Svobodní – jak dál

Nezařazené

Jak asi víte, dlouhodobě podporuju Svobodné, které jsem v pátek podpořil svým hlasem. Nyní bych se rád ohlédnul za jejich volebním výsledkem ale i celkově za tím, jakou proměnou strana prošla a rád bych přidal i několik svých skromných nápadů, kudy by se mohla ubírat.

S minimálními náklady na kampaň se Svobodným podařilo získat přes 122 tisíc hlasů. Čekal jsem sice o něco víc, ale mít více než trojnásobek hlasů oproti minulým volbám není špatné. Nedělám si iluze, že všichni voliči Svobodných se ztotožňují s myšlenkami, které mufloni hlásají. Někdo se možná nechal zlákat inteligencí nebo osobností Petra Macha, někdo to Svobodným hodil z naštvání z ODS nebo Topky. Ale věřím, že i tak roste počet lidí, kteří chtějí žít v zemi, kde jim politici neukrajují z výplaty polovinu peněz a nemotají se jim do života nesmyslnými nařízeními a byrokracií. Snad se bude svobodná sněhová koule nabalovat i nadále a Svobodní budou sbírat nové voliče, ale i příznivce a členy.

Přestože mě stranictví z různých osobních důvodů spíše odpuzuje (nemám rád procesy, schůzování a vadí mi, když někdo moje názory spojuje se stanoviskem strany a připisuje je tedy lidem, kteří jsou v tom nevině), budu rád, když Svobodné posílí osobnosti, které jim dodají novou energii a v lecčem je snad i zkrotí. Ostatně pár takových hlasů typu „Svobodní mě tím a tím štvou, musím k nim vstoupit a změnit“ jsem zaznamenal. Udělejte to!

Bacha na komunikaci

Následujte příklady několika lidí, kteří začali být v posledním roce u Svobodných hodně aktivní a dle mého názoru muflonům neuvěřitelným způsobem pomohli. Za všechny zmíním aspoň krajské lídry Tomáše Pajonka a Jirku Hemerleho, kteří Svobodné nejen usměrňovali, ale navíc se vrhli do předvolební kampaně (jejímž koordinátorem byl taktéž obětavý Petr Pořízek) s neuvěřitelným nasazením.

I další členové a příznivci věnovali předvolební kampani spoustu času a peněz. Myslím, že hlavně kontaktní kampaň nasbírala Svobodným dost hlasů. Díky paní Válové se Svobodným navzdory negativně vyznívajícím předvolebním průzkumům opakovaně dařilo proniknout do médií a přece jenom o nich bylo více slyšet než dříve.

Jenže tuhle usilovnou práci mnohdy sráží neomalená komunikace členů a příznivců Svobodných na sociálních sítích. Spousta lidí má Svobodné zafixované s agresivní výstupy. Někdo se tím dost možná nechal i odradit, a to i přesto, že je mu jinak program Svobodných blízký. Chápu, že současná politická situace nás, co si chceme žít po svém, neskutečně frustruje. Ale chceme-li naše okolí přesvědčit, že přicházíme se smysluplnou alternativou, fakt si je nezískáme tím, že se budeme do nekonečna s někým hádat jak smečka psů, že budeme naše názorové oponenty urážet, dobírat si je pro nedostatečnou inteligenci a vysmívat se jim pro každou myšlenku, kterou utrousí. Ano je správné kritizovat, pouštět se do dialogu nebo polemiky, ale jde také o to, jakou formou se to dělá a zda to děláme s cílem, abychom někoho setřeli a poplácali se za to po ramenou nebo s cílem představit smysluplnou alternativu.

V předvolebním období byli také Svobodní zavaleni množstvím dotazů a museli čelit i mnohým urážkám. Někdy je lepší takové věci ignorovat. To je někdy jediná cesta, jak zabránit tomu, že se o lžích a pomluvách začne mezi lidmi diskutovat jako o šokujícím faktu. Nejste spolek utlačovatelů zvířat, nejste spolek xenofobů nebo homofobů (těch jste se včas zbavili, ale fakt bylo chybou si s nimi cokoliv začínat), svědomí máte čisté a není třeba se v tom neustále obhajovat. Kdo se chce dozvědět pravdu, stačí mu, když se seznámí s tím, co dlouhodobě říkáte a hájíte nebo když vás pozná osobně. Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde a vy na tom nic nezměníte ani po několikahodinové diskusi.

Budiž všem (i mně) zkušenosti z posledních měsíců velkým ponaučením. Obzlášť bych rád vypíchnul následující přešlapy:

  • Když už v prezidentských volbách volíte člověka, který je celý život na opačné straně barikády než vy, jen proto, aby se hlavou státu nestal někdo, kdo je pro vás ještě méně přijatelný, nechte si to pro sebe a rozhodně o tom netočte videa. Sorry, Petře.
  • Nesmírně si vážím toho, že se snažíte být v kontaktu s lidmi v ulicích a snažíte se jim představit, o co Svobodným jde. Dělejte ale takové věci na vlastní triko. Když chodíte agitovat na cizí akce bez dohody s organizátorem, nedivte se, že se to nakonec organizátorovi nemusí líbit a začne ošklivě prskat.
  • Když už navštěvujete besedy politických konkurentů, vyhněte se tomu, aby z vás nestranní pozorovatelé měli pocit, že jste nový Jan Šinágl nebo Petr Cibulka. Sorry, Vítku.

Program máte dobrý, ale neměl by být jen o penězích

Máte dobrý program. V tom, že nezvýhodňuje jednu skupin obyvatel před druhými. Přesto se snažte vžít více do kůže voliče. Ten chce slyšet, co mu nabídnete, pokud je důchodcem, dělníkem s podprůměrnou mzdou, matkou na mateřské dovolené. Jsem přesvědčen, že z malého státu mohou profitovat všichni. Jde jen o to ukázat lidem jasnou představu. V čem pomůže zrušení zbytečných úřadů nebo snížení daní právě jemu nebo před čím ho může ochránit lidové veto. Už teď mě překvapilo, že se Svobodným podařilo oslovit lidi různého věku, různých povolání a ze všech koutů republiky. Pokračujte v tom a snažte se zbavit nálepky strany jen pro mladé, jen pro uživatele sociálních sítí, jen pro ekonomy nebo ajťáky. Neprosazujte jen ekonomická témata, věnujte se i osobním svobodám. Nebuďte těmi, kdo se staví na „stranu moci“ ve sporech politiků s novináři nebo akademickou obcí. Neignorujte to, když politická konkurence zakazuje občanům pít alkohol na veřejnosti, když se po vzoru Maďarska snaží potlačovat práva bezdomovců (jako pan Janeček z Hlavy vzhůru) nebo po vzoru Ruska kope do sexuálních menšin. Nebuďte lhostejní a dejte lidem najevo, že jste připraveni je bránit před všemi, kteří jim chtějí nařizovat, s kým mají spát, co si mohou pěstovat na zahradě nebo jaké názory nesmí nahlas říkat.

Komunálky vemte vážně

Voliče už v těchto volbách zajímalo, jaké mají Svobodní zkušenosti z komunální politiky. Už teď Svobodní disponují několika desítkami zastupitelů a někde jsou snad i radními. Je škoda, že se o tom nepíše (na vašem webu) a voliči nemají šanci se dozvědět, co se vašim zástupcům na komunální úrovni podařilo prosadit. V komunálních volbách, které se konají příští rok, vám půjde o hodně. Máte šanci vejít ve známost a budovat si důvěru u voličů, kteří se na osobnosti bez politických zkušeností dívají rozpačitě. Možná budu kamenován, ale myslím si, že na komunální úrovni by se Svobodní neměli bránit spolupráci s jinými stranami. Věřím, že u Pirátů a v lokálních uskupeních (Víte, co myslím? Třeba Občané pro Lhotu, Sdružení nezávislých Měcholupanů apod.) se najdou osobnosti, se kterými se dá najít společná řeč. Katastrofální hospodaření obcí (z velkých měst mají rozpočet bez deficitu snad jen Teplice a nedělám si iluze, že malé obce mají štít čistý), šikana ze strany městských strážníků nebo třeba i přísné návštěvní řády parků a veřejných míst (viz třeba kreslení na Karlově mostě), to je jen pár témat, která by jistě neměla trápit jen Svobodné.

Inspirujte se u Starého mrzouta, ten přispěl se spoustou užitečných rad už před volbami.

Díky Petrovi, že Svobodné založil. Sleduju, že s postupem času dělá velké pokroky a doufám že v čele muflonů ještě nějaký ten pátek vydrží. Myšlenky svobody (omlouvám se Mrzoutovu tatovi) je zapotřebí prosazovat i v politice a Petr pro to zatím udělal nejvíce z nás všech.

Takže Svobodní, přestože můj cíl je jiný než váš, máme kus společné cesty. Ale to vám neříkám poprvé :) . Budete-li chtít pomoct, obraťte se na mě. Doufám, že mě anarchokapitalistická obec nebude chtít po tomhle článku exkomunikovat :) .




Originální článek naleznete zde:

Svobodní – jak dál

Sdílejte přátelům

30
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na