Hong Kong, vzor liberálního kapitalismu, tedy opak Evropy.

Nedávno jsem si prohlížel pár hezkých fotek z Hong Kongu a naprosto bezděčně jsem si při jejich prohlížení vzpomněl na krátký film Johna Stossela, Co je příčinou bohatství státu a jeho obyvatel. Vřele doporučuji všem, je to hodně poučné.

Film se zabývá porovnáním bohatství státu a obyvatel a příčinami, proč to někde jde, a jinde ne. Porovnává USA, Hong Kong a Indii. Ale zmíní i Francii, Švédsko a Německo a věřte, nic moc hezkého o nich neříká. Za prvotní příčinu bohatství státu a jeho obyvatel je označována svoboda jednotlivce. Tedy nejen svoboda, ale i zodpovědnost.

Krátce po druhé světové válce byl Hong Kong jen nepříliš významnou britskou kolonií. Významnou mnohem víc vojensky, než ekonomicky. Britské impérium stálo před rozpadem a po sice vítězné, leč velmi drahé válce mělo svých starostí dost. Hong Kongu se dostalo období tzv. pozitivního přehlížení. Jistá míra suverenity a svobody společně s velmi solidními základy evropského práva a čínské pracovitosti, dalo základ vzniku jedné z nejsilnějších a nejdokonalejších ekonomik na světě.

První desítky let po válce určitě nebyly jednoduché, ale to vlastně nikde. Na rozdíl od Evropy se ale Hong Kong vydal jinou cestou. Žádné budování solidárního a přívětivého sociálního státu, žádné pokusy o nastolení ráje na zemi, kde se budou mít všichni „přiměřeně“ dobře.

Naopak. Liberální, čistě pravicový kapitalismus. Tady jsou zákony, jejichž porušení bude tvrdě trestáno. Jinak si dělejte co chcete. Z počátku to byla trochu džungle, kde obvykle vítězí ten s ostřejšími lokty, ale pokud je mi známo, žádné velké sociální problémy nebo umírání hlady se nekonalo. Na druhou stranu, místní se naučili nesmírné zodpovědnosti za vlastní existenci, posílila úloha soudržnosti rodiny (vzájemná pomoc je k nezaplacení) a výsledek se velice brzy dostavil. Už v druhé polovině šedesátých let bylo možno nacházet prakticky po celém světě výrobky s označením Made in Hong Kong. A je to tak v mnoha oborech dodnes. Malí pracovití číňané s britským obchodním vzděláním dokázali to, co by jim dnes mohl závidět celý svět. Prosadili se. Nedokázali to ale ničím jiným, než tvrdou prací. Protože museli. A když něco musíte a pak to dokážete, tak si toho také mnohem více vážíte…

Dnes Hong Kong prakticky nemá nezaměstnanost, dokonce zde pracují statisíce přištěhovalců z celé jihovýchodní Asie. Dodnes nemají Zákoník práce, přesto mají jeden z nejvyšších průměrných platů na světě. Nábožensky je místní společnost tak různorodá a tolerantní, jako snad nikde jinde. A představte si tu kacířskou myšlenku, žádné multikulturalisty k tomu nepotřebovali. Země nemá naprosto žádné nerostné suroviny, přesto má čtvrtou největší burzu na světě a jeden z nejvyšších HDP na hlavu. Obyvatelé platí minimální daně (max. kolem 15%), DPH neznají vůbec. A i z těch minimálních příjmů je samospráva schopna budovat infrastrukturu, platit velmi efektivní policii, spolufinancovat nemocnice, nebo třeba výzkum a v neposlední řadě hospodařit s přebytkem.

Dnešní Evropa je toho naprostým opakem.

Tvrdá práce? Proč, když stát se postará a umřít hlady nenechá.

Rodina? Společně se zavedením sociálního státu a státních důchodů bylo nutno začít zakládat starobince a léčebny dlouhodobě nemocných. To snad hovoří za vše.

Smysl pro zodpovědnost? Podíváte-li se na dnešní mládež, není třeba komentovat. Náš vzdělávací systém upřednostňuje vzdělávání před pracovitostí (přičemž vzdělání by mělo být prostředek, nikoliv cíl), vyčůranost před obchodním myšlením.

Nezaměstnanost? Průměr někde kolem 15% procent, u mladých daleko víc a roste.

Náboženská tolerance? Teprve blízká budoucnost ukáže, jak velký průšvih jsme si překrouceným multikulturalismem způsobili.

Daně? Suverénně nejvyšší na světě. A ani ty nedokážou zastavit další zadlužování prakticky všech zemí…

Vysvětlete mi prosím někdo, proč to nezačneme dělat stejně jako v Hong Kongu? Anebo ještě lépe, víte o něčem, co umí evropský sociální stát líp, než liberální kapitalismus Made in Hong Kong?

Pro úplnost, uvedený film je zde: http://www.reformy.cz/vzdelani/.

Radomír Hrabovský vyšlo na blog.idnes.cz

Redakce Reformy.cz

About Redakce Reformy.cz

Reformy.cz – obhajoba myšlenek svobody, principů svobodného trhu a minimálního státu – od roku 2010. | Kontaktovat nás můžete na redakce(@)reformy.cz | Podpořte nás.