Daňový ráj v Bruseli

Nezařazené

Když se nedávno při vzniku problémů na Kypru začaly ozývat kritické hlasy z EU týkající nízkých daní v této zemi, většina médií a také obyvatelstva byla na straně politiků jako je Jose Manuel Barroso , Angela Merkel …

Četné výhrady politiků nejen vůči Kypru, ale i vůči jiným zemím, které jsou zajímavými destinacemi pro sídlo firem, nás přiměly podívat se přímo tam, odkud tyto výkřiky zaznívají, tedy přímo do Bruselu. Evropské instituce v převážné míře právě v Bruselu zaměstnávají přibližně 30 000 úředníků. Základní měsíční plat takového úředníka se pohybuje od přibližně 2 300 eur při nástupu až po 18 000 eur v případě vysokých výkonných funkcí. Tyto platy však nepodléhají místní (např. belgické) dani z příjmu, ale speciální dani tzv.. Community tax , kterou odvádějí zaměstnanci do společného rozpočtu EU. Tato evropská daň z příjmu je progresivní a pohybuje se od 0% při nízkých příjmech až po 45% u příjmů nad 6 938 eur měsíčně .

Kouzlo zdanění příjmů euroúředníků však není v nastavení jednotlivých daňových pásem. Mnohem zajímavějším aspektem je fakt, že zaměstnanci EU dostávají kromě základního platu množství příplatků , které zdanění vůbec nepodléhají. Jedná se např..o příspěvek na domácnost, jehož měsíční výše se skládá ze základu 170,52 eur a 2% ze základního měsíčního platu. Dále příspěvek na každé dítě v rodině, které nedosáhlo věku 18 let, je ve výši 372,61 eur a taktéž příspěvek na jeho vzdělávání ve výši 252,81 eur měsíčně. Největším příplatkem je však tzv.. „Expat“ příplatek, který je určen zaměstnancům, kteří přišli pracovat do evropských institucí ze své rodné země. Tento příspěvek je ve výši 16% základního platu, minimálně však ve výši 505,39 eur měsíčně.Aby naši euroúředníci nebyly zaskočeni v životě určitými zlomovými momenty, hradíme jim ze společného evropského rozpočtu ještě mnohé další příspěvky jako jsou příspěvek při přestěhování, příspěvek na dopravu , nebo hrazení dopravních nákladů jeho rodiny na zahraniční pracovní cestě. Tyto příplatky je třeba tedy připočítat k základnímu hrubému platu. Daň, zdravotní a penzijní odvody se však počítají a odvádějí pouze ze základního hrubého platu. Úředníci platí ještě speciální daň tzv. special lvi ve výši 5,5%, jejíž pokračování je momentálně otázkou . Tato daň se nevypočítává ze základního hrubého platu, ale se platí až po zaplacení daně. Po odečtení daně a odvodů se vypočte tato speciální daň, která také putuje do rozpočtu EU a po jejím zaplacení zůstane zaměstnanci EU čistý příjem. I když se zdají zejména penzijní odvody dost vysoké, nelze zapomínat na to, že zaměstnanci EU dostávají konečně královské důchody, jejichž průměrná výška byla v loňském roce 4 200 eur ( 70% předchozí mzdy). Podle vyjádření představitelů unie je průměrný hrubý plat zaměstnanců evropských institucí na úrovni 60 000 eur ročně, jiné zdroje hovoří o průměrné mzdě téměř 80 000 eur ročně, s příplatky přes 90 000 eur. Pokud vezmeme v úvahu zaměstnance s jedním dítětem navštěvujícím základní nebo střední školu a který pobírá průměrný plat v konzervativní výši 5000 eur, musíme připočítat k jeho základnímu platu i příplatky. Může si totiž uplatnit příspěvek na domácnost 270,52 eur, příspěvek na dítě a na jeho vzdělávání ve výši spolu 625,42 eur a nakonec si uplatní tzv.. expat příplatek ve výši 505,39 eur. Jeho plat tedy dosáhne výšky 6 401,33 eur, zdaněných však bude jen 5 000 eur a to různou daňovou sazbou od 0% po 25%. Při daném měsíčním příjmu zaplatí daný zaměstnanec zpět do rozpočtu EU daň ve výši 653,70 eur. Speciální 5,5% daň zaplatí z částky 3 676,30 eur a bude ve výši 202,20 eur. Celkem tedy zaplatí tento euroúředníků na daních do rozpočtu EU 855,90 eur. Průměrná daňová sazba při hrubém měsíčním příjmu 6 401,33 eur (včetně příplatků) dosáhne výše 13,37% . Tato nízká sazba je hlavně výsledkem toho, že až 23,6% daného příjmu (v tomto případě 1 511,17 eur měsíčně) podléhá nulové sazbě daně. Na daních z příjmu do rozpočtu EU odvede tento zaměstnanec pouze 10 270,80 eur, dokud jeho hrubý roční plat spolu s příplatky je 76 815,96 eur. Kdyby euroúředníků z Bruselu zdanil svůj hrubý měsíční příjem ve výši 6 401,33 eur na Slovensku, zaplatil by po uplatnění daňového bonusu na daních měsíčně 1 275,63 eur, což je 1,5 násobně více než zaplatí do rozpočtu EU. Průměrná daňová sazba by tak při hrubém měsíčním příjmu 6 401,33 eur spolu s měsíčním přídavkem na dítě 23,10 eur dosáhla výše 19,85% .

Pro zajímavost, pokud by bruselští úředníci řídili belgickými daňovými zákony, jejich plat by podléhal podobně progresivnímu zdanění v rozmezí od 25 do 50%

Vyšlo na iness.sk

Sdílejte přátelům

36
Komentujte

0 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
0 Comment authors
  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na