Placku Global warming HOAX si můžete za 40Kč koupit na našem eshopu. Klikněte na obrázek.
Ať se otepluje nebo ochlazuje, nějakých klimatických extrémů prý vždycky přibývá.
Našimi médii zase proběhl následující překlad článku z Guardianu.
Scientists attribute extreme weather to man-made climate change (Guardian 10 July 2012)
Klimatická změna prý vede k častějším extrémům počasí. To není nic nového. Totéž klimatologové říkají už od 70. roků. Jenomže tenkrát se to týkalo globálního ochlazování.
„V Africe sucho pokračuje už šestým rokem za sebou a strašným způsobem zvyšuje počet obětí hladomoru. Rekordní deště v částech USA, Pákistánu a Japonska způsobily jedny z nejhorších záplav za stovky let. V obilném pásu Kanady nezvykle chladné a deštivé jaro způsobilo zpoždění sadby a může přinést zklamání velmi nízké úrody. Naproti tomu deštivá Británie trpěla několik uplynulých jar nezvyklými suchy. Série nezvykle chladných zim sevřela americký daleký západ, zatímco Nová Anglie a severní Evropa zažila nejmírnější zimy, jaké kdo pamatuje. Tváří v tvář bizardnímu a nepředvídatelnému chování počasí v uplynulých letech stále větší počet vědců začíná mít podezření, že tyto zdánlivě protichůdné meteorologické fluktuace jsou ve skutečnosti součástí globálního klimatického rozvratu.“
Z článku Another Ice Age?“ v magazínu „Time“ 1974.
A že změny klimatu povedou k nárůstu „extrémů počasí“? To vědci tvrdili i o hrozbě ochlazování. To by zase narůstaly třeba extrémní mrazy. Extrémy počasí narůstají vždy, ať se otepluje nebo ochlazuje.
V roce 1975 ve Science News čteme rozhovor C. C. Wallenem, ředitelem Special Environmental Applications Division ve Světové meteorologické organizaci v Ženevě.
Wallen: „Hlavní změnou počasí, která pravděpodobně bude doprovázet ochlazovací trend, bude zvýšená variabilita, střídání extrémů teplot a srážek v každém regionu (is increased variability-alternating ex-tremes of temperature and precipitation). Což téměř jistě sníží úrody…. V teplých obdobích totiž převládá tzv. zonální cirkulace, kde v mírném podnebném pásu převládající západní větry na velmi dlouhé vzdálenosti táhne jen pár silných center vysokého a nízkého tlaku. Výsledkem je více rovnoměrné rozložení vzorců počasí, které se relativně málo mění z měsíce na měsíc a mezi ročními obdobími. Zato v chladnějších obdobích větry ve vysokých nadmořských výškách jsou rozbity do nepravidelných buněk slabšími, ale početnějšími tlakovými centry, a tak vzniká cirkulace meridiální.“
http://stevengoddard.wordpress.com/2012/05/28/1975-global-cooling-causes-extreme-weather/
(John H.Douglas. Climate change – chiling possibilities. Climate News 107. 1975)
Pozoruhodné je na tom to, že tentokrát se za „extrémní počasí“ označují vyšší teploty. Věta „klimatická změna vede k častějším extrémům“ je tudíž nesmyslná definice v kruhu. Přeloženo do češtiny to znamená, že oteplení vede k tomu, že je více teplých dnů. Nebo je to naopak?
Kdo by to byl řekl, že když se oteplí, bude tepleji, že? Kdo by řekl, že když sluneční činnost ve 20.století stoupne na nejvyšší úroveň za stovky, ba tisíce let, že se oteplí? Koho by to napadlo?
Alarmisté už musejí být zoufalí. Jejich fámy o nárůstu zemětřesení, hurikánů a požárů či neúrod byly vyvráceny. Tak jim nezbývá než nás strašit tím, že tu bude více teplých dnů? To je docela slabota.
Někdo tomu říká klimatické extrémy. My ostatní tomu říkáme krásné léto na koupání.
ČASTĚJŠÍ SUCHA?
Výkřiky o tom, že extrémů přibývá, vyvolalo teplé léto. Konkrétně sucho v Texasu.
Současné sucho v Texasu má být důkazem, že extrémní teploty jsou dnes častější? To si klimatologové nevybrali dobrý příklad. Texas totiž už zažil větší sucha. Třeba v 50. letech. Nebo obrovské sucho 1841-60. Takže nic nového. Extrémů chvíli přibývá, pak ubývá, pak zase přibývá.
GRAF1: Máte pocit, že v Texasu jsou dnes sucha častější a pravděpodobnější? Vidíte tam nějaký katastrofický přelom v době nástupu průmyslu?
GRAF 2: Ve většině států USA byly největší naměřené teplotní extrémy ve 30.letech. Nikoli v posledním desetiletí. Třeba na Floridě zažili nejvyšší teploty v Monticellu v roce 1931. Tento rekord nebyl dodnes překročen. Výkřiky novinářů o tom, že padají teplotní rekordy, berte s rezervou.
ČASTĚJŠÍ POVODNĚ?
GRAF 3: Tady je vsuvka pro Čechy. Máte dojem, že toho nikdá nebylo, aby byly povodně na jednom místě několikrát za sebou? Co třeba 16.století? V Praze Na Karlově mostě ukazatel „Bradáč“ ukazuje povodně: 1566, 1568, 1570, 1582, 1587, 1598… To je také každou chvíli.
Brazdil, Dobrovolny a kol. Historické klima a povodně v českých zemích.https://is.muni.cz/www/14941/AK_obrazky/AK_REVIZE_final.pdf
Povodeň 2002 byla někde rekordní (Praha), někde ne (Děčín). Že některé povodně jsou silnější než před 200 lety může být tím, že lidé změnili krajinu, je více dlážděných ploch, rozoraných mezí, krajina hůře zadržuje vodu.
Zdenka Špiková. Největší přírodní katastrofy na území českých zemí za posledních 1000 let. Diplomová práce, Universita Palackého 2009. (Děčínské povodně)
Zdeněk Vašků. Půda je nenahraditelná (Ekolist 2008)
TORNÁDA
Nedávno média rozčeřila zpráva o tornádech v Polsku. Při každé takové události alarmisté vykřikují, že tohle za starých dob nebývalo. Co ale o těch starých dobách vědí?
Poland: Tornadoes hit Kujawy-Pomorze and Wielkopolska (BBC 15 July 2012)
Lidé v Evropě mají dojem, že tornáda tady nikdy nebývala. Tornáda prý patří někam do exotického Tichomoří. To ale máme krátkou paměť.
„Donedávna se myslelo, že ve Finsku jsou tornáda a silné bouře vzácnou událostí. Avšak Teittinenova studie z roku 2005 (A climatology of tornadoes in Finland) zdokumentovala 151 tornád mezi lety 1796 až 2003″
V Německu v letech 1587 až 1999 lze zdokladovat 517 tornád. V posledním období je více zpráv díky systematickému sledování.
http://www.islandnet.com/~see/weather/storm/tornadoes-europe.htm
Nikolai Dotzek (An updated estimate of tornado occurrence in Europe, 2003
GRAF 5: Velkých tornád v USA nepřibývá (červeně). Ale protože je více pozorovatelů, malá tornáda (modře) už neprojdou bez zaznamenání.
I klimatický panel OSN varuje, že nárůst zpráv o tornádech je způsoben nástupem systematičtějšího sledování. Lze to dokázat na tom, že „přibyla“ jen malá tornáda – taková která dříve pozorovatelům unikla.
http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch3s3-8-4-2.html
„Výskyt tornád v USA po roce 1950 vykazuje nárůst, který je důsledkem hlavně zvýšené hustoty populace a vyššího počtu lidí v odlehlých oblastech. To má za následek nárůst pravděpodobnosti, že si tornáda někdo všimne.“ (Zpráva IPCC o klimatických extrémech, SREX, podzim 2011, str 123)
VÍCE LESNÍCH POŽÁRŮ?
GRAF 6: Vývoj požárů na západě USA za tisíce let. Posledních 150 let požárů prudce ubylo. Obdobná situace je i v jiných částech světa (viz Wallenius).
Jennifer R. Marlon et al. Long-term perspective on wildfires in the western USA
http://hockeyschtick.blogspot.cz/2012/07/new-paper-finds-wildfires-in-western-us.html
NEÚRODY
Jestliže kvůli oteplování přibývá požárů, sucha a dalších katastrof, nemělo by se to projevit na rostoucích neúrodách?
GRAF 7: Úrody obilnin stále stoupají. LDC – rozvojové země. World – svět celkem. Údaje FAO (Food and Agricultural Organisation) 2010.
http://www.learner.org/courses/envsci/visual/visual.php?shortname=cereal_production
EFEKT POZOROVATELE
Potíž je, že lidé mají krátkou paměť. Nepamatují si povodně, které byly před padesáti či dvěma sty lety. A tak mají pocit, že dnešek je něčím výjimečný. Navíc dnes vás média zásobují zprávami i každičké katastrofě, která se stane kdekoli na planetě. Dříve jste se dozvěděli jen o povodni v okolí vaší vesnice.
Kdykoli máte pocit, že takovéhle počasí za starých časů nebývalo, položte si otázku: Co vlastně o těch starých časech vím?
==============================
Diskuse: http://klimaskeptik.uforum.eu/
Změna klimatu spočívá v tom, že by mělo přibývat více horkých dnů a nocí, v některých regionech méně srážek a v některých regionech více přívalových lijáků(rozuměj opakovaně). Ve středním pásmě (tedy mírném) se očekává zvýšná extrémita, což si myslím už děje. To vlastně znamená výrazný teplotní rozdíly během kratké doby (opakovaně) – ale také častější přívalové deště a vlny tropických teplot v podstatě od jara do podzimu. V meteorologii se slovo extrém užívá v případě dosažení nějaké určité hranice meze meteorologického jevu, nemusí se tedy nutně jednat o katastrofy. Samozřejmě, že je dobré si uvědomit, že počasí bylo vždy nestálé a z paměti jen jde těžko něco tvrdit. Proto také se všechno neustále měří. O povodních nelze jednoznačně tvrdit v rámci našeho území, že se jejich počet zvýšil tzv. poruchou klimatu – vlastně já nevím ani, jest-li byl výrazný nárůst povodní. Nicméně stále častěji bývají roky teplotně nadprůměrné, byť třeba jen lehce. Klimatologie je o statistice průběhu počasí. I v ČR lze si všimnout určitého trendu oteplování a extrémity. Bohužel, to si myslím, že je fakt. A jak je to s přispěním člověka na klima?
„Uvádí se, že ve 20. století (1906–2005) se průměrná globální teplota zvýšila o 0,74 ± 0,18 °C, a že s pravděpodobností větší než 90 % může za více než 50 % tohoto oteplení lidská činnost jako je spalování fosilních paliv a změny ve využívání půdy. V určení přesného vlivu jednotlivých faktorů na klima stále panují nejistoty“.
Lze o tm diskutovat, ale opavdu ne ve stylu, že člověk může za oteplení 0 až 20 %, a že za veškeré oteplení může vliv Slunce. To je nesmysl. A přírodní vlivy ? – no ty právě mohou být zesíleny. Mělo by se chápat, že klimatologové mají určitou zodpovědnost, proto také připouštějí někdy vysokou míru nejistoty atd. Pan Kremlík nemá v podstatě žádnou zodpovědnost – proto si píše jak se mu to líbí.
Pozn.: Přírodním vlivem mám na mysli frontální systémy, klimatické jevy – a s tím spojené meteorologické jevy.
Jeste by chtelo zjistit, jakou roli hraje HARP a vecne zatazena obloha pasy od letadel
Hlinomaz: Co je to „Uvádí se“? Teploty se neměří tak dlouho, aby něco takového mohli měřit. A dělat z toho závěry je už největší nesmysl. A záleží značně na interpretaci výsledků a způsobu měření. A hlavně to má být opakovatelné. Mají dát zdroj všech dat. Nikdy to neudělali. V jakémkoliv jiném oboru (mluvím z vlastní praxe) by jim takové záměry smetli ze stolu. Navíc klimatologové nemají žádnou zodpovědnost, jak píšete, proto toho politici zneužívají. A zopakovat to měření nelze. Snaží se tu popisovat chaotický systém, z teorie matematiky (dobře laicky je to vysvětleno v Jurském parku) toto nelze popsat, protože je tam tolik vstupních vlivů, z nichž ani většinu neznáme. Ani nevědí, jestli mrak má kladnou nebo zápornou vazbu. Jaká je předpověď počasí na týden dopředu? Je to hádání, nic víc, protože model funguje tak na 12 hodin dopředu, s časem se geometrickou řadu rozjíždí od reality. A klimatologie je na tom o další stupeň hůř. Je to jen mediální kampaň a nástroj moci, nic víc. Ať si hrají a zkoumají, ale dělat z toho závěry je totální nesmysl.
Radek: Klimatologové nesou zodpovědnost za svou práci. Když jsem psal ten svůj příspěvek, alespoň jsem se přitom snažil myslet. Dělal jste to taky?
Radek: Omlouvám se za mojí předchozí reakci.
1. „Co je to „Uvádí se“?“ – Jedná se o pravděpodobný odhad dle IPCC, který je k dispozici na Wikipedii.
2. „Teploty se neměří tak dlouho, aby něco takového mohli měřit. A dělat z toho závěry je už největší nesmysl. A záleží značně na interpretaci výsledků a způsobu měření.“ – Ne, teploty se měří poměrně dlohou dobu, jenom ne na všech kontinentech. Proto také nejsou dostačující důkazy pro některé regiony. / Nevím nic o špatné interpretaci, pouze z médií a předsedy IPCC. Klimatologové vyhodnocují data a sami uznají za vhodné zda-li jsou použitelná.
3. „A hlavně to má být opakovatelné.“ – Nerozumím
4. „Mají dát zdroj všech dat. Nikdy to neudělali.“ – O jakých konktétně datech píšete. Které data schází?
5. „Navíc klimatologové nemají žádnou zodpovědnost, jak píšete, proto toho politici zneužívají.“ – Mají zodpovědnost za svou práci. Politici jejich práci zneužili, protože mají moc to udělat. Nicméně práce bývají k dispozici a každý si může udělat svůj obraz.
6. „Snaží se tu popisovat chaotický systém, z teorie matematiky (dobře laicky je to vysvětleno v Jurském parku) toto nelze popsat, protože je tam tolik vstupních vlivů, z nichž ani většinu neznáme. Ani nevědí, jestli mrak má kladnou nebo zápornou vazbu. Jaká je předpověď počasí na týden dopředu? Je to hádání, nic víc, protože model funguje tak na 12 hodin dopředu, s časem se geometrickou řadu rozjíždí od reality. A klimatologie je na tom o další stupeň hůř. Je to jen mediální kampaň a nástroj moci, nic víc. Ať si hrají a zkoumají, ale dělat z toho závěry je totální nesmysl.“ – Jasně že je mnoho faktorů, které nelze dopředu předpovídat, ale je možné na základě předpokladů určit nějakou pravděpodobnost. Proto existuje více scénářů s určitým teplotním rozptylem. Nejdedná se o hádání, ale o pravděpodobné odhady, které vycházejí s klimatických modelů. Z výsledků se závěry mohou dělat, ale myslím si, že je potřeba rozlišovat závěry od klimatologů mezi následných akcí ze strany politiků. Vysvětlovat veřejnosti dlouhosáhlou práci není jednoduché, takže v médiích nelze se seznámit s dobrými informacemi. Ale není to tak úplně složité, stačí když o tom lidé se budou více zajímat a číst odborné články, práce, knihy… Když to lidé udělají, možná potom pochopí, že klimatologie a meteorologie není vědou nepřátelskou – a možná časem i více nezávislou.
Zde mi to neda, musim si trochu rypnout. Desi me, jak mnozi lide rikaji: „lidi jsou lumpove, nici planetu“ nebo:“to by yviretka neudelala“.Je totiz mozne, ze se nekteremu takovemu jedinci prerusi na dva mesice dodavka marihuany a v tomto svetlem casovem okne prijde na jediny proveditelny zpusob, jak snizit emise oxidu uhliciteho(je to jediny z dlouhodobeho hlediska zasadni uhlovodik prispivajici ke globalnimu oteplovani, napriklad metan, ktery je zminovan napriklad s pestovanim ryze nebo s vetry krav, se samozrejme postupem casu zoxiduje na vodu a prave oxid uhlicity), jine zpusoby nemohou ani zastavit narust jeho emisi.Tim zpusobem je zabit mnoho lidi.Napriklad vylidnene Staty by jiste znamenaly usporu alespon petiny emisi.