Negativní výnos z německých dluhopisů – příznak blížící se odluky.
Ve škole se vždy učilo, že úrok nemůže být záporný. Kdybyste měli někomu půjčit stovku a za rok dostat jen 99, je lepší si tu stovku rovnou nechat.
Minulý týden německé ministerstvo financí poprvé v historii prodalo půlroční dluhopisy v celkovém objemu 3,9 miliardy eur s průměrným úrokem minus 0,0122 %. (Zdroj: Bloomberg)
V praxi to znamená, že investoři zaplatili německé vládě 3,9 miliardy a k tomu 238 tisíc eur za slib vlády zaplatit jim za půl roku zpět 3,9 miliardy eur.
Proč si investoři raději nenechali 3,9 miliardy a 238 tisíc eur ležet půl roku v bankách na běžných účtech? Měli by za půl roku celých 3,9 miliardy a 238 tisíc eur.
Odpověď je asi jediná možná: Investoři se obávají krachů bank. V případě bankrotu banky by své peníze nedostali zpět všechny. Krach německého státu považují za méně pravděpodobný.
Proč se ale investoři nerozhodli udržet 3,9 miliardy eur v hotovosti?
Odpovědí může být, že své trezory už mají plné a než investovat do nových trezorů, je lepší přijmout nízký negativní úrok.
Obava z měnové odluky
Existuje ještě jedno vysvětlení:
Investoři mohou mít obavu, že se z jejich eurových bankovek můžou stát bezcenné papírky.
Když totiž dojde ke krachu eura a k měnovým odlukám, budou si všichni z periférie eurozóny (v očekávání devalvací svých budoucích národních měn) převádět a odvážet své peníze do Německa. Německo bude muset dočasně uzavřít hranice a okolkovat eurové bankovky nacházející se na jeho území, případně omezit převody peněz do Německa. Tím oddělí svoji měnu od eura. Tímto způsobem se dělala měnová odluka v roce 1918 v Československu i v roce 1993 v České republice. Pouze uzavření hranic a okolkování bankovek umožňuje zafixovat množství oběživa v ekonomice a vyhnout se inflaci.
Pokud jste např. Ital nebo Řek a přemýšlíte, jak uchovat své bohatství, držet hotovostní eura nemusí být ideální strategie. Mohou se z nich stát bezcenné papírky, když se s nimi během odluky nedostanete do Německa. A samozřejmě je lepší mít mírný negativní úrok na německá eura než si nechat peníze v řecké bance, která i když nezkrachuje, vám po odluce vyplatí peníze v nové měně, která znehodnotí. Obava ze znehodnocení může vysvětlovat i negativní výnos z krátkodobých vládních pokladničních poukázek v Dánsku, kde se platí dánskou korunou.
Pokud riziko měnové odluky je důvodem negativního úroku u půlročních německých dluhopisů, pak to znamená, že jsou investoři, kteří čekají krach eura do půl roku.
Petr Mach, ekonom a předseda Svobodných vyšlo na blog.ihned.cz
Kam dál:
- Petr Mach: Eurozóna se rozpadnout může. Zbavte se eur.
- Irská nákaza se šíří, investoři přestávají věřit Itálii
- Svobodní odsuzují účast České republiky na sanaci členů eurozóny
- Předseda slovenského parlamentního výboru pro finance: Světoví politici se zbláznili
- Ministři financí EU chtějí pro Slovensko sankce + video Hannan





Jedním z nejlepších indikátorů praktických plánovaných změn v Eurozóně a na světových trzích ve vztahu ke každému občanovi ČR je sledování úprav obchodních aj. podmínek a ceníků seriozních bank v českém i zahraničním trhu. Ty seriozní z nich již změnily obchodní aj. podmínky tak, že předpokládají možnosti převodu prostředků z eur do nové (nadnárodní, příp. světové) měny nebo stávající národní stabilní měny, samozřejmě dle dohody s klientem (ty ostatní to prostě klientovi nesdělí ani tímto způsobem). Nové podmínky mají platit od března 2012 a mají je občané již dlouho jako návrhy k odsouhlasení v mailech nebo ve schránkách nebo v el. bankovnictví. Jak se říká: chytrému napověz …
God Bless a nebojte se, všechno společně jako dobří lidé překonáme! Amen!
Ano, i to je možné vysvětlení důvodu, proč investoři (zodpovězme si předem otázku – kdo jsou oni investoři? Jsou to obyčejní občané, kteří skupují dluhopisy vlastních zemí, jak se nám před časem snažil na příkladě České republiky namluvit nejskvělejší ministr financí pod sluncem Kalousek? Kdepak, ani náhodou – pod slovem „investor“ si můžeme ve většině případů dosadit banky, hedgeové či jiné fondy, prostě finanční instituce) kupují dluhopisy Německa se záporným výnosem. Jak je však možné, že ještě na začátku prosince investoři naprosto odmítali nakupovat dluhopisy evropských zemí (včetně zmiňovaného Německa), protože to pro ně byly pouze bezcenné papíry s vysokým rizikem (informace o tom zde: http://outsidermedia.cz/Evropa-pred-kolapsem-Stavka-investoru-1.aspx). A jak je možné, že titíž investoři za necelý měsíce zcela změnili názor, a aniž by se ekonomická a finanční situace v zemích eurozóny jakkoliv změnila k lepšímu (spíše naopak), je o dluhopisy těchto zemí obrovský zájem a jejich výnosy výrazně klesají (informace zde: http://zpravy.kurzy.cz/302914-italie-prodala-v-aukci-cenne-papiry-za-celkem-12-mld-eur-vynosy-vyrazne-poklesly/ nebo zde: http://zpravy.kurzy.cz/302911-spanelsko-prodalo-v-aukci-dluhopisy-za-celkem-10-mld-eur-dvakrat-vice-nez-planovalo/ ). Co se tedy stalo s investory, že tak radikálně změnili názor, aniž by se zlepšily podmínky? Je jedno vysvětlení, o němž se opravdu skoro vůbec nehovoří, protože je tak absurdní a šokující, že se mu ani nechce věřit (přesto je skutečností).
V polovině měsíce prosince americký FED v tichosti „vyrobil“ (ani nemohu napsat vytisknul, protože se jedná pouze o jedničky a nuly v počítači) 1,5 bilionů dolarů, které následně půjčil s úrokovou sazbou 0,01% celkem 26 největším bankám na světě (vezměte si seznam největších světových finančních ústavů a vyjde vám seznam příjemců této „půjčky“). No a následně tyto banky, naši „investoři“, ihned vyměňují tyto levně získané virtuální finanční prostředky za státní dluhopisy (včetně dluhopisů problematických evropských zemí), za které dostanou (vyjma německých) úrok 2 – 5%. Tedy – zisk v tomto případě činí neuvěřitelných 200 – 500 % ! Navíc po skončení splatnosti dluhopisu budou chtít zaplatit penězi reálnými, nikoliv virtuálními. A odkud reálné peníze států pocházejí – přeci od daňových poplatníků!
Shrnutí – banky (investoři) velmi levně získají virtuální peníze, vyrobené americkým FEDem. Za tyto peníze s obrovským ziskem nakoupí dluhopisy např. evropských zemí. Po skončení platnosti dluhopisů budou požadovat zaplatit reálnými penězi, pocházejícími od daňových poplatníků. A pokud stát nebude mít dostatek prostředků k proplacení? Žádný problém, stačí se podívat na Řecko – banky přinutí dotyčnou zemi (nebo spíše země) začít rozprodávat státní majetek, často budovaný po staletí. Vítejte v právě zahájené éře privatizace států…!
Ako to myslite pane? Mame si preniest peniaze do nemecka? Alebo co ste s tym chceli naznacit? Myslite ze budu mat prednost obcania nemecka, alebo je jedno ci si tam my ostatni eu obcania otvorime ucet?
Domnívám se, že hlavním důvodem, proč se podařilo německé dluhopisy prodat se záporným výnosem, je fakt, že ona 4 miliardová emise byla zabezpečená proti inflaci.
Investoři totiž platí úrok za jistotu toho, že pokud eurozóna během půl roku projde vysokou inflací, dostanou své prostředky zhodnocené právě o onu inflaci.
Závěr: Smart money hledají bezpečný přístav – očekávají vysokou inflaci. Investujte do komodit!
Tady nekdo opisuje ..:
http://johnhcochrane.blogspot.com/2012/01/what-zero-bound.html
Velmi logické vysvětlení, ovšem pouze odpověď na otázku proč. Zajímalo by mne také,kdo jsou oni investoři?