EZM – Evropský zbankrotovaný mechanizmus

EZM – Evropský zbankrotovaný mechanizmus

Během včerejška prodal Evropský nástroj finanční stability (EFSF) pětileté dluhopisy v hodnotě 8 miliard euro. Požadovaná úroková míra dosažená v aukc

Ani muk o Řecku, v Německu budou volby
Senát vyzval Klause, aby podepsal vznik dluhové diktatury ESM
Bude tentokrát „euroval“ v ČR v tichosti schválen? (středa demonstrace)

Během včerejška prodal Evropský nástroj finanční stability (EFSF) pětileté dluhopisy v hodnotě 8 miliard euro. Požadovaná úroková míra dosažená v aukci byla 0,956%. Investoři z Asie tvořili celých 29 procent nakupujících. Při poslední aukci v únoru tvořili asijští investoři pouze 5 procent.
Vydání dluhopisů spravovaly banky BNP Paribas, Goldman Sachs International a HSBC. Celkový zájem od téměř 200 investorů překročil 14 miliard euro. Cílem pro tento kvartál je získat prostředky v objemu 16,5 miliardy euro. Celkově se od začátku roku podařilo shromáždit 25 miliard euro.
V nových půjčkách bylo EFSF nahrazené novým trvalým záchranným mechanismem ESM, který začal fungovat 8. října 2012, přesto bude EFSF nadále paralelně financovat programy pro Řecko, Portugalsko a Irsko. Oba fondy byly založeny na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU, který dovoluje pomoci zemi v případě přírodní katastrofy nebo události, kterou nemůže ovlivnit. Formálně se podařilo začlěnit záchranu cizích zemí až ratifikací změny primárního práva, která dovoluje vznik ESM a kterou provedl Miloš Zeman 3. dubna tohoto roku při příležitosti návštěvy Manuela Barrosy na Pražském hradě.
Jako poslední schválila EFSF Slovenská republika 13. října 2011. Schválení se podařilo až při druhém hlasování. Při prvním hlasování 11. října 2011, které spojila s hlasováním o důvěře, padla vláda Ivety Radičové, kterou odmítla podpořit strana Svoboda a solidarita Richarda Sulíka.
8. dubna požádal Kypr o status „Stepping Out Guarantor“ v rámci podmínek EFSF. Stal se tak po Španělsku, Portugalsku, Irsku a Řecku další zemí, která se dostane z pozice plátce do pozice žadatele o finanční prostředky ze záchranných fondů EU. Tento požadavek bude posuzován ostatními garanty EFSF na setkání, které proběhne 25. dubna. Kypr má sám vůči EFSF „neodvolatelé a bezpodmínečné“ závazky v objemu 1,526 miliardy euro (Řecko mělo 21,898; Portugalsko mělo 19,507;  Irsko mělo 12,378; Španělsko má 92,544; Itálie má 129,268; Nizozemí 44,446; Slovinsko 3,664).
Celková velikost fondu po navýšení je 779,783 miliard euro, z čehož záruky států, které se nacházejí ve finančních problémech, jsou celých 323,705 miliard euro. Víc jak 40 procent garancí držely nebo drží země, jejichž rating se pohybuje ve spekulativním pásmu, jsou v bankrotu nebo jsou na pokraji finančních problémů. Přesto si EFSF drží AAA rating od agentury Fitch, AA+ rating od agentury Standard & Poor’s a Aa1 rating od agentury Moody’s.
Evropský parlament přijal sérii tvrdých opatření proti ratingovým agenturám na začátku tohoto ledna. Agentury například mohou zveřejňovat hodnocení zemí maximálně třikrát ročně, v termínech zveřejněných ratingovou agenturou na konci předchozího roku. Kromě toho budou tato hodnocení moci být zveřejněna až po uzavření obchodování na burzách v EU. Samotná EU již zvažuje zavedení vlastní ratingové agentury.
To, co drží Evropu nad vodou, je fakt, že ECB neomezeně nakupuje dluhopisy postižených států na sekundárních trzích. V září 2012 ECB nahradila původní SMP program, který nebyl schopný zamezit šíření dluhové krize, neomezeným nákupem dluhopisů (Outright Monetary Transaction, OMT). Mario Draghi, guvernér ECB, doprovodil jeho zavedení slovy, že pro záchranu eura „udělá cokoliv, bude-li třeba“.
Evropská centrální banka v únoru zveřejnila detaily o nakoupených dluhopisech. Celkem jich nyní drží za 218 miliard eur. Italské dluhopisy drží v hodnotě 102,8 miliardy eur, španělské 44,3 miliardy eur, řecké za 33,9 miliardy eur, portugalské za 22,8 miliardy eur a irské za 14,2 miliardy eur.
Díky tomu se podařilo výrazně snížit úrokové míry i ceny „pojištění proti krachu“ dluhopisů jednotlivých zemí (CDS).
Graf č. 1: Vývoj CDS u vybraných států eurozóny v bazických bodech (zdroj: Bloomberg)

Španělské desetileté dluhopisy se prodávají s výnosem 4,71 %, což je o 3,4 procentního bodu více než desetileté německé dluhopisy. Rozdíl se oproti minulému týdnu (3,6 %) snížil o 0,2 procentního bodu. Italské dluhopisy se prodávají s rozdílem 3,1 procentního bodu.
Příznačné je, že v únoru do čela Euroskupiny i ESM usednul Jeroen Dijsselbloem, socialistický ministr financí z Nizozemska, jehož země je díky praskající hypotéční bublině další v řadě zemí, které mohou vážně ohrozit existenci eura a prosperitu v EU.
Raketové zadlužování z minulého roku se sice již podařilo přibrzdit, ale příčiny krize stále trvají. Evropské státy nemají dost peněz na to, aby si finančně pomohly samy. Zvedání daní většinou v krizi nepřináší žádný dodatečný daňový výnos. Akční ekonomické plány socialistických vlád v Evropě se také míjejí účinkem, jak je vidět na pokračující recesi a rostoucí nezaměstnanosti v eurozóně. Jediným východiskem tedy zůstává monetizace dluhu prostřednictvím ECB.
Přestože poslední emise dluhopisů dopadla dobře, tak podle našeho názoru může dojít k vcelku rozsáhlému vystřízlivění trhů a z dlouhodobého hlediska k oslabení eura, až trhy lépe vyhodnotí kvalitu zajištění fondů ESM a EFSF.

Vít Jedlička – vyšel na colosseum.cz pod názvem „EFSF prodala dluhopisy za 8 mld. euro a bude jednat o Kypru“

COMMENTS

WORDPRESS: 35
DISQUS: 0