ECB bude vypadat více jako Fed, BIS z toho nemá radost

Nezařazené

Zatímco se centrální banky Fed i ECB ocitly pod palbou kritiky od BIS, banky centrálních bank, za svojí již dlouho výrazně uvolněnou měnovou politiku, tak Evropská centrální banka se rozhodla udělat kroky, které jí výrazně způsobem fungování a objemu nově vytištěných peněz přiblíží k modelu, který reprezentuje Fed.

ECB ústy guvernéra Draghiho oznámila, že sazby ponechá na rekordních minimech, na která je snížila před měsícem, a oznámila, že se nadále připravuje na nákupy ABS (asset backed securities), obdobu amerického kvantitativního uvolňování. Trh aktuálně očekává, že ke zvýšení sazeb dojde až na konci roku 2016. ECB by tak měla držet minimální úroveň úrokových sazeb déle než Fed. Prezident ECB Draghi představil další detaily plánu cíleného LTRO (TLTRO), ze kterého vyplynulo, že se může jednat až o částku blízkou bilionu EUR. První dvě kola jsou plánovány na 18. září a 11. prosince, přičemž by se mělo jednat o sumu okolo 400 miliard euro.

Program LTRO (long-term refinancing operation) vznikl v době nejhlubší krize eurozóny. Centrální banka poskytla likviditu komerčním bankám na tři roky za jedno procento a očekávala, že za ně komerční banky obratem nakoupí dluhopisy předlužených států eurozóny. Hlavní LTRO proběhlo v prosinci 2011 a únoru 2012. Dohromady tak ECB poskytla komerčním bankám přes 1 bilion eur. Více než dvě třetiny těchto prostředků putovalo do Itálie a Španělska. Program přispěl ke zklidnění dluhové krize v eurozóně a stal se také zlatým dolem pro komerční banky. Tento program ECB nyní oživuje v boji proti nízké inflaci v eurozóně.

BIS ve své výroční zprávě nabádá velké centrální banky před tím, aby neprotahovaly období nízkých sazeb, zatímco Fed i ECB trhů stále slibují delší a delší horizont pro zvyšování sazeb. BIS také varuje před masivním růstem zahraničního dluhu v rozvíjejících se ekonomikách, který od začátku krize nabobtnal téměř o 2 bilióny dolarů. Podle zprávy centrální banky matou investory, kteří realizují zbytečně riskantní projekty a vytvářejí tak prostor pro další kolo hospodářské krize. Guvenérka Fedu Janet Yellenová také přilila oheň do debaty o uvolněné měnové politice, když prohlásila, že nehodlá nijak uspíšit první růst úrokových sazeb. Na projevu v MMF navíc řekla, že uvolněná měnová politika podle ní neohrožuje stabilitu finančního systému.

ECB také po vzoru Fedu mění termíny pravidelných setkání z měsíce na šest týdnu a také přistoupí od příštího roku ke zveřejňování zápisů ze setkání rady guvernérů ECB. Ty v současné době podléhají třicetiletému utajení.

Je s podivem, že z BIS, která by měla krýt záda centrálním bankám, jež jí vlastní, se stal největší kritik uvolněné měnové politiky. BIS slovy generálního ředitele nesdílí ani krátkodobý optimizmus z nastartování ekonomiky v EU a USA. Jaime Caruana prohlásil: “Zotavení z finanční krize, která začala v roce 2007, může trvat ještě několik let. Oživení by mohlo být zvláště pomalé v Evropě, protože míra zadlužení je i nadále vysoká.”

Graf: Vývoj klíčových úrokových měr stanovených ECB a Fed v procentech (Zdroj: Bloomberg)

Sdílejte přátelům

11
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na