Nesouhlas s ProtiAlt a postojem „Žádnou svobodu nepřátelům svobody“

Nezařazené

V naší publikační činnosti již jsme se jedno do křížku s ProtiAltem dostali: Ne bombám a náletům humanitárního charakteru! Další téma, kde si nerozumíme je zde.

V současné době existuje v demokratických společnostech různý přístup k toleraci svobody slova a projevu při vyjadřování extrémistických či intolerantních názorů. Svoboda slova a projevu je obecně chápána jako právo vyjadřovat, vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky – bez cenzury a bez omezení. Překvapil mě proto postoj občanského sdružení ProtiAlt, zaštiťujícího se heslem, že „Svoboda nemá alternativu“, ale přesto prosazujícího omezování svobody slova a projevu dle současných českých a evropských zvyklostí, namísto předpokládatelného obhajování minimálně současného amerického pohledu na svobodu slova a toleranci vůči extrémním (intolerantním) názorům.

Lidská práva a znění „Listin práv a svobod člověka“ jsou v jednotlivých částech světa různě definována a jinak prakticky prosazována – viz. článek Porovnání znění listin lidských práv a svobod v ČR, EU, USA a OSN a o svobodě slova se konkrétně vyjadřují:

Listina práv – dodatky ústavy USA – dodatek 1 – Kongres nesmí vydávat zákony zavádějící nějaké náboženství nebo zákony, které by zakazovaly svobodné vyznávání nějakého náboženství; právě tak nesmí vydávat zákony omezující svobodu slova nebo tisku, právo lidu pokojně se shromažďovat a právo podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd.

Všeobecná deklarace lidských práv – OSN – článek 19 – Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.

Listina základních práv a svobod – ČR – článek 17 – (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.

Listina základních práv EU – článek 11 – (1) Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. (2) Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována.

Jak ve svém závěru popisuje, toto téma téměř vyčernávající, článek Hranice svobody projevu nejen ve světle judikatury Spolkového ústavního soudu, tak tolerance, snášenlivost, ochota připustit u druhých odlišné názory, jiné chování či provokativní vzhled je považována za jednu ze základních hodnot demokracie. Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající politicko-ekonomický systém. Je nepochybné, že demokratická společnost má právo se proti takovým postojům bránit. Oprávněně se proto klade otázka, nakolik může demokracie tolerovat zneužívání politických práv (zejména práva na svobodu projevu), aniž by přitom zničila samu sebe. Problémem je, jak stanovit práh tolerance, a zabránit tak nebezpečí, které vyplývá z toho, že budeme tolerovat i ty intolerantní. Bez tolerance není demokracie. Chybí-li tolerance, demokracie se mění v tyranii těch, kteří mají v rukou moc. Univerzální návod neexistuje a prakticky tak v současné době existují dva rozdílné přístupy k toleranci intolerantních názorů – americký a evropský.

 

USA: „Omezení svobody slova nás omezuje více než svoboda slova sama“

Zastánci neomezené svobody slova důvěřují v moc svobodné diskuse v boji proti nepřátelským ideologiím. Za tímto názorem stojí přesvědčení, že právě neomezený trh myšlenek nejlépe působí na hledání pravdy a dosažení obecného blaha.

 

Evropa: „Žádnou svobodu nepřátelům svobody“

Tolerance není chápána jen jako pouhé neomezování, nezakazování či lhostejnost, ale jako postoj, při kterém se aktivně vystupuje proti projevům intolerance. Pokud společnost určité názory tolerovat nehodlá, má možnost je postavit mimo zákon. Smyslem tohoto řešení je zabránit dalšímu šíření intolerantních myšlenek a jejich praktické realizaci. Koncept tzv. „demokracie schopné bránit se“, kterou Evropský soud opakovaně uznal ve svých rozhodnutích, je legitimním cílem, jehož naplňování dovoluje státům omezit práva zaručená v listině práv a svobod. Ve jménu tolerance se musí požadovat i právo netolerovat intoleranci. Český ústavní soud to potvrdil v roce 1992, když judikoval, že hnutí, která prokazatelně směřují k potlačení občanských práv nebo k hlásání vymezené záště, ať jsou jakkoli pojmenovaná a zdůvodňovaná jakýmikoli ideály či cíly, jsou hnutí, která demokratický stát, jeho bezpečnost a bezpečnost jeho občanů ohrožují a jejichž zákonný zákaz je proto nezbytným opatřením k omezení svobody projevu a svobody dle Listiny základních práv a svobod. V ČR podléhá omezením právními normami jako např.:

– § 355 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení;

– § 356 Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod;

– § 404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka;

– § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Co konkrétně může být postihováno je popsáno např. v Popis symboliky extrémistických hnutí, kde je také vysvětlen důvod rozdílného přístupu k pravicovým a levicovým extrémistickým projevům a že symboly  komunismu jsou zakázány a na stejné úrovni s nacistickými jen v Maďarsku.

 

Osobnosti a citáty obhajující svobodu slova

Voltaire„Hluboce s vámi nesouhlasím, ale budu se bít, abyste svůj názor mohl projevit.“

Vrchní prokurátor v Norimberském procesu Robert H. Jackson„Nesoudíme vás za vaše zrůdné myšlenky, ale za vaše zrůdné činy“.

Václav Bělohradský„Demokracii ale neohrožuje svoboda všech říci nebezpečná slova, šířit nebezpečné texty a obrazy. Ohrožují ji naopak ti, kdo chtějí dnes zakázat nebezpečná slova a nebezpečné obrazy, aby zítra mohli zakázat slova a obrazy, které je obviňují a usvědčují.“

Soudce nejvyššího soudu USA Oliver Wendell Holmes„Dovolíme-li v diskusi odlišný názor, může se zdát, že tím považujeme slovo za nedůležité, nebo že nám na výsledku příliš nezáleží, nebo že pochybujeme o vlastní síle nebo o síle svých argumentů. Když ale lidé pochopili, že čas zatratil mnoho bojovných názorů, mohli dojít k tomu, že ještě víc než vlastním názorům věří, že nejvyššího dobra se dosáhne nejlépe svobodnou výměnou myšlenek. Nejlepším testem pravdy je její schopnost prosadit se v soutěži na trhu myšlenek.“

 

Noam ChomskyVěříte-li ve svobodu projevu, věříte ve svobodu projevu pro názory, které nechcete. Například Stalin a Hitler byli diktátoři podporující svobodu projevu pouze pro názory, které chtěli. Podporujete-li svobodu projevu, znamená to, že podporujete svobodu projevu přesně pro ty názory, kterými opovrhujete.“

Alexander Meiklejohn„Konceptem demokracie je, že si lidé vládnou sami. Aby takový systém mohl fungovat, je potřeba informovaných voličů. Pro jejich informovanost nesmí být kladeny žádné zábrany volnému toku informací a myšlenek. Demokracie neplní své základní ideály, pokud ti, kteří jsou u moci, mají možnost manipulovat voliči zadržováním informací a potlačováním kritiky. Rozhodnutí manipulovat s názory může mít původ i v motivaci dosáhnout přínosů pro společnost, ale volba cesty manipulace ve své podstatě popírá demokratické ideály.“

Thomas I. Emerson: „Opozice plní společenskou funkci v ozdravování normálního procesu byrokratického úpadku a svoboda projevu pomáhá dosáhnout rovnováhy mezi stabilitou a změnou. Působí jako bezpečnostní ventil, který vypouští páru v situacích, kdy by lidé jinak tíhli k revoluci. Princip otevřené diskuse je metodou, jak dosáhnout morálně adaptabilní a současně stabilnější komunity, udržením vratké rovnováhy mezi zdravým rozporem a nutným konsensem.“

Kromě těchto obecně rozšířených citátů a známých osobností se mi osobně pod výrazem „Svoboda slova a projevu“ často vybaví také sdělení ze sekvence z PC hry Sid Meier´s Alpha Centauri:


„As the Americans learned so painfully in Earth’s final century, free flow of information is the only safeguard against tyranny. The once-chained people whose leaders at last lose their grip on information flow will soon burst with freedom and vitality, but the free nation gradually constricting its grip on public discourse has begun its rapid slide into despotism. Beware of he he would deny you access to information, for in his heart he dreams himself your master„. – „Jak se Američané tak bolestivě naučili v posledním století na Zemi, svobodné šíření a výměna informací je jedinou obranou proti tyranii. Lidé jejichž představitelé ztratili zpětnou vazbu ze svobodného šíření a výměny informací, brzy přišli i o svobodu a životaschopnost, ale svobodný národ postupně omezující svoji zpětnou vazbu z veřejné rozpravy započne svůj rychlý pád do despotismu. Dejte si pozor na toho, kdo vám brání k přístupu k informacím, protože on se vidí Vaším pánem„.

Obhajoba svobody jednotlivce a preference zajišťování služeb pomocí soutěžního prostředí volného trhu, udává v oblasti svobody slova a projevu logický, jasný a konzistentní postoj a to obhajování a prosazování „neomezeného trhu myšlenek“, který nejlépe působí na hledání pravdy a dosažení obecného blaha. Lidé jsou různí a představují si různě i obecné blaho zajištěné různými ideologiemi. Nicméně by měli mít stále na očích, zda-li nedochází k úpadku do totality či vzdalování se od ekonomické svobody, jak jsem to dříve popsal v článku Pohled na svět přes „Společenské brýle“.

Oproti tomu mi postoj ProtiAlt přijde spíše podobný tomu, jaký zastávají hlavní představitelé filmu černé komedie Poslední večeře, z roku 1995 s Cameron Diaz v jedné z hlavních rolí, kdy se skupina vysokoškolských liberálů rozhodně zbavit společnost těch nejútočnějších osob a osvobodit svět od hypotetických hrůz budoucnosti namísto podnícení změny ve společnosti pomocí inteligentní debaty.

 

Vymezení se vůči ProtiAlt, o.s.

Jak bylo v úvodu zmíněno, tak hlavním heslem ProtiAlt-u je „Svoboda nemá alternativu“ a evokuje myšlenku, že danému občanskému sdružení jde o její maximalizaci a minimalizací omezujících regulací stejně jako např. politické straně Svobodných, navíc by si takový postoj mohl kdokoli potvrdit i texty ve stanovách a základních cílech, pod které by se musel každý svobodomyslný a svobodu prosazující člověk podepsat jako:

–  podporují svobodu jednotlivce a zároveň neuzurpují svobodu jiných jednotlivců;

– podporují práva jednotlivce či společenských skupin uvedených v bodu 1 za předpokladu, že tím zároveň neomezuje práva jiného jednotlivce či jiných společenských skupin uvedených v bodu 1;

– prosazování principů individuálních práv, svobody a odpovědnosti jednotlivce;

– ochrana společnosti před politickým extremismem.

Přesto po přečtení článků Jakuba Hájka Členové ProtiAltu udávají na policii za svobodu projevu aVyzývám ProtiAlt k podání trestního oznámení na moji osobu, následném pročtení příspěvků na FB profilu ProtiAlt a komunikace s jeho představiteli, kteří jej reprezentují (JohanTáborská a Florian), je jediným obhájitelným bodem jen ten poslední, který je aktivně uplatňován formou požadavku důsledného dodržování § 404 – Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka od lidí s levicovým a především komunistickým pohledem na svět. Jde tedy o anti-komunistický postoj a ne o svobodu-prosazující postoj a mělo by dojít ke sjednocení textů stanov a hesel a praktické činnosti.

Vzhledem k jednotné a neústupné argumentaci daných představitelů, že si nedokáží představit svobodu slova a projevu způsobem „neomezeného trhu myšlenek“ (a nazývají tento současný americký a funkční způsob za uplatňování svobody slova ad absurdum), ale že musí být uplatňován přístup „žádnou svobodu nepřátelům svobody“ bych doporučil změnit současné heslo „Svoboda nemá alternativu“ za transparentnější a méně matoucí např. „Anti-komunismus nemá alternativu“či „Svoboda slova omezená právě platnými zákony XY nemá alternativu“ nebo v podobném smyslu. Mě osobně taková argumentace k ochraně svobody slova připomíná heslo „Mír ochráníme i za cenu války“ a přinutilo mě napsat tento článek, aby časem nedošlo k omylu, že snad jako člen Strany svobodných občanů prosazuji to stejné a podobným způsobem jako členové tohoto občanského sdružení ProtiAlt, jak by se na první pohled či po prvním přečtení stanov mohlo zdát. Naopak existuje zde zásadní rozpor ve vnímáním svobody, tolerance a příčiny a důsledku, který se mi snad na uvedeném příkladu k toleranci ke svobodě slova podařil popsat.

Závěrem lze tedy konstatovat, že když dva dělají totéž, není to totéž a v tomto případě tedy i v prosazování svobody od členů svobodomyslných Svobodných a od členů antikomunistického ProtiAltu, který dokonce prostřednitvím FB správce profilu ProtiAlt-u v diskusi přirovnal Jakuba Hájka ke Goebelsovi –  kliknutím na obrázek dojde k přesměrování na danou FB diskusi.

FB_ProtiALT.jpg

Že pohled na svobodu slova není jediným zásadním rozporem mezi politickou stranou Svobodných a občanským sdružením ProtiAlt a že by neměly být označovány a chápány tyto organizace za sobě si blízké, potvrzují i následující odkazy:

ProtiAlt:

Proč jsou církevní restituce správné (15.8.2012)

Proč ProtiAlt podporuje vládu (8.11.2012)

Svobodní:

Svobodní odmítají „církevní restituce“ (24.9.2012)

Svobodní odsuzují hlasování vládních poslanců proti vůli většiny lidí o zvýšení daní, církevních restitucích a penzijní reformě (8.11.2012)

Sdílejte přátelům

9
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na