Obama se uprostřed rostoucího napětí US-Turecko sešel s anti-ISIS „koalicí“

President Barack Obama se v úterý na Letecké základně Andrews sešel s šéfy obrany z více než 20 zemí, z nichž sestává to,...

President Barack Obama se v úterý na Letecké základně Andrews sešel s šéfy obrany z více než 20 zemí, z nichž sestává to, co během nové US války na Středním východě rozpoutané bez schválení ať už Spojených národů nebo US Kongresu vyhlašuje za mezinárodní koalici k boji s Islamistickým státem Iráku a Sýrie.

Činitelé Bílého domu a Pentagonu byli před shromážděním upozorněni, že od zúčastněných nelze očekávat žádná nová rozhodnutí či závazky. „Je to o tom sejít se k prodiskutování vizí a výzev stojících před námi,“ řekl mluvčí generála Martina Dempseye, předsedy spojených náčelníků štábů, který tomuto sněmu předsedal.

Podobně i Alistair Blakely, mluvčí US národně bezpečnostní rady, toto shromáždění popsal jako „příležitost shrnout dosavadní pokrok koalice a pokračovat v semknutí a v plné integraci unikátních schopností koaličních partnerů.“

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Obama sám poté, co se z této schůze na zedejším letišti u Washingtonu vynořil, nabídl médiím jen vyhýbavé komentáře. „Bude to dlouhodobá kampaň,“ řekl. „Budou období pokroku, ale dojde i k zádrhelům.“

A zrovna ty byly v posledních několika dnech zvláště zřetelné, když se těm poněkud omezeným US náletům v Sýrii nedařilo zastavit nápor ISIS na převážně kurdské město Kobani u turecké hranice spolu s tím, jak jejich kohorty v Iráku zabraly už téměř celou převážně sunnitskou provincii Anbar, když při tom ohrožují i předměstí a letiště Bagdádu.

Washington těmi oslavovanými příležitostmi k fotografování na letišti Andrews nemohl maskovat fakt, že v předcházejících dnech probíhaly otevřené a roztrpčené spory mezi Obamovou administrativou a jejím klíčovým regionálním spojencem, Tureckem.

V neděli Obamova národně bezpečnostní poradkyně Susan Rice oznámila, že Ankara souhlasila s US požadavky na použití jihotureckého letiště Incirlik, kde je umístěno skoro 5 000 příslušníků US vojenského personálu, k provádění náletů jak proti Iráku, tak proti Sýrii.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Turečtí činitelé během necelých 24 hodin rozhodně popřeli, že by jakékoliv takové dohody bylo dosaženo. Dodali, že i návrhy, že by se Turecko zúčastnilo vyzbrojování a výcviku „umírněných syrských rebelů“, aby se přetvořili na pozemní vojska proti ISIS a v určitém okamžiku i proti syrské vládě presidenta Bashar Assada, se teprve musí finalizovat. Turecko ve skutečnosti už od zahájení ozbrojeného povstání v Sýrii před několika lety spolupracuje se CIA stanicemi zřízenými u syrské hranice, aby těm tzv. rebelům včetně živlů jako ISIS a k Al Kaiídě přidružená Fronta al Nura poskytovaly pomoc a útočiště v Turecku.

Obamova administrativa tuhle dohodu, kterou Ankara zavrhla, oznámila se zjevným motivem demonstrovat mezinárodní podporu a hybnost pro její imperialistickou intervenci v regionu. Bylo ale dosaženo zcela opačného účinku.

Odhalilo to rozpory a konflikty zájmů mezi různými prvky, z nichž měla sestávat ta Obamova očekávaná koalice, včetně Turecka, monarchistických arabských sunnitských despotických států v Zálivu, Francie, Německa (které se zdrželo jakékoliv přímé vojenské akce) a několika menších evropských mocností spolu s nejbližšími washingtonskými spojenci Kanadou a Austrálií.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Jak Washington, tak Turecko podporovaly tu válku za změnu režimu v Sýrii, v níž se ISIS vynořila jako nejsilnější ozbrojená protivládní skupina v celé té kolekci převážně sunnitských islamistických milicí. Ač teď Obamova administrativa využívá kampaně proti ISIS jako prostředku k potvrzení US hegemonie nad regionem, včetně provedení změny režimu v Damašku, tak je s Tureckem ve při o taktice a načasování kampaně.

Turecká vláda presidenta Recep Tayyip Erdogana jako podmínku k účasti v US vedené válce žádala, aby Washington souhlasil se zřízením bezletové zóny nad Sýrií a nárazníkové zóny uvnitř syrského území. Tyto návrhy mají za účel např. zničení autonomního regionu, který si podél syrské hranice vybojovali Kurdové, kteří jsou spojenci hnutí kurdských nacionalistů v Turecku PKK, a rychlé převedení této US války na tažení za svržení Assadovy vlády.

Washington trval na tom, že bude prosazovat strategii „první Irák“ se soustředěním na svou intervenci za „znehodnocení“ a „zničení“ sil ISIS uvnitř Iráku a provedl své omezené operace uvnitř Sýrie se svolením Assadova režimu, i když trvá na tom, že vláda v Damašku není „legitimní.“

Erdogan v pondělí přiletěl domů roztrpčený z neshod a nařídil tureckým válečným letadlům, aby provedly nálety nikoliv proti ISIS v Sýrii, nýbrž proti PKK, jehož bojovníci spolu s kurdskými milicemi v Sýrii a Iráku byli jedinou pozemní silou, která účinně bránila ISIS v obou zemích v postupu. V Iráku operovaly v tiché koordinaci s US vojenskými „poradci“, i když byly na seznamu zahraničních teroristů US ministerstva zahraničí.

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Turecko tvrdilo, že ty nálety v jihovýchodním Turecku byly odvetou za útoky PKK proti tureckým vojenským základnám, které sama PKK popřela. Tohle byly první útoky po téměř dvou letech mírových rozhovorů mezi vládou a PKK po týdnu násilných střetů po celém Turecku, po nichž zůstalo 35 mrtvých, jelikož turečtí Kurdové, kteří představují skoro 20 procent obyvatelstva, vyšli do ulic, aby protestovali proti blokádě obleženého města Kobani Ankarou.

Turecký tisk tento týden referoval, že turecké síly nejenže zablokovaly zbraně a munici, aby se nedostala do Kobani, ale odmítly také vstup raněným kurdským bojovníkům z města, a nechali je vykrvácet na hranici.

Ty poslední nálety hrozí, že zboří mírové rozhovory mezi Ankarou a PKK s novým rozhořením občanské války, která si během tří desetiletí vyžádala 40 000 životů.

Erdogan rovněž využil proslovu na Marmarské universitě v Istanbulu, aby v pondělí prohlásil, že největší hrozba, které Turecko čelí, je to, že „noví Lawrencové z Arábie“ destabilizují region. Tím narážel na britského důstojníka T.E. Lawrence, který pomohl zorganizovat arabské povstání proti tureckému Ottomanskému impériu – tehdy v 1. světové válce spojeneckému s Německem.

Erdogan, který se strefoval do PKK, žurnalistů a politických soků, se o ISIS ani nezmínil. Místo toho varoval, že tyhle síly, co „realizují Syket-Pitocovy dohody se skrývají za svobodou tisku, válkou za nezávislost nebo za džihád.“

Podpořme Reformy.cz zakoupením užitkových předmětů včetně oděvních doplňků s tématickou výzdobou, publikací, vlasteneckých samolepek na poznávací značky aj. na eshop.reformy.cz

Syket-Picotova dohoda uzavřená v roce 1916 rozkouskovala bývalé arabské provincie Ottomanského impéria – včetně jak Iráku, tak Sýrie stejně jako Libanonu, Jordánska a Palestiny do kolonií Britského a Francouzského impéria. Tato dohoda vytyčila umělé hranice imperiálně uvaleného rozdělení regionu do jednotlivých národních států, což je systém, který je teď v pokročilém stadiu kolapsu pod tíhou kombinace jak svých vlastních vnitřních rozporů, tak neustálého tlaku následných predátorských imperialistických intervencí.

„Každý z těch konfliktů v tomto regionu byl vykonstruován už před stoletím,“ řekl Erdogan. „A je naší povinností to zastavit.“

Přeuspořádání, jehož se Erdogan děsí nejvíc je možnost vynoření se nezávislého Kurdistánu, a proto se jeho režim tak snažil o odříznutí zásobování pro Kobani a o umožnění ISIS, aby vyhubili jeho kurdské obránce. Jeho zpátečnické odpovědi se jeví být oživením ambicí na tureckou hegemonii nad regionem, k níž má patřit instalace sunnitského islamistického režimu do Damašku.

Tuhle strategii minulý týden odsoudil íránský náměstek ministra zahraničí pro arabské a africké záležitosti Hossein Amir-Abdollahian, když Erdoganovu vládu obvinil, že na Středním východě prosazuje politiku „neo-Ottomanismu“ a zapřísahal se, že Teherán nenechá syrskou vládu padnout, aby jejich jediného arabského spojence svrhly mocnosti zvenčí. Rovněž řekl, že Írán se snaží pomoci Kurdům v Kobani, což je možná předehra k íránské podpoře obnovenému kurdskému povstání uvnitř samotného Turecka.

Ač US vedená válka nezaregistrovala žádný zřetelný pokrok proti ISIS, ať už v Iráku či v Sýrii, tak už teď vytváří ohromné napětí, které by mohlo vybuchnout do konfliktu, který by hrozil pohltit celý region a dále

Pro Reformy.cz přeložil Miroslav Pavlíček

Zdroj: globalresearch.ca

Čtěte také:

miroslav.pavlicek

About miroslav.pavlicek

Reformy.cz – obhajoba myšlenek svobody, principů svobodného trhu a minimálního státu – od roku 2010. | Kontaktovat nás můžete na redakce(@)reformy.cz | Podpořte nás. č.ú.: 2800077750/2010