Jak se babka půjde pást (sichtarova)

Nezařazené

Před pár dny médii oblíbený německý ekonom Peter Bofinger, jediný levicový a pro-keynesiánský zástupce v německém poradním sboru vlády, přišel s návrhem zákazu hotovosti „ve všech vyspělých zemích“.

Prý se jedná o přežitek. Prý jediní, kdo z existence hotovosti těží, jsou kriminálníci, mafie a podvodníci. A hned z toho bylo haló.

Nemohla jsem si nevzpomenout na příhodu z prahu mé dospělosti. Tehdy můj otec přinesl domů digitální fotoaparát. Měl z něj ohromnou radost, protože byl, troufám si říct, jedním z prvních v Praze, kdo ho měl. Má matka však prohlásila: „A k čemu to je dobré, když se nakonec musí nechat vyvolat fotka jako u starého foťáku, a ten už máme? Jdi to vrátit a vyměň to za video.“ Nu – a kde je dnes videu konec?

Touto optikou se návrh na zrušení hotovostních peněz zdá být velice pokrokový. Ostatně není pochyb, že jednoho dne se děti ve škole budou učit, jak kdysi hotovostní peníze vypadaly, a bankovky jim budeme ukazovat ve vitrínách podobně, jako dnes ukazujeme dukáty. Jednou peníze budou jen elektronické. Technologie k tomu máme už dnes. A ekonom či politik, který s tímhle návrhem přijde jako první, vejde do dějin a vyslouží si neotřelý zářez ve slovníku. To už za trochu té snahy prosadit zákaz peněz stojí, ne?

Až na to, že tahle úvaha má pár háčků.

Ano, hotovostní peníze mohou sloužit k praní špinavých peněz. Jenomže mezi námi, peníze přes hotovost pere jen primitiv. Ke skutečnému praní špíny tu přeci slouží úplně jiné a daleko elegantnější nástroje. Máme tu bitcoiny, akcie na doručitele, kmenové listy u společností s ručením omezeným, lichtenštejnské nadace a další a další. To právě tady schováte obří majetky, přesunete je od stolu na druhou stranu planety a už nikdy nikdo je nedohledá. Zkrátka na tenhle argument o praní špinavých peněz může skočit jen naivka, nebo nepraktický akademik.

Sotva ale podezírat politiky, z nichž mnohým se zákaz hotovosti taky náramně líbí, z naivity či nepraktického teoretizování. Těm se totiž líbí na zákazu peněz něco úplně jiného, ale nahlas nevyřčeného: Jde o to, že státy neumí vybrat daně. U nás kvůli tomu vymýšlíme po vzoru (jistě vrcholně vyspělého) Chorvatska elektronickou evidenci plateb. Kdyby ale byly všechny platby automaticky jen elektronické, nebylo by třeba nic podobného budovat. Už by nebylo možné vyhnout se dani (tedy pokud byste neplatili přímo na bahamský účet prodavače). To by panečku najednou bylo peněz na všechny ty pofiderní a veskrze podezřelé projekty placené z našich daní typu Agentura pro sociální začleňování!

Jenomže zrušení hotovosti by přineslo dnes netušené problémy.

Je to vlastně podobné jako vznik společné evropské měny. I euro vzniklo rozhodnutím politiků od stolu. Ne postupně, spontánně, samo od sebe, ale administrativním zásahem někoho, kdo chtěl být zapsán v dějinách. Kdyby bývalo euro vznikalo zdola, kdyby si jeho vznik vynutila pokračující hospodářská integrace, nikdy by v něm nebylo Řecko ani Portugalsko. A dnes by tyhle země neměly problémy. Jenomže pánové francouzský prezident a německý kancléř tehdy chtěli velkou eurozónu co nejdříve. A tak je dnes o problémy postaráno.

Hloupý je i argument, že „hotovost ztratila smysl“. Jak „ztratila smysl“? Podle průzkumu u nás totiž hotovost preferuje 98 % obchodníků a 89 % zákazníků. To je ztraceně pádný argument, proč dál používat mince a bankovky. Získala někdy nějaká strana ve volbách demokraticky 98 nebo 89 % hlasů? Je to snad slabá preference? Já ostatně obchodníky chápu. Pokud máte jako obchodník marži 5 % a karetní společnost si od vás chce vzít třeba 3 nebo 4 %, povinné karty jsou pro vás likvidační. Na karty můžete jet jen tam, kde jsou buď vysoké marže, nebo kde dostanete od karetní společnosti dobré podmínky.

Zrovna tak plytký je argument, že hotovost je „přežitkem z minulosti“. Ano, jistě, jednoho dne hotovostní peníze zaniknou, o tom nemám nejmenších pochyb. V tomto smyslu už zastaralou technologií jsou. Jenomže podívejte se na kinofilmy nebo videokazety. Dají se ještě vůbec někde koupit videokazety? Možná obtížně. Skoro nikdo je nechce. A přece je nikdo nezakázal. Zmizely samy. Zmizely, protože lidé sami došli k tomu, že jiná technologie je pro ně užitečnější. A došli k tomu v ten pravý čas. A zrovna tak jednoho dne budou pryč hotovostní peníze. Lidé k tomu sami dojdou. Nebo, chcete-li, trh k tomu dojde. A nikdo je nebude muset zakazovat. Tak proč zase uvažujeme o násilí? Protože administrativní zákaz násilný je.

Je to nejen násilné, ale je to také nevýslovně sobecké a neempatické vůči babce Novákové z vísky Horní Dolní, která má jednu kozu a důchod jí nosí paní pošťačka. Protože tahle devadesátiletá paní Nováková už nikdy nepochopí, jak se platební karta drží v ruce, a až ji dostane, půjde se leda tak pást vedle své kozy. Argumentovat tím, že ve Švédsku, které už hotovost zrušilo, to nějak jde, ačkoliv také jaksi disponuje staršími občany, je s prominutím mimo mísu, protože Švédsko bylo vždy historicky v tomto směru posunuto. I naše babky Novákové se stejně jako Švédky na platební karty zadaptují, jen s tím rozdílem, že to bude ode dneška za dvacet let.

Přechod na bezhotovostní ekonomiky přinese nové a dnes sotva tušené fenomény. Najednou přes karetní společnosti proteče celá ekonomika (a hodně jim toho zbude za nehtem). To vytvoří neuvěřitelně silný oligopol karetních firem. Na to nejspíš zareagují banky tím, že se propojí s mobilními operátory, takže alternativou k platbě kartou – a dost možná i jejím nástupcem – bude platba mobilem. Tím ovšem vznikne zrůdný moloch, který bude přesně vědět, kde jste, kam obvykle chodíte, co hledáte na internetu, kde nakupujete, co nakupujete, kolik vám chodí na účet a kolik vám na účtu zbývá. Informace o nás se budou prodávat v balících a podle toho nám budou obchodníci nabízet své služby a „vyrábět“ naše preference. Zažíváme to už dnes, ale stále ve směšném měřítku ve srovnání s tím, co přijde. Tak třeba dneska obchodníci „jen“ vědí, co nakupujete na internetu. Ale nevědí, na co všechno ještě máte peníze na účtu a jakou vám mají nabídnout cenu, abyste se do ní vešli. (Mimochodem, všimli jste si, že největší finanční skupina v zemi nejprve založí banku, pak si koupí klíčového operátora a pak je propojí v celek?)

Tohle všechno je ale zatím jen otázkou vzdálenější budoucnosti. Máme tu ovšem jednu mimořádně aktuální záležitost, pro kterou bych hotovost dobrovolně nedala z ruky. Totiž výhodou hotovosti stejně jako třeba zlata je, že když je nejhůř, uchýlíte se k ní. Zatraceně dobře si to pamatují lidé na Kypru, kde přes noc zavřely banky a bankomaty. Bohatí v tu chvíli nebyli ti, kdo měli velký účet v bance, ale ti, kteří měli pár papírků v peněžence. Za bezhotovostní peníze se nikdo nenajedl. Stejnou zkušenost dost možná brzy udělají Řekové. To už máme, pěkně prosím, hned druhou zemi v eurozóně za dva roky.

A řeknu vám: Pokud zcela hypoteticky nastane den, kdy hotovost bude zrušena, banky na více místech eurozóny začnou mít, nedej bože, problémy a dojde ke zmrazení účtů, bude to velice zábavné. V tu chvíli budeme moct konstatovat, že

  • jeden profesorský trouba má zářez ve slovníku,
  • obchodníci řičí vzteky,
  • lumpové si mastí kapsy v bitcoinech
  • a všichni se můžeme pást spolu s babkou a kozou.


pátek 29.5.2015
8:00
(upravené
pátek 29.5.2015
7:28)
|
karma článku:
47.85
|
přečteno 
22596 x

Markéta Šichtářová vyšlo na:

Jak se babka půjde pást (sichtarova)

Sdílejte přátelům

2
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na