Babí léto a vědecké objevy


 Tentokrát jsem si dal od blogu nebývale dlouhou pauzu, ale pokusím se vám to vynahradit. Seznámím vás s novými vědeckými objevy, povíme si...

Tentokrát jsem si dal od blogu nebývale dlouhou pauzu, ale pokusím se vám to vynahradit. Seznámím vás s novými vědeckými objevy, povíme si, jak se říká babímu létu dále od českých hranic, nebo kam vyrazit, když se chceme vyhnout stresu.

Babí léto, kterého jsme (a bohužel moc dlouho asi nebudeme) v posledních dnech svědky, považuju osobně za jedno z nejkrásnějších období v roce. Už pro ten poetický název! Nevyřádila se na něm jen čeština. Jinde se mu říká třeba Indian summer (v anglosaských zemích), veranillo del membrillo (ve Španělsku), grävlingssommar (ve Švédsku) nebo třeba l’été de la Saint-Denis (ve Francii). Další cizojazyčné alternativy pro babí léto najdete v tomto článku.

Každý člověk je unikátní jedinec, což se podle Ondřeje Šteffla bohužel většinou vůbec nepromítá do vzdělávací politiky. Píše např., že:

“(…) zobecňování své osobní zkušenosti na všechny dnešní děti, žáky či studenty na každou školu ba i na celé školství je zcela běžné. Dopouštějí se ho nejen rodiče, učitelé, úředníci pracující ve školství, redaktoři, ředitelé škol, zaměstnavatelé ale praktiky všichni, kdo se k otázkám vzdělávání vyjadřují či o něm dokonce rozhodují, poslance, ministry či prezidenty nevyjímaje. Ale jak už jsme řekli, děti jsou různé.“

Vědci a spol. zjistili, že:

První nula je mnohem starší, než se předpokládalo.

Pekelná ropucha lovila a žrala dinosaury

Chalupská slať na Šumavě
Reakce šumavského ekosystému na kůrovcovou kalamitu překvapila i vědce.

Příroda si poradí s kyselými dešti i kůrovcem, minimálně na Šumavě

40 % mravenců nic nedělá. Takže až vám někdo řekne, že jste pracovití jako mravenec, kdo ví, co měl na mysli.

Když denně vypijeme 2 pet láhve a nastřádáme z nich víčka, tak zhruba za 100 let nasbíráme víčka v hodnotě 1000 Kč. Přesvědčte se sami v Petcoinové kalkulačce.

Nejpohodovějším městem, tedy takovým, které vás nebude stresovat, je německý Stuttgart.

Norsko má největší světový fond státního majetku, jehož hodnota v uplynulých dnech poprvé v historii dosáhla hranice jednoho bilionu dolarů. Ropný fond Norové založili v roce 1998 s cílem zajistit občany na důchod. Existuje riziko, že tamní ropné vrty v dohledné době vyschnou. Fond má být pojistkou, která má zajistit financování sociálních výdajů současným i budoucím generacím.

Švýcaři se zase chystají vyzrát na dopravní zácpy. Přepravu krve zajistí drony.

A na závěr vtipná přestřelka mezi londýnskými muzei na Twitteru. Kdo má lepší exponáty? Čtěte a rozsuďte je sami.

Originální článek naleznete zde:

Babí léto a vědecké objevy

About AutomatickyBlog