Srážka slovenských ESM nadšenců s realitou začala

Srážka slovenských ESM nadšenců s realitou začala

Na podzim 2011 jsme poslouchali od čelních reprezentantů SDKÚ, KDH, MOSTu a SMERu, že ESM (euroval) musí projít. Není jiné alternativy. Dnes, alesp

Otevřený dopis 172 německých profesorů ekonomie k ESM (eurovalu)
Rozhovor s Jiřím Karasem, kandidátem na prezidenta ČR
Zásadní projev Sulíka (SaS) k šílenství zvanému ESM (euroval)

Na podzim 2011 jsme poslouchali od čelních reprezentantů SDKÚ, KDH, MOSTu a SMERu, že ESM (euroval) musí projít.

Není jiné alternativy. Dnes, alespoň ti marketingově zdatnější z nich, začínají dávat podivné prohlášení, které jim zjevně mají zajistit neomylnost, ať už by byl další vývoj v eurozóně jakýkoliv. V jednom se však přepočítali a sice v předpokladu, že všichni na Slovensku máme krátkou paměť.

Jistě si mnozí z vás pamatují na výroky typu „jde o záchranu eura“, „euro je i naší měnou. .chráníme úspory našich obyvatel v bankách „,“ euro je více než jen společná měna. je to symbol evropské prosperity a míru „,“ ESM potřebujeme, abychom zabránili dluhové nákaze z Řecka do dalších zemí eurozóny „.

A jaká je následná realita? Nákaza se rozšířila už i do velkých a klíčových zemí, Španělska a Itálie. Řecko dělá všechno možné, aby odsunulo úsporná opatření o dva roky a Rada moudrých (pět ekonomických poradců Merkelové) už začíná počítat ekonomické dopady možného rozpadu eurozóny na německou ekonomiku.

Premiér Fico se postaral o mezinárodní pozornost už v červnu, když krátce před řeckými volbami hrozil tím, že když Atény nesplní požadavky Trojky, bude Slovensko požadovat vystoupení Řecka z eurozóny. Pane premiére, Řecko podmínky memoranda nikdy neplnilo, to je jednoduchý fakt. Ani tehdy, když jste spolu s ostatními ESM nadšenci v říjnu 2011 odhlasovali ve slovenském parlamentu navýšení eurovalu a stejně jste odsouhlasili i zvýšení jeho kompetencí tak, aby mohl zachraňovat nejen státy, ale už i soukromé banky.

Teprve když řecký premiér Samaras nepochodil s odkladem úsporných opatření u vůdců smečky v Berlíně av Paříži, následně jsme slyšeli štěkot i zpoza Slovenského plotu, že „jsme proti časovému odkladu v případě Řecka“, přidal se slovenský premiér Fico.

Následně náš ministr hospodářství oznámil svému německému partnerovi Röslerovi, že nutně potřebujeme mechanismus odchodu z eurozóny pro země, které neplní své závazky. A když Rada moudrých vyčíslila dopady rozpadu eurozóny na Německo ve výši poklesu výkonu ekonomiky o 7% až 10%, to už i premiér Fico pochopil, že ekonomičtí poradci Merkelové tak nečiní z nudy končícího léta, ale uvědomují si reálnou hrozbu i této alternativy.

A opět zpoza Slovenského plotu někdo zaštěká, že pravděpodobnost rozpadu eurozóny je 50%. Jaký to „vývoj názorů“ Slovenských politických lídrů. Výstižněji pojmenováním je spíše „názorové salto“. Akorát hrací prostor nejdříve vykolíkovala Merkelová a Holland a náš premiér už usilovně cvičí. A pokud předepíší, zařadí do sestavy i dvojité salto.

Je smutným konstatováním, že zdaleka ne každý reprezentant členského státu eurozóny, s EU takto poslušně „cvičí“. Abychom nejmenovali jen nejtěžší váhové kategorie (Velká Británie), zmiňme tedy Nizozemsko, Finsko, či Českou republiku.

Autor Jozef Kollár je místopředsedou parlamentního výboru pro finance a rozpočet  a byl hostem Klubu Reformy.cz

Související:

COMMENTS

WORDPRESS: 11
DISQUS: 0