Účelem sankcí je rozbití vztahů mezi Evropou a Ruskem

Ty nové sankce oznámené Washingtonem a Evropou se nejeví jako, že by měly moc smyslu. Bylo by překvapivé, kdyby ruský...

Ty nové sankce oznámené Washingtonem a Evropou se nejeví jako, že by měly moc smyslu. Bylo by překvapivé, kdyby ruský ropný a vojenský průmysl byl tak závislý na evropském kapitálovém trhu, aby to dávalo smysl. Ruské společnosti by si měly moci opatřit odpovídající financování od ruských bank a od ruské vlády. Pokud bude zapotřebí zahraničních půjček, tak si Rusko může půjčit z Číny.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Pokud by snad byly kriticky důležité ruské průmysly závislé na evropských kapitálových trzích, tak by ty sankce naopak Rusku pomohly, když by si vynutily ukončení této oslabující závislosti. Rusko by nemělo být na Západě nijak závislé.

Skutečnou otázkou tedy je opravdový účel těchto sankcí. Já soudím, že účelem těchto sankcí je rozbít a rozvrátit ekonomické a politické vztahy Evropy s Ruskem. Když se záměrně podvrací mezinárodní vztahy, může to vést k válce. Myslím, že Washington bude pokračovat v protlačování sankcí proti Rusku, dokud Rusko Evropě neukáže, že sloužit jako washingtonská pomůcka stojí hodně.

Rusko potřebuje tento proces s čím dál více sankcemi přerušit, aby vykolejilo rozjezd směrem k válce. Podle mě to bude pro Rusko snadné. Rusko může Evropě říci, jelikož nemáte rádi naše ropné společnosti, tak jistě musíte nesnášet i naše plynové společnosti, takže zavíráme plyn. Nebo může Rusko Evropě říci, neprodáváme zemní plyn členům NATO, nebo může Rusko říci: My vám sice plyn prodávat budeme, ale musíte platit v rublech, nikoliv v dolarech. To by jim přineslo dodatečný prospěch z nárůstu poptávky po rublech na měnových trzích, tudíž by to spekulantům a US vládě ztížilo potápění rublu.

Pro Rusko skutečné nebezpečí představuje pokračování v jeho lehkých, umírněných reakcích na sankce. To je reakce, která povzbuzuje k více sankcím. Aby ty sankce zastavili, tak je třeba, aby Rusko Evropě ukázalo, že sankce jsou pro Evropu strašně drahé.

Ruskou reakcí na Washington by mohlo být zastavení prodejů ruských raketových motorů do US, na kterých závisí jejich satelitní program. To by nechalo US bez raket pro jejich satelity na šest let v období od roku 2016 až 2022.

Možná, že ruské vládě dělá starosti ztráta výdělku z prodeje plynu a raketových motorů. Avšak Evropa se neobejde bez plynu a mohla by svou účast na sankcích rychle opustit, takže by k žádné ztrátě výnosů z plynu nedošlo. Američané stejně vyvinou svůj vlastní raketový motor, takže ruské prodeje raketových motorů do US mají před sebou nanejvýš tak 8 let. Ale US s narušeným satelitním programem na šest let by mohly znamenat pro celý svět ohromnou úlevu od amerického špehovacího programu. Rovněž by to v tomto období ztížilo US vojenskou agresi proti Rusku.

Autor Paul Craig ROBERTS

Ctihodný Paul Craig Roberts býval v Reaganově administrativě náměstkem ministra financí pro ekonomickou politiku. (Poznámka pro české čtenáře: Za svou roli v této politice je označován za otce Reagaomiky. Reaganomika je ekonomická politika, která US a Západní svět vyvedla z vleklé dekádu trvající „nezlomné“ krize, restaurací svobodného trhu a zdravého podnikatelského prostředí spolu odbouráváním státního dirigismu.) Byl presidentem jmenován i do tajné komise, a sehrál svou roli i v tajném vyjednávání Reagana s Gorbačovem k ukončení Studené války. V roce 1961 byl Roberts členem výměnného programu studentů mezi US a SSSR. V letech 1989 a 1990 promlouval Roberts k Sovětské akademii věd v Moskvě na téma svoboda. Jeho kniha Odcizení a sovětská ekonomika (1971 a 1990) je široce přijímána jako vysvětlení ideologických pramenů a krachu sovětské ekonomiky. Roberts býval spolu-šéfredaktorem Wall Street Journal a vedoucím rubriky v Business Week a psal scénáře pro Howardovy Zprávy. Má mnoho universitních jmenování, včetně křesla v kolegiu politické ekonomie u William E. Simona, Centra pro strategické a mezinárodní studie a Georgetown University, kde k jeho kolegům patřili Henry Kissinger, Zbigniew Brzezinski a James R. Schlesinger.

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: strategic-culture.org

Čtěte také:

miroslav.pavlicek

About miroslav.pavlicek

Reformy.cz – obhajoba myšlenek svobody, principů svobodného trhu a minimálního státu – od roku 2010. | Kontaktovat nás můžete na redakce(@)reformy.cz | Podpořte nás. č.ú.: 2800077750/2010