Nigel Farage a projev Richarda Sulíka před pádem vlády na Slovensku (Barroso plánuje z bunkru světovou nadvládu)

Před šestnácti měsíci, 12. června 2010, občané v parlamentních volbách po čtyřech letech rozkrádání a šerádání dali mandát pravicové vládě, která nastoupila, aby Slovensko dala do pořádku. Dohodli jsme se na složení vlády, na jejích hlavních tezích a měsíc později jsme společně zde v Národní radě schválili Programové prohlášení vlády. V něm se nacházejí tyto věty:

„Vláda je jednoznačně za zachování suverenity členských zemí v oblasti hospodářské a sociální politiky …“

„Pro Slovensko je velmi důležité zastavit zadlužování budoucích generací …“

„… Přičemž součástí změn musí být i jasný mechanismus řízeného bankrotu země, která konzistentně vykonává nezodpovědnou rozpočtovou politiku“.

Konstatuji, že rozšíření eurovalu je v jednoznačném rozporu s těmito větami, a tedy v rozporu s Programovým prohlášením vlády.

Každá spolupráce musí být založena na jasně stanovených pravidlech, a proto jsme po volbách uzavřeli koaliční smlouvu, kde se v článku II bodu 5 píše:

„Všechny zásadní rozhodnutí a usnesení ve vládě, v NRSR a v koaliční radě budou přijímány po vzájemné dohodě všech koaličních partnerů.“

Článek VI, bod 1 uvádí:

„Pokud se některý z koaličních partnerů ve vážné věci a proti vůli dalších členů koalice spojí k prosazení návrhu s opozicí, je to hrubé porušení práv ostatních partnerů.“

Konstatuji, že v případě eurovalu dojde k hrubému porušení koaliční smlouvy.

Naše vláda je zřejmě světovým unikátem, protože se rozhodne spojit hlasování o důvěře vládě s hlasováním o eurovale (ESM), který je jasně v rozporu s Programovým prohlášením vlády, s koaliční smlouvou a zejména v rozporu se zdravým rozumem.

Co to je tedy ten euroval, kvůli kterému by měla padnout vláda?

V srpnu loňského roku schválila Národní rada dočasný euroval. Stalo se tak i s hlasy strany SaS. Souhlasili jsme zejména ze tří důvodů – mělo jít jen o dočasné opatření, na tři roky, měly být zachraňované pouze země, ne banky a nakonec půjčku by dostali jen takové země, u kterých je předpoklad, že ji budou moci splatit.

O rok později z toho už nic neplatí. Toto je nemoc společné měny. Neplatí dohody neplatí přísliby, člověk se nemá na co spolehnout. Euroval nebude dočasný, bude možné zachraňovat banky a kupovat státní dluhopisy a druhou půjčkou Řecku byl vržen přes palubu i poslední zbytek zásad.

Kdyby platil dočasný euroval tak, jak byl původně dohodnutý a jak jsme ho schválili, bylo by možné zachraňovat země. Z původní kapacity 250 mld. eur bylo přislíbeno pro Irsko a Portugalsko 70 miliard. eur, zůstává tedy 180 mld. eur. 180 mld. eur, kterými je možné zachránit některé země eurozóny.

Eurozóna nemá sto či dvě stě zemí, ale jen 17 a je snadné se analyzovat situaci individuálně. Zjistíme, že na záchranu přicházejí v úvahu čtyři malé země, jako Belgie, Slovinsko, Malta a Kypr a dvě velké země – Španělsko a Itálie. Na záchranu malých zemí postačí 180 miliard, které jsou okamžitě k dispozici v původně schváleném dočasném eurovale. Na záchranu dvou velkých zemí nepostačí ani navýšení eurovalu.

Ptám se tedy, proč je nutné navyšovat kapacitu eurovalu, když samotným zvýšením kapacity žádnou další zemi nezachráníme? Tato otázka je důležitá zejména pro ty, kteří argumentují pojmem „solidarita“. Na zodpovězení této otázky je nutné se podívat na další výraznou změnu a to změnu kompetencí. Tato změna přišla potichu, 21. Července, a bez jakékoliv předchozí veřejné diskuse. Po schválení této změny bude moci euroval nakupovat státní dluhopisy, půjčovat kterýmkoliv zemím a zejména zachraňovat banky i v zdravých zemích.

Jak jsme se dozvěděli ze zprávy Mezinárodního měnového fondu, bankám chybí 200 miliard. eur a shodou okolností, je to téměř přesně částka, o kterou se navyšuje kapacita eurovalu, tj. z 250 mld. na 440 mld. eur. Už Francie se vyjádřila, že by si ráda nechala zachránit své banky z EFSF, protože pokud si je má zachránit sama, mohlo by mu to zhoršit francouzský rating.

Konstatuji, že rozšířením eurovalu bude Slovensko zachraňovat zahraniční banky.

Připomínám, že Slovensko si své banky zachránilo samo, tedy penězi slovenských daňových poplatníků a o to méně je pochopitelné, aby nyní zachraňovalo banky cizí.

Slovensko je nejchudší země eurozóny. Máme nejnižší mzdy v eurozóně. Přesto mohu říci, že žijeme s patřičnou hrdostí, že budeme žít raději skromně než se nechat někým zachraňovat, a tím ztratit samostatnost a nezávislost, kterou jsme vznikem České republiky v roce 1993 získali. Zároveň máme platit největší část našich veřejných financí a to přes 35 procent, na rozdíl od sousedního Rakouska, které bude platit méně než poloviční poměr svých veřejných financí. Pro lidi to znamená, že v případě naplnění všech záruk, by musel každý občan Slovenska odpracoval 300 hodin, zatímco každý Němec jen 120.

Konstatuji, že Slovensko je nejchudší země EU a zároveň má v poměru ke svým veřejným financím platit nejvíce.

Pokud bychom to chtěli shrnout, tak rozšíření eurovalu je v rozporu s programovým prohlášením vlády, je hrubým porušením koaliční smlouvy, jde v něm zejména na záchranu zahraničních bank a právě rozšíření eurovalu proto bude pro Slovensko nejdražším řešením.

Od té doby, co jsme se dozvěděli, že se euroval má rozšiřovat, snažíme se na toto téma diskutovat.Vystoupil jsem na jednání vlády, dvakrát jsme požádali o zvolení koaliční rady, bylo několik setkání předsedů stran a premiérky. Bohužel, k věcné diskusi nedošlo, celá argumentace se hýbat v rovině „protože geopolitka“. Snažil jsem se i o možnost vystoupit před poslaneckými kluby, ale to si naši partneři nepřáli. 1. července jsme chtěli zabránit ministru financí souhlasit s půjčkou Řecku, to koaliční partneři odmítli. Když jsme vydali brožurku, v níž jsme sepsali všechny naše argumenty, byli jsme obviněni z populismu …

Mohu vás ujistit, že jsme si poctivě nastudovali všechny smlouvy a jiné dokumenty a poctivě zvážili všechny argumenty. Výsledek je, že rozšíření eurovalu masivně poškodí Slovensku daňové poplatníky. Masivní znamená, že se nebavíme o milionech, ale miliardách eur, které jednoho dne ze Slovenska nenávratně odejdou. Tyto škody budou splácet možná ještě další dvě generace.

Toto je důvod, pro který nebudeme souhlasit s rozšířením eurovalu. Vím, že teď jsme nekonformní a nemám z toho velkou radost. Ale jde o podstatnou otázku našeho svědomí. Raději budu za exota v Bruselu jak se stydět před mými dětmi. My nejsme přilepení na našich židlích a nepotřebujeme žádné valy. Jsme stranou slušných lidí. Jediné, co můžeme ztratit je naše čest.

Spojení hlasování o důvěře vládě s hlasováním o rozšíření eurovalu považuji za vydírání a překvapuje mě o to víc, že ​​paní premiérka, za kterou SaS stála ze všech koaličních stran nejvíce, se před měsícem vyjádřila následovně: „… nepřichází v úvahu spojení témata eurovalu s jiným tématem“ a “ Já si na ramena nevezme odpovědnost za politickou nestabilitu nebo nepřijetí státního rozpočtu. “

Paní premiérka, spojila hlasování o důvěře s věcí, která je v rozporu s Programovým prohlášením vlády a koaliční smlouvou. Navíc s věcí, která masivní poškodí Slovensko ve prospěch zahraničních bank. Proto se tě na závěr ptám: Jsi opravdu přesvědčena, že konáš správně?

Richard Sulík předseda Svobody a Solidarity vyšlo na strana-sas.sk

Zástupci strany Svoboda a Solidarita jsou plánovanými dalšími hosty klub.reformy.cz

Související:

Redakce Reformy.cz

About Redakce Reformy.cz

Reformy.cz – obhajoba myšlenek svobody, principů svobodného trhu a minimálního státu – od roku 2010. | Kontaktovat nás můžete na redakce(@)reformy.cz | Podpořte nás.