Velká parlamentní loupež ve stínu Ratha. Čtěte, kdo pro ni hlasoval

Velká parlamentní loupež ve stínu Ratha. Čtěte, kdo pro ni hlasoval

Ve stínu projevu a hlasování o vydání poslance Davida Ratha v úterý Poslanecká sněmovna schválila, že v okamžiku přijetí eura Česká republika zaplatí

Protest: Opět hrozí schválení ESM 25.4. 9:00
Evropská superdálnice dluhů (grafika)
Jozef Kollár: Dalších 700 miliard eur, prosím!

Ve stínu projevu a hlasování o vydání poslance Davida Ratha v úterý Poslanecká sněmovna schválila, že v okamžiku přijetí eura Česká republika zaplatí do evropského záchranného mechanismu jen pro začátek částku v přibližné hodnotě 350 miliard korun, protože ESM může výši požadovaných částek libovolně navyšovat s tím, že státy jsou povinny do sedmi dnů požadovanou částku poslat.

Poslanci schválili vládní návrh na vyslovení souhlasu s ratifikací novely Lisabonské smlouvy ve vztahu k fungování ESM. Má jít o nový mechanismus stability pro členské státy EU, jejichž měnou je euro. Změna smlouvy má totiž umožnit vznik trvalého záchranného mechanismu eurozóny (ESM), do něhož budou členové eurozóny povinni vložit finanční vklady a záruky. Konkrétně jde o změnu článku 136 Lisabonské smlouvy.

Všichni poslanci TOP 09

Proti umožnění vzniku ESM hlasovaly Věci veřejné s výjimkou Milana Šťovíčka, který byl pro. Dále „čtyři stateční“ poslanci ODS, David Šeich, Radim Fiala, Aleš Rádl a Boris Šťastný, kteří hlasovali proti oficiálnímu stanovisku strany. Komunisté nepodpořili novelu Lisabonu tím, že se zdrželi (až na Stanislava Grospiče, který hlasoval přímo proti). Z nezařazených byli proti Vít Bárta, Michal Doktor a Jaroslav Škárka.

Pro hlasovali všichni poslanci TOP 09 a Starostů, většina ČSSD, poslanci Lidem, NS-LEV 2011 a drtivá většina poslanců ODS. Bylo potřeba minimálně 120 hlasů a pro návrh hlasovalo nakonec 140 poslanců.

Kompletní výsledky hlasování ZDE

Bianco šek a vylití českých peněz do kanálu

„Byl jsem proti tomu, abychom dávali bianco šek na to, že v budoucnu vyplatíme několik set miliard do Bruselu. My jsme tu krizi nezpůsobili. Nevím, proč bychom za to měli platit. Platit na krachující státy eurozóny je jako vylévat peníze do kanálu. Nemohl jsem zodpovědně hlasovat pro další zadlužení našeho státu v okamžiku, kdy se od úst odtrhává našim důchodcům a dalším potřebným. Nemohu alibisticky říkat, že bych zadlužil naši zemi až v okamžiku, kdy vstoupí do eurozóny. Zavázali jsme se k rozpočtové odpovědnosti a je rozpočtově nezodpovědné zavázat budoucí generace k placení toho, k čemu je zavážeme my jenom kvůli tomu, abychom udělali radost Angele Merkelové a Bruselu,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec Boris Šťastný.

Jinou formou nepodpořili novelu Lisabonu ještě poslanci ČSSD Michal Hašek, Jan Babor a Richard Dolejš, kteří byli nepřihlášeni, dále Jiří Koskuba, Antonín Seďa a Jaroslav Vandas, kteří se zdrželi. Z ODS dále nepodpořil Jaroslav Plachý, David Vodrážka, Jan Florián a František Sivera, kteří nehlasovali, a Jana Černochová s Ivanou Weberovou, které se zdržely. Zdržela se i Kristýna Kočí a Pavel Bém nebyl přítomen.

Atomová finanční bomba

Vít Jedlička, předseda sdružení Reformy.cz, které před sněmovnou protestovalo proti schválení sněmovního tisku 348-E, upozornil, že ESM znamená finanční objem 9460 Rathových kauz, zadlužení 35 tisíc korun na jednoho občana včetně batolat a 70 tisíc korun na jednoho pracujícího, třicet procent státního rozpočtu ČR na rok 2012.

„350 miliard korun je suma, za kterou by se dal postavit Hradec Králové. Jednotliví občané stotisícového Hradce by určitě se sumou 3,5 milionu korun na hlavu dokázali Hradec znovu postavit. ESM je vlastně taková malá atomová finanční bomba shozená na jedno z českých krajských měst. Je to velká parlamentní loupež ve stínu Rathovy kauzy,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jedlička.

Eurotunel Wehrmachtu Angely Merkelové

„Odvažuji se říct, že to, čeho Německo nedosáhlo pomocí wehrmachtu během druhé světové války, dosáhne nyní za pomoci Evropského stabilizačního mechanismu. Ten je už za samotnou hranou demokracie. Jeho úředníci budou mít naprostou imunitu, archivy budou zcela nepřístupné a státy mu k placení dávají bezpodmínečný a neodvolatelný závazek,“ řekl o ESM poslanec slovenské strany Sloboda a solidarita Jozef Kollár.

Ekonomický analytik Pavel Kohout nazval ESM eurotunelem. „Až Poslanecká sněmovna parlamentu ČR schválí tunel jménem Evropský stabilizační mechanismus, budeme ještě nostalgicky vzpomínat na Viktora Koženého. Ten se spokojil s málem. A aspoň neměl imunitu,“ uvedl Kohout a dodal: „ESM je v podstatě evropský autodestruktivní mechanismus. Nejen že ty země, které jsou v problémech, nezachrání, ale dokonce přinese problémy do zemí, kde zatím nejsou. Jedná se produkt takových šílených a dosti neodborných představ o tom, jak fungují finanční a kapitálové trhy. Bohužel díky tomu, že evropští politici vůbec nevědí, jak trhy fungují, byla koncipována tato naprostá zvrácenost.“

„Pan premiér v podstatě na plénu řekl, že v tuto chvíli se nás to vůbec netýká. Ale já si myslím, že to vůbec tak není. Pokud se Česká republika zavázala, že euro jednou přijme, tak se nás ta věc jednoznačně týká. A jestli za osm, deset, patnáct let bude Česká republika přijímat euro s tím, že bude muset zaplatit ty obrovské částky, tak to není fér vůči těm, kdo přijdou po nás a kteří se z toho nebudou moci vyvlíknout. Ta smlouva je nastavena tak, že tam nelze potom řešit nějaké kompromisy, jako snižování a podobně,“ upozorňuje poslanec VV Michal Babák.

Perverzní solidarita

„Je to zvrácená, perverzní solidarita. V roce 2010 byl průměrný slovenský důchod 378 eur, ale řecký 1365 eur. Čili solidarita spočívá v tom, že slovenský občan bude ze svého platit francouzské a řecké banky a vysoké řecké důchody. To je šílené. A někteří slovenští politici to navíc podporují,“ řekl ParlamentnímListům.cz předseda slovenské strany Sloboda a solidarita Richard Sulík.

Umožnění vzniku ESM kritizuje i děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík: „Je to přesně tak, že ti, kteří rozhazují, dostanou zaplaceno a protože budou první na řadě, tak se možná zachrání, ale jakmile přijde na ty vysoké dluhy velkých států – Itálie, Španělska a konec konců i Francie, tak nakonec žádný euroval nepomůže. Jen se prodlouží agónie eurozóny. Peníze jednoduše nebudou. Je paradoxní, že jeden z nejchudších  států eurozóny by měl doplácet na daleko bohatší, a je tragédií, když by se tyto peníze měly získat dalším navýšením deficitu těch zemí, které se aspoň nějakým způsobem snaží reformami snížit současné vysoké deficity. Euroval je naprosto nesystémovým řešením, nemůže vyřešit to, co vyvolalo krizi eurozóny a dluhovou krizi.“

 

Psali jsme:

Krize eurozóny

Schválení novely Lisabonu a ESM hájil ministr zahraničí Karel Schwarzenebrg: „Rád bych zdůraznil, že není v zájmu žádného členského státu Evropské unie ratifikačnímu procesu bránit a prodlužovat jej s rizikem prohloubení krize eurozóny. Vzhledem ke zmiňovanému výraznému napojení české ekonomiky na trh eurozóny a enormnímu zájmu České republiky na jeho stabilitě není skutečně vhodné schvalování rozhodnutí Evropské rady již dále odkládat.“

„Byl vytvořen evropský stabilizační mechanismus, který povede k tomu, že státy musí složit, v případě ČR se bude jednat o desítky miliard korun, v případě záruk dokonce o stovky miliard korun, v případě členství v eurozóně. Se vstupem do eurozóny budeme muset provést i právní akt, a to bude právě připojení k tomuto evropskému stabilizačnímu mechanismu. Považuji za poctivé vůči naší zemi, za poctivé vůči našim občanům a za poctivé vůči EU říci, že o tak zásadním kroku, jako je vstup do eurozóny a jako je vstup do tohoto evropského stabilizačního mechanismu, musí rozhodnout občané v referendu,“ řekl k problematice premiér Petr Nečas na 22. kongresu ODS 24. října loňského roku.

Nečasův handl s Merkelovou

Podle informací ParlamentníchListů.cz podpořil premiér Petr Nečas schválení novely Lisabonské smlouvy po dohodě s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Německá kancléřka Angela Merkelová orodovala za schválení této novely Lisabonské smlouvy při návštěvě České republiky na začátku dubna. Prý vznikla tichá dohoda, že Merkelová nebude hlasitě kritizovat Nečase a Českou republiku za to, že nepřistoupila ke smlouvě o fiskální unii, když Česká republika schválí novelu Lisabonské smlouvy, která umožňuje vznik evropského záchranného mechanismu.

Touto dohodou Nečas patrně příliš nepotěší prezidenta republiky Václava Klause, protože ten ho ve svém dopise z 27. ledna 2011 žádal, aby výměnou za to, že by ČR neblokovala novelu Lisabonu, umožňující vznik záchranného mechanismu, získala v primárním právu trvalou výjimku z povinnosti přijmout euro. ČR se zavázala k přijetí eura v přístupové smlouvě.

Lukáš Petřík, vyšlo na parlamentnilisty.cz

COMMENTS

WORDPRESS: 44
DISQUS: 0