Tím, co Evropa potřebuje, určitě není „Evropská říše“

EKONOMIKA, Evropská Unie

Určitá nostalgická ohlédnutí za Římskou říší pomáhala protlačovat tu představu, že pro prosperitu a úspěch Evropy je zapotřebí Evropské unie. Podíváme-li se ale na ten kontinent blíže, tak nalezneme spíše vyvrácení vazby mezi prosperitou a náležení k té Bruselské Evropě. Mezi nejbohatší evropské země patří ty země, co jsou mimo Unii. V tomto případě je to Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnskou.

Ani na globální úrovni neexistuje vazba mezi bohatstvím země a jejím členstvím ve velikém politickém seskupení. Navíc k regionům už zmiňovaným mnohá místa kombinují malost s bohatstvím, jak je vidět třeba na Singapuru, Tchaj-wanu, Jižní Koreji a Novém Zélandu.

Pro zastánce politické Evropy nejsou k dispozici ani vazby s historickým vzestupem Evropské civilizace, které rovněž ilustrují pravý opak, než nám tvrdí ta povídačka o nezbytnosti impéria. Americký historik David Landes v roce 1998 vzpomínal, že pád Římské říše byl pro Starý kontinent vlastně šťastnou událostí. Tato tvrzení podporují i práce sociologa Jean Baechlera, který o tři desetiletí dříve napsal, že rozmach evropského obchodu byl podpořen anarchií zděděnou z časů feudální rozdrobenosti.

Spojení relativní kulturní jednoty ukuté Katolickou církví s anarchií, kterou s sebou nesla feudální rozdrobenost, přinesla ve středověku dost liberalizovanou ekonomiku a podnikatelského ducha. Tato specifika Západu vysvětlují to, co britský historik Eric Jones nazval „Evropským zázrakem“ nebo také „výjimečností Evropy“.  Na rozdíl od orientálních a asijských tyranů, schopných ve svém impériu zabít kreativitu, evropští monarchové věděli, že kvůli malosti svých území mají určité meze své hrabivosti a mocichtivosti.

Pro snaživé Západní třídy bylo tedy daleko snadnější unikat před útlakem despotických vlád emigrací o kousek vedle, kde se dalo dobře podnikat. Jen vzpomeňte, jak museli za Ludvíka XIV zrušit Edikt z Nates, protože ten přinesl hrozné zbídačení francouzského království, neboť vyvolal exodus protestantů do příznivějších ekonomických a vůbec svobody-milných rájů jako Švýcarko, Holandsko nebo Anglie.

Právě proto, že na kontinentě nebyla žádná politická jednota, tak vlády byly rozděleny do mnoha malých, suverénních a vzájemně si konkurujících území. Z této konkurenceschopnosti se zrodila vzájemná soutěž o talenty a investovaný kapitál, což umožnilo i rozmanitost různých politických přístupů. To byly ty podmínky, za kterých kvetla svoboda, obchod i věda.

Ten francouzský Macron se ve své volební kampani dovolává „renezance“, aby přes ni podstrčil představu výhodnosti členství v této nové Říši, čímž jen ukazuje svoji historickou negramotnost.

Už samotná renezance se zrodila z Itálie rozdělené do četných městských států. Tedy z takové rozkouskovanosti, jakou skotský filosof David Hume považoval za výhodnou pro pokrok umění a věd.

Také Shakespeare do Itálie zasadil svého Kupce Benátského, kde Antonio připomíná, že prosperita města závisí na bezpečnosti a svobodách udělených všem obchodníkům. Počínaje Benjaminem Constante přes Montesquiea až po Alexise de Tocqueville byli mnozí myslitelé přesvědčeni, že svobody se daleko lépe zabezpečí v malých státech než v ohromných impériích.

Z tohoto hlediska je ale Evropská unie kartelem vlád toužících po obrození imperiálních ambicí, což je vlastně odcizení od těch podmínek, které přinesly vzestup naší civilizace. Její autoritářské projekty politické, regulační a fiskální standardizace jsou vlastně zradou ducha inovativnosti, který vyžaduje tu nejvyšší míru decentralizace a možné institucionální konkurence.

Nakonec jsou to intelektuálové jako Nathan Rosenberg a Luther Earle Birdzell, kteří nejlépe shrnují historické faktory, které stály za rozkvětem Západu. Ti v knize vydané v roce 1986 píší, že prosperita civilizace vzniká z expanze otevřeného trhu na politicky fragmentovaném území. Uplatníme-li to na svůj region, tak nás tento předpis vede k tomu, abychom upřednostňovali sen o Evropě skládající se ze stovek či tisíců různých „Lichtenštejnsek“ místo orwellovské anti-utopie o celo-kontinentální říši.

by Tyler Durden

Fri, 05/24/2019 – 05:00

Authored by Ferghane Azihari via The Mises Institute,

Zdroj: https://www.zerohedge.com/news/2019-05-23/european-empire-not-what-europe-needs

 

Sdílejte přátelům

Komentujte

  Subscribe  
Upozornit na