Možná právě proto toho o korupci tolik ví, protože si sám politiky kupoval, jak o něm někteří tvrdí. Je tedy tím posledním, kdo by měl morální právo nám tu něco kázat.

Maně si vzpomínám, jak se snažil přesvědčit předsedu Svobodných Petra Macha, aby nedělal problémy a nebrojil proti biopalivům, velkého to Babišova byznysu. Podnikatel si tehdy kolem prstu omotal celou Sněmovnu – jediní, kdo byli proti, byl prezident Václav Klaus, který novelu vetoval a Machovi Svobodní, kteří na zvrácenost zákona poukazovali v ulicích. To se Babišovi přirozeně nemohlo líbit, protože se tak narušoval mediální obraz řepky olejky – a jeho vlastní.

To už bych možná panu Babišovi raději odpustil to údajné estébáctví, než tento kolosální podvod, který protlačil parlamentem, který nás stojí tolik peněz, zdražuje nám potraviny, ničí motory automobilů a k ničemu dobrému neslouží.
Však si to také Mach nenechal líbit a když se Babiš stal mediální celebritou, vše mu připomněl:
„Pan Babiš loni prolobboval Poslaneckou sněmovnu, která den před volbami posvětila navýšení povinného obsahu biopaliv – 4,1 % bioetanolu v benzínu a 6 % v naftě. Ve výsledku na litr paliva doplácíme 2 koruny. Ročně 15 miliard korun. Pan Babiš je největším příjemcem dotací v České republice. Jestli chce někdo vědět, kde jsou miliardy zemědělských dotací, má je Babiš,“ napsal Mach ve svém blogu.

Vzpomněl při té příležitosti, jak ho tehdy miliardář pozval na oběd a snažil se mu kritický postoj k biopalivům rozmluvit: „Vysvětlil mi, že dokud budou mít Svobodní v programu zrušení biopaliv, nemohou nikdy čekat, že získají od byznysu finanční podporu.“ Mach se nenechal a Babiš odešel s nepořízenou. Naštvaně. „V den zveřejnění výsledků voleb mi pak Babiš poslal posměšnou SMS, že má víc zaměstnanců než Svobodní voličů,“ dodal. Svobodní tehdy dostali 38 tisíc hlasů.
A protože se Babiš také ostře navezl do prezidenta Klause, dalšího odpůrce biopaliv (když ho obvinil z toho, že za korupci v zemi může), ozval se i prezidentův tajemník Ladislav Jakl, který Babišovi vzkázal, aby raději mlčel. Alespoň 600 let.
„Za dvacet let historie české demokracie se stalo pouze jednou, a to loni, že už rozpuštěná poslanecká sněmovna se den před volbami sešla, aby zvrátila prezidentovo veto zákona, z kterého mnozí lidé tohoto typu mají velké profity. Být na místě tohoto pána, tak bych asi tak ještě 600 let na toto téma mlčel,“ komentoval Babišovy výpady Jakl.
Babiš je tak jen dalším z řady pokrytců, kteří by nám chtěli nabízet řešení, ač je sám součástí problému.
Především jsou ale jeho slova prázdná jako vymlácená sláma. To, že všechno v tomto státě není v pořádku, víme všichni, na to nepotřebujeme miliardáře a jejich roztodivná sdružení. Že se krade, tušíme také – kradlo se ostatně vždycky a krást se bude. Že by ale bylo Česko zkorumpované, tomu nevěřím.

Korupce v České republice neexistuje ve větší míře, než v jaké je obvyklá v každé jiné vyspělé zemi. Je-li údajně vyšší, je to jen uměle vytvořený dojem, za který můžeme poděkovat zakukleným záškodníkům z Transparency International. Vytváření obrazu České republiky coby zkorumpované země je vůbec zajímavým jevem, který by stál za zpracování. Jeho smyslem je podvracet politickou stabilitu v zemi. Pravdoláskaři doma a pravdoláskaři v zahraničí se pokoušejí v lidech vzbudit pocit nespokojenosti a na případné vlně všeobecné revolty se tak doufají dostat k moci – a k zakázkám.
Zde také musíme hledat příčiny nehorázných útoků zahraničního tisku na Českou republiku, které bychom mohli bez obav nazvat vměšováním do vnitřních záležitostí země. A tak nám německá MF DNES s chutí servíruje pochybné americké depeše jakoby uniklé v umělé aféře WikiLeaks, podle kterých je Česká republika nejzkorumpovanějším („nejméně transparentním“) státem střední Evropy či v době nedávné britský The Economist útočí na zemi hanlivým článkem, když českou politiku označuje za „zahnívající partitokracii“, kde strany pokládají stát za svou kořist a straničtí vůdci jsou „arogantní a zkorumpovaní“. Je nabíledni, kdo do ciziny žaluje a takové lži poškozující zemi za hranice vypouští (zmiňovaný článek v The Economist se odvolává na údaje Transparency International a na „analýzu“ Institutu ekonomických studií na Univerzitě Karlově).

To ostatně Babišovi vyčítám ze všeho nejvíce. Hraje spolu s těmito lidmi špinavou hru, nejde mu vůbec o zájmy České republiky a jejích občanů, ale stojí na straně těch, kteří chtějí naopak ze země vysát poslední zbytky kapitálu. Nepřichází s žádným autentickým programovým konceptem, ale s pouhými floskulemi, které by nám měly být podezřelé, protože jsme je už tolikrát za poslední dobu slyšeli.
Vzpomínáte? Nadační fond proti korupci. Veřejnost proti korupci. NEO 2011. Pořádně ohraná písnička.
A Babiš se to ani nesnaží nijak skrývat. Na webových stránkách svého sdružení, které chce časem „překlopit v regulérní politickou stranu“, se k dalším pravdoláskařským projektům hrdě hlásí. Má totiž jen dva partnery. Hádejte které. Nadační fond proti korupci (NFPK) a (ještě do této středy) Veřejnost proti korupci (ve čtvrtek druhý partner nevím proč zmizel). Jedna parta, jedna faleš, jedna propaganda. Snaha vnutit české veřejnosti protikorupční agendu za každou cenu – s použitím účelově zakládaných sdružení, které si jsou na vlas podobné a jejichž představitelé jsou pořád jedni a titíž lidé.
Vždyť už i samotný slabomyslný název „Ano 2011″ je jak vystřižený z pravdoláskařských manuálů, jak jsem kdysi psal v článku „NEOcharta Pata a Mata“. Akronym vytvořený ze slov „Akce nespokojených občanů“ a k tomu letopočet, aby bylo vidět, že nejsou včerejší, ale zaručeně nová a nezkompromitovaná síla.

Kdo tomu ale uvěří, když tváře jsou stále tytéž – okoukané, protože jsme je už viděli v tolika stranách a iniciativách, mezi kterými se tyto kádry přesouvají podle potřeby a podle pokynů z tajemných lóžových ústředí? Věční petenti, kteří v sobě náhle objevili spravedlivou touhu bojovat s úplatkářstvím, a tak s ním vskutku bojují tak urputně, až na nás vyskakují na každém „protikorupčním“ webu, které letos vznikají rychlostí snad jeden za týden.

A kdopak že jsou tedy hlavní tváře, které podporují Babišovo „Ano 2011″? Trojice vyvolených (a to svou národností doslova a dopísmene) Šiklová, Kraus, Viewegh, k tomu jedna zmatená senátorka, která evidentně podpoří kohokoli (zmatená proto, že jí nijak nevadí, když podporu předtím poskytla ideově protikladné Suverenitě). A pak Karel Janeček, což je případ sám pro sebe. Slibuji, že některý z dalších komentářů budu věnovat právě této zajímavé figurce.
Janeček a Kraus jsou přitom zároveň hlavními tvářemi NFPK. A Šiklová zase spoluautorem manifestu Veřejnost proti korupci, spolu s dalšími patnácti jmény, která patří k pravdoláskařskému výkvětu (klan Šternů, Pehe, Marvanová, Fischerová, Gabal, Sommerová, Ruml, MacDonagh-Pajerová a další).
Vše je krásně provázané, všichni si vzájemně pomáhají, podporují se. Kraus například pozval Babiše ještě zatepla do své agitační talk-show, aby tam spolu nadávali na zkorumpované politiky. Sledovat Babišovo vystoupení bylo tedy jen pro otrlé: hrál si na hrdinu, který konečně řekl to, co se ostatní bojí říci, zároveň se litoval, jak ho teď za to politici nemají rádi a jak si to – chudinka – zavařil, i když přece neřekl nic jiného, než co se už roky tvrdí po hospodách. Ubohost. Až měl člověk pocit, že to snad neudělal ze svého přesvědčení, ale že ho k tomu někdo donutil.

Což se občas stává. S těmi pravdoláskařskými stranami to tak někdy bývá, že je někdo zakládá s nožem na krku. S TOP 09 to prý nebylo jinak: Schwarzenberg s Kalouskem to dostali za úkol, jinak bude zle.

Možná to dostal za úkol i Babiš. To by vysvětlovalo, proč to dělá tak amatérsky, průhledně, neoriginálně.
Prostě – dostali ho…
Adam B. Bartoš Psáno pro Prvnizpravy.cz

podpořte novou stránku na Facebooku NE 2011 Babiš z nás nebude dělat debily

Kam dál:

• Nejvíc másla na hlavě má Babiš
• Babiš, Bárta: Zastavte pokrytecký boj s korupcí!
• Češi vyrazili volit biozločince
• Falešný strašák neoliberalismu
• Bursík lže v přímém přenosu?