Jak Fed podporuje bankrotáře a banky


„Fed nerozšiřuje peněžní zásobu (peníze v cirkulaci) tím že by je rozhazoval z helikoptéry.
Ale tím že posílá kapitál na účty bank.“

Hlavním tématem  těchto prezidentských voleb je rostoucí nerovnost mezi chudšími a bohatšími, mezi 1% a 99%. Zatímco Obamovo řešení se liší od jeho republikánských soků. Obě dvě strany přehlížejí a ignorují hlavní zdroj rostoucí nerovnosti.

Příčina není  decentralizovaný kapitalizmus, jež odměňuje ty jež nejlépe slouží zákazníků a dodávají jim produkty s lepší cenou nebo kvalitou. (Jak by to asi jinak mohlo fungovat?) Ale tady je jiná síla, jež změnila přirozené rozdělení na propast. Fed – (Federální (asi tak federální jako Federal Express) Rezervní (rezervy mají možná ve vzdělaní) Systém (tak na plundrování ekonomiky) pozn. překladatele) Nelítostné rozšiřování kreditu (peníze půjčené bankám) pomocí Fedu, vytváří umělé rozdíly  (a sociální propasti pozn. přek.) založené na politických privilegiích a ekonomické síle.

David Hume, skotský filozof 18. století, poukázal že peníze jež se dostávají do oběhu (pomocí tištění peněz, nebo jako za časů Huma pomocí importu zlata nebo stříbra) se nešíří rovnoměrně. „jsou omezeny na pokladny pár lidí, jež se okamžitě snaží této výhody využít“.

Ve 20. století, ekonomové z rakouské ekonomické školy, postavily na tomto faktu svojí teorii o monetární politice. Ludwig von Mises a jeho studenti ukázali jak zvýšení peněžní zásoby je prospěšné pro ty, jež se k nově vytvořený penězům dostanou první (banky) a jak je to zhoubné pro ty, jež se k nim dostanou jako poslední (vy). Monetární inflace je proces, né stálý efekt. Přemýšlet o tom jako jen o změně cenové hladiny (což je asi vše co chápe předseda Fedu -Ben Bernake) znamená ignorovat škodlivý proces,  nerovnováhy a ekonomické plýtvání jež inflace způsobuje.

Jak Misesův nástupce Murray Rothbard vysvětloval, monetární inflace je podobná padělání, jež způsobuje, že někdo vydělá a ostatní prodělají. Konec konců kdyby všichni padělali úměrně ke svému bohatství tak by nikdo nevydělal, ale ani neprodělal. A nápodobně, rozšiřování kreditu (půjček) v ekonomii je nerovnoměrné, což ústí k nerovnoměrnému přerozdělování bohatství (k bankám). Vypomoci si můžeme vizuálně, Hayek říká, nově vytvořené peníze Fedem (ČNB) netečou rovnoměrně jako voda do nádrže, ale pomalu stékají jako med do misky, hromadí se v jedné oblasti a pak přetékají pomalu do jiné. (Nebo když někdo vybalí syreček, cítí to nejdříve soused pak další a další … ale proces je postupný- smrdí to)

Fed nerozšiřuje peněžní zásobu jednotně rozhazováním peněz z helikoptér nad bezmocnými masami lidí. Spíše přesouvá kapitál k největším bankám. Jestli tím že, je přeplácí a kupuje předražená aktiva nebo jim půjčuje za levno, minimalizuje jejich náklady na půjčky, nebo snižuje jejich povinné minimální rezervy. Všechny tito akce vyúsťují v okamžitý nárůst majetku na straně finančních elit. S nadějí že vypustí čerství kapitál na trhy, zvyšující poptávku a ceny všude kde mohou.

Fed jež se vydal, na cestu bezprecedentní řádění ve zvyšování kreditu, pomohl těm, co byli v řadě nejdříve: Banky (přestavte si půjčovat si „zadarmo“ (bez úročně) a začnete kupovat aktiva, jež začne kupovat FED vzápětí s vámi ) a dobře „zalobované“ subjekty a jednotlivci, jež se zdáli nejvíce důvěryhodní. Ti to lidé zaplaveni kapitálem, přispěli ve volné soutěži ke zvyšování ceny zdrojů, zatímco všichni ostatní sledovali, jak se jejich úspory vytrácejí, a nákupní síla mizí.

Ale v nějaký moment med přestane téci – ale né před tím než se stane škoda – špatná distribuce zdrojů. Přesně taková škoda se udála v akciovém trhu v 90. letech (dot. com – internetové bublina) a následná hypotéční bublina (a což vidíme znova v akciových trzích a dluhopisech), schylující se v bolestivé splasknutí.

Fed přesouvá nesmírné bohatství od střední třídy k těm nejvíce zámožným, od nejméně privilegovaných k nejvíce privilegovaným. To to donucené přerozdělování je mnohem větší a do očí bijící příčina nesourodosti než Obamovi předpoklady o daňovém nespravedlnosti (pokud je tady něco ne Fair tak to že polovina USA neplatí daně z příjmu) nebo deregulace.

Posílat třídu proti třídě je rozvratná taktika (a taky Marxistická) z níž nikdo neprofituje. Možná je tady i pozitivní stránka při hledání řešení k tomuto problém, než se dáme do debaty jaké má výhody přerozdělování tak proč nezastavit přerozdělování k těm nejbohatším nejdříve?

“ paragraf (a) (1)  A -Po nezbytných všech výdajích jež má banka vyplatit. Má vyplatit akcionářům 6% na splacený kapitál
B – nároky jsou kumulativní“

Mark Spitznagel je zakladatel a hlavní investor Hedgeového Fondu Universa Investments L.P, sídlící v Santa Monice, Kalifornia.
Wall-Street Jurnal 19.  dubna 2012

Vyšlo na online.wsj.com celý článek zde


About jaromirmiksovsky