David Rockefeller a Česko(slovensko)

Rockefeller Brothers Fund byl založen roku 1940 syny Johna D. Rockefellera Jr. – na obrázku (zleva doprava): John D. III., Winthrop, Abby, Laurance, David a Nelson (zdroj: http://www.rbf.org)

Nedávno jsem si dělal malou rešerši tisku, co vše se u nás kdy psalo o Davidu Rockefellerovi. Prošel jsem zmínky ve sdělovacích protředcích od roku 1990. Věděli jste například, že David Rockefeller tu byl na návštěvě už za komunismu?
„Jednou z důležitých návštěv, k nimž z americké strany vedle zájezdů novinářů došlo, byl pobyt prezidenta banky Chase Manhattan Davida Rockefellera v Praze a Bratislavě. Tento známý multimilionář pocházející z rodiny amerického průmyslníka, jenž v roce 1877 založil firmu Standard Oil, která kontrolovala dvě třetiny produkce rafinerií v USA, byl přijat nejvyššími politickými a hospodářskými činiteli včetně prezidenta. Od těchto jednání se pro velký vliv hosta v americké ekonomice očekával žádoucí pokrok v americko-československých vztazích,“ píše bývalý tiskový mluvčí vlády ČSSR František Kouřil v knize vzpomínek, kterou vydalo nakladatelství Futura.

A barvitým způsobem popisuje, jak návštěva vypadala:

„Do Československa přiletěl David Rockefeller vlastním proudovým letadlem. Na starém ruzyňském letišti, kde přistávaly všechny významné osobnosti, jsme přílet hosta očekávali s nevšedním zájmem. A to proto, že v našich novinách a časopisech se ještě nezřídka objevovaly karikatury amerických multimilionářů jako tělnatých sveřepých mužů ve fraku, s cylindrem s americkou vlajkou a nezbytným doutníkem v ústech. Skutečnost byla zcela jiná. Z letadla pružně vystoupil krátce ostříhaný, usměvavý, sympatický čtyřicátník, který se jinak ničím neodlišoval od nás, co jsme ho po celou dobu návštěvy doprovázeli.“

Taky vám připadá neuvěřitelná představa Rockefellera popíjejícího normalizační moravské víno v hotelu Sport v Průhonicích a mávajícího nad hlavou valaškou? Ale přesně tak to prý bylo:

„Po jednání s místopředsedou vlády Rudolfem Rohlíčkem a náročné pěší prohlídce Prahy mu v hotelu Sport v Průhonicích nabídli kromě moravského vína pstruha na šalvěji, maso na rožni a teplý jablkový koláč. Na závěr nás host požádal s tím, že se sejdeme na Slovensku, abychom se mu podepsali na jídelní lístek, což učinil i on, takže mám jídelní lístek s jeho podpisem přiložen k fotografiím z této návštěvy,“ chlubí se Kouřil.

„Na Slovensku si David Rockefeller prohlédl naftový kombinát a při obědě ho předseda slovenské vlády Peter Colotka informoval o poválečné rychlé industrializaci Slovenska, růstu životní úrovně obyvatelstva a perspektivách země. Díky tradiční slovenské pohostinnosti setkání probíhalo v přátelském ovzduší. Chyběla snad jen cimbálová hudba a slovenská děvčata v krojích, která by amerického milionáře jistě roztančila. Před odletem předal slovenský premiér Davidu Rockefellerovi jako upomínkový dárek umělecky zdobenou valašku. Když se tázal, k čemu lidé na Slovensku tento nástroj potřebovali, vysvětlil mu, že ho užívali pastýři ovcí a že tuto zbraň nosil i slovenský lidový hrdina Jánošík, který, jak se dochovalo z lidových pověstí, ´bohatým bral a chudým dával´, což host přijal s nefalšovaným zájmem a humorem.“

„Na letišti jsme si prohlédli vnitřek letadla, kde bylo pouze střízlivé, nezbytné zařízení sloužící k práci a odpočinku. Než se zavřely dveře, tak nám v nich David Rockefeller se smíchem a s valaškou nad hlavou zamával na rozloučenou.“

V roce 1991 tu byl David Rockefeller jako na koni znovu – ale jen na skok. Rudé Právo z 18. 10. 1991 s ním dokonce přineslo krátký rozhovor:

„V tyto dny je v Praze na oficiální návštěvě početná delegace správců a tvůrců programů Nadace bratrů Rockefellerů. Při této příležitosti její předseda David Rockefeller jr. ochotně odpověděl na několik otázek Rudého práva,“ píše redaktor v článku s názvem „V první řadě nabízíme vzdělávací programy“.

RP: Přijel jste do Prahy jako obchodník a případný investor, nebo s jinými cíly?

Rockefeller: Jsem ve vašem nádherném městě poprvé a bohužel jen na pár desítek hodin. Brzy ale určitě přijedu zase. Návštěvou Prahy končíme cestu do tří klíčových zemí střední Evropy – Polska, Maďarska a ČSFR. Naše nadace poskytuje především finanční podporu na nejrůznější regionální vzdělávací programy v řízení, školství, ochraně životního prostředí, mj. podporuje také nezávislé sdělovací prostředky formou školení jejich pracovníků.

RP: Kolik milionů plánujete investovat touto neziskovou formou ve střední Evropě?

Rockefeller: Letos připadnou na uvedené tři země včetně ČSFR dva milióny dolarů. V příštím roce se tato částka zřejmě dále zvýší.

RP: Jakým základním kapitálem váš fond disponuje?

Rockefeller: Naše aktiva se pohybují okolo 300 miliónů dolarů. Mimochodem ve střední a východní Evropě jsme věnovali na různé účely od roku 1983 už přes 9 miliónů dolarů.

Podařilo se mi dohledat i zprávy z roku 1997, kdy byl tehdejší prezident Václav Havel na návštěvě u Rockefellerů „doma“. V sídle Nadace bratří Rockefellerů v Pocantiku severně od New Yorku mluvil o vztazích Rusko-NATO.

„Prezident znovu připomněl, že transformace NATO je nevyhnutelná, neboť jeho staré úkoly se přežily, přičemž nové nejsou tak jednoduché a jasné. Jak poznamenal, NATO musí být například připraveno čelit takovým hrozbám, jako je terorismus a partyzánský způsob boje. K tomu dodal, že ČR je připravena nést spoluodpovědnost za členství v NATO a podílet se na hledání způsobů, jak čelit novým hrozbám,“ píše se v článku z Hradeckých novin (16. 5. 1997).

Čelit terorismu? To je rétorika jak po 11. září… Ale pojďme dále.

Dozvídáme se také, že diskuse v Pocantiku na téma „Bezpečnostní otázky 21. století“ se mimo jiné zúčastnili zakladatel nadace David Rockefeller, bývalý poradce prezidenta USA pro otázky národní bezpečnosti Zbygniew Brzezinski a mecenáš a miliardář George Soros. To je ale pěkná parta pohromadě…

„Návštěva prezidenta Václava Havla v USA vyvrcholila slavnostním ceremoniálem, během něhož v newyorském hotelu Waldorf-Astoria převzal společně s německým prezidentem Romanem Herzogem z rukou ministryně zahraničí Madeleine Albrightové Cenu evropského státníka. Oběma státníkům ji udělil Ústav pro studia Východ-Západ za příspěvek k překonání tíživého historického dědictví ve vztazích mezi Čechy a Němci a za jejich odvahu podívat se do budoucnosti,“ informuje pak deník.

Nebylo to ale první setkání Havla s Rockefellerem. Jak Rockefeller píše ve svých pamětech, potkal se s Havlem i v roce 1995.

„Mé celoživotní konání coby internacionalisty lze nejlépe popsat na příkladu jednoho mimořádného dne v roce 1995. Tehdejší 23. říjen byl v Radě pro mezinárodní vztahy (CFR) pracovně bohatý den. Kulaté 50. výročí založení Organizace spojených národů přilákalo do New Yorku téměř 200 hlav států a předsedů vlád a mnozí prosili o tom, aby směli před Radou (CFR) promluvit. Přesto byl onen den navzdory rozdílnosti řečníků naprosto neobvyklý: Tiang Tse Min, prezident Čínské lidové republiky, Václav Havel, prezident České republiky a bývalý politický vězeň, který svou zemi výmluvným způsobem provedl „sametovou revolucí“, Jásir Arafat, vůdce Organizace pro osvobození Palestiny, kterého mnozí pokládali za teroristu a někteří za garanta trvalého míru na Blízkém východě a konečně Fidel Castro, charismatický vůdce kubánské revoluce a již téměř 40 let nepoučitelný protivník Spojených statů. Mělo to ironický náboj. S výjimkou Havla tito muži totiž kdysi přísahali, že budou až do smrti bojovat proti imperialistické Americe. Nyní, na konci studené války, přijeli do centra světového kapitalismu, a pilně se snažili setkat se s americkými bankéři, aby s nimi uzavřeli obchody – a to dokonce i Fidel Castro.“ (Paměti Davida Rockefellera, kapitola 27 – Hrdý internacionalista).

Rockefeller se tak s Havlem setkal minimálně dvakrát, což potvrdil i Havel sám. Na dotaz, jaké jsou vztahy Václava Havla a Davida Rockefellera, jsem se ptal přímo kanceláře bývalého prezidenta. Po čase jsem dostal odpověď:

„Václav Havel se s Davidem Rockefellerem setkal dvakrát před lety na společenských akcích ve Spojených státech amerických,“ odpověděla nakonec stručně tajemnice Havlovy kanceláře Sabina Tančevová.

Kdybych tento článek pojímal jako studii o vazbách Rockefellera k České republice (nebo spíše opačně – představitelů ČR vůči Rockefellerovi), musel bych zmínit všechny ty návštěvníky Bilderbergu, členy CFR, ale i existenci českých poboček – Rady pro mezinárodní vztahy či České asociace Římského klubu. Například nedávno ustavený levicový think-tank CESTA, ve kterém se angažuje i Jiří Pehe (účastník Bilderbergu) se na svých webových stránkách netají podporou od Rady pro mezinárodní vztahy, která má přímou vazbu na Rockefellerovu CFR.

Zajímavý je i tok rockefellerovských peněz. Ty proudily do Československa už před válkou (o tom někdy příště), ale nás hlavně zajímá současnost. Peníze od Rockefellera tečou především skrze nadaci Davida a jeho bratrů „Rockefeller Brothers Fund“, kterou Rockefellerové založili roku 1940 a okamžitě se stala světově proslulou. „Jejím smyslem je podpora společenských změn, které přispívají ke spravedlivějšímu a udržitelnějšímu světu a světovému míru“ – tak ji vidí česká média.

Už jsme viděli, že Rockefeller v roce 1991 při návštěvě Prahy oznamoval, že zde chce utratit miliony dolarů. Řekl také, že ve střední a východní Evropě věnovali na různé účely od roku 1983 už přes 9 miliónů dolarů (naše sametovka totiž nebyla zadarmo).

Média rockefellerovskou filantropii dále líčí: „Pomocí programů se snaží rozvíjet osobnosti, posilovat instituce, zapojovat občany, vytvářet komunity a pěstovat partnerství vlády, obchodní sféry a občanské společnosti. Všechny programy respektují kulturní různorodost a ekologickou integritu. Například program nazvaný Udržitelný rozvoj se zaměřuje zvláště na problematiku globálního oteplování, ochranu ekosystémů a zachování biodiverzity a podporu měst a obcí uplatňujících principy udržitelného rozvoje. V České republice Rockefeller Brothers Fund podpořil v rámci Nadace Partnerství v letech 2002-2005 částkou 3,5 milionu dolarů programy Zelené stezky, Doprava pro 21. století a Programy pro veřejná prostranství.“(časopis Marketing magazine, 2005)

Peníze od Rockefellerů tečou ale i často méně pozorovaně – skrze další americké nadace, do kterých přispívají i jiné bohaté americké rodiny. Například zmíněný Pehe loni v článku, kterým obhajoval projekt studentských „voleb nanečisto“, které pořádal Člověk v tísni, napsal:

„Člověk v tísni je z větší části financován americkou nadací CEE Trust (Fond pro občanskou společnost ve střední a východní Evropě), do níž přispívá pět velkých amerických nadací (Mott Foundation, Ford Foundation, Open Society Fund, German Marshall Fund a Rockefeller Brothers Fund),“ uvedl Pehe s tím, že on sám je členem správní rady této nadace coby reprezentant střední Evropy (Deník Referendum, 9.4.2010).

Myslím, že kdyby si dal někdo práci s tím, aby zmapoval peníze, které přitekly přímo nebo nepřímo od Rockefellerů, došli bychom k zajímavým číslům. Že jde přitom o peníze, které zde mají svůj přesně daný úkol (a v tomto smyslu „nejsou zadarmo“), je nabíledni.

Adam Bartoš vyšlo na  freeglobe.parlamentnilisty.cz

čtěte také:

Redakce Reformy.cz

About Redakce Reformy.cz

Reformy.cz – obhajoba myšlenek svobody, principů svobodného trhu a minimálního státu – od roku 2010. | Kontaktovat nás můžete na redakce(@)reformy.cz | Podpořte nás.