Budoucnost EU a jak v ní přežít

Budoucnost EU a jak v ní přežít

Jsem euroskeptik! Nevěřím na světlé zítřky, které nám EU připraví. Nevěřím ve výhody společné měny. Nevěřím v blahodárné účinky přerozdělování a regul

Vůdce ‚konzervativců‘ v Europarlamentu: Evropané ‚musí otevřít srdce‘ masové migraci
Macron přivítal Zuckerberga hrozbami regulace Facebooku
Merkelové Německo uvažuje o zvláštní dani, z níž se budou financovat mešity a další islámské instituce

Jsem euroskeptik! Nevěřím na světlé zítřky, které nám EU připraví. Nevěřím ve výhody společné měny. Nevěřím v blahodárné účinky přerozdělování a regulace a nevěřím ani na globální oteplování. Bohužel.

Jsem ekonom a podnikatel. Zamýšlím se nad tím, jak se bude vyvíjet evropská i světová ekonomika. Jak zajistím důstojný životní standard pro svou rodinu a jak je uživím v dobách nejhorších.

Nemám však křišťálovou kouli. A tak se jednak dívám zpět do historie a jednak studuji principy, podle kterých se přírodní, ekonomické a sociální zákonitosti řídí.

Jen pro úplnost zde uvedu dvě skutečnosti, které jsou snad všem zdejším čtenářům jasné:
1. regulace, kvóty a všechna státem vynucená razítka – způsobují korupci, odvádí podnikatele od jejich opravdové práce a zvyšují ceny finálních produktů.
2. dotace a přerozdělování – odvedou peníze z místa, kde se hospodaří efektivně, aby následně skončily v nějaké černé díře. Dotace zvyšují celkové ceny produktů.
Obojí výrazně snižuje kvalitu našeho života.

Tyto elementární věci nebudu dále rozvádět. Nehodlám zde popisovat žádnou konspirační teorii, ale systém, který samovolně postupně degeneruje. EU v tomto článku principielně představuje jakýkoliv socialistický systém. (Dále jen EU).

Popíši zde skutečnosti a principy, které jsou dle mého názoru zásadní. Jejich znalost umožní čtenáři lépe predikovat budoucí vývoj. Nikdo nemá patent na pravdu, a tak si každý může udělat svůj obrázek.

1. EU, stejně jako jakákoliv demokraticky volená vláda, je nereformovatelná!*)

Vždy v historii platilo následující kolečko, které zpravidla trvá mnoho desítek let. Kapitalismus s demokratickou volbou -> růst socialistických principů ve společnosti -> rozklad hodnot a úpadek společnosti, krize systému -> revoluce, válka, občanská válka, definitivní rozpad systému -> obnova země na kapitalistických principech -> a zase na začátek.

Více viz H.H. Meyer – Demokracie, bůh který selhal.

Proč je systém nereformovatelný?

1.1. Demokratickou volbou je změna nemožná

V každém socialistickém systému platí, že existuje skupina lidí, která z tohoto systému žije a dále skupina lidí která svou prací předchozí skupinu živí. Do první skupiny musíme počítat úředníky, politiky, policisty, rodiny žijící z dávek, ale i soukromé firmy, které dodávají z větší části státu.

Nyní je vyšší produktivita práce v zemědělství a ve výrobě než dříve. Jinak řečeno, stačí, aby méně lidí pracovalo smysluplně a uživilo svou prací více lidí, co pracují zbytečně. Za komunismu byl poměr výše uvedených skupin například 1:9. Nyní může být tento poměr 3:7, nebo 4:6.** Máme zde tedy minimálně 30 % voličů, kteří budou vždy volit ve prospěch systému. K nim musíme připočíst voliče, kteří díky své neinformovanosti nebo spíše dezinformovanosti budou opět volit ve prospěch systému.

1.2. Poctivost a dobrý úmysl prostě nestačí

Příklad: V parlamentu sedí např. David Rath a Vít Bárta s cílem ukrást co nejvíce peněz ze státního rozpočtu a co nejvíce rozšiřovat svůj vliv a moc. Jakýmsi zázrakem byla do parlamentu zvolena např. Táňa Fischerová s cílem zamezit korupci a předpokládejme, že má i správné ideje, jak toho dosáhnout. Duo Rath a Bárta má:
– spoustu peněz
– silný vliv a důležité kontakty
– nízkou morálku a schopnost zajít hodně daleko
Fischerová má:
– slušně řečeno málo peněz
– pár idealistických sympatizantů bez vlivu
– vysokou morálku, která jí zároveň klade bariéry

Rath a Bárta bojují o své peníze, zatímco Fischerová bojuje o peníze nás ostatních. Motivace Ratha a Bárty je tedy nesrovnatelně vyšší. Jak usilí Fischerové skončí, si asi všichni nyní dokáží představit. Toto platí i pro celé strany. I kdyby byla do parlamentu zvolena strana Svobodných se svými skvělými idejemi. Do té doby, než se strana rozroste (spíše se ale dříve rozpadne) natolik, aby měla nějaký vliv, převáží ve straně korupční síly. Nepomohou žádné kodexy, přísliby atd.

Z výše uvedeného plyne, že EU se prostě musí nějakým způsobem rozpadnout. Až to nastane, tak to bude nazýváno novým newspeakovským termínem. Podobně jako tištění peněz v USA je nazýváno kvantitativní uvolňování nebo konfiskace peněz na Kypru je nazývána daní. (Daň nemůže působit zpětně)

2. Školy a média

Školy a významná média vždy učí a hlásají to, co si přeje dobový systém. Proto je V. Klaus se svými názory tak osamocen a v podstatě na periferii. Mainstreamová ekonomie se opět vrací ke Keynesiánským principům, které nikdy fakticky nefungovaly. Na ekonomických školách se učí jiné teorie, než se učily před 15ti lety. Na neekonomických školách byste si osnovy ekonomie mohli překopírovat z Blesku. Proč? Z části neinformovanost ale hlavně lenost a pohodlí. Jako učitel nebo ředitel školy s mizerným platem nebudu riskovat odplatu od nějakého vyššího úředníka.

Na média může být zavedena cenzura, ale v podstatě není potřeba. Dostatečně dobře funguje autocenzura. Zaprvé, jako majitel média si nebudu zadělávat na problémy se státními autoritami a přivolávat na sebe kontroly. Novinář, který nepíše tak, jak chce majitel médií, je vyhozen. Za druhé, v současné době se informace stále zrychlují a stávají se povrchnějšími. Podstata informace se téměř ztrácí.

Všimli jste si, že z televizních obrazovek zmizely investigativní pořady o korupci ve státě? Nahradily je pořady s nekonfliktními tématy typu: drobná krádež, požár, nebo selhání nevýznamného úředníka. Např. 112ka na Nově. To je právě ta autocenzura.

Internet poskytuje neomezený prostor pro svobodné vyjádření názoru, proto neustále sílí snahy o jeho kontrolu. Právě školy a média utváří náš světonázor!

3. EU ničí myšlení lidí a má destruktivní vliv na morálku

V mnoha případech EU úplně otáčí ekonomické zákonitosti. Evropským byrokratům absolutně unikají příčinné souvislosti. Tyto ekonomické nesmysly jsou pak médii vštěpovány obyvatelům.

V lidech již není zakořeněna skutečnost, že k bohatství se dostanu pomocí tvrdé a poctivé práce. Když tuto myšlenku představíte absolventovi střední školy, tak se Vám akorát vysměje.

EU vytváří představu, že společnost má zákonité právo na bohatství ostatních jednotlivců. „Dobro“ společnosti je stavěno před vlastnická práva a svobodu jednotlivce. Vytváří se tak pnutí mezi příjemci sociálních dávek a podnikateli odvádějícími daně. Příjemci dávek se cítí ochuzeni, když některý podnikatel neodvede daň. Říká se, že podnikatel okradl stát. Zatímco podnikatel se pouze snaží ochránit zisky, které vygeneroval svou prací před nenechavou rukou státu. Je to tedy podnikatel, kdo je okrádán.

EU systematicky řeší problémy tím, co je způsobilo. Nezaměstnanost způsobenou šílenými regulacemi vyřeší povinností státu zajistit pracovní místa. Vysoké ceny energií způsobené umělými bariérami vstupu do energetického průmyslu vyřeší další regulací tohoto odvětví.

Opět tu máme téma politické korektnosti. Kdy se něco smí a něco nesmí říkat nahlas. Tak jako za komunismu.

Z výše uvedeného plyne, že EU rozhodně nevytváří podmínky vhodné k podnikání natož k růstu ekonomiky.

4. Měnový systém

Zatímco fiskální a daňová politika je vcelku triviální, monetární politika již vyžaduje jistou dávku studia. Proto nepřekvapí, že spousta bankéřů, politiků, nebo učitelů ekonomie v podstatě vůbec neví, co to jsou peníze. Za tímto účelem doporučuji shlédnout videa na Youtube s titulky „Money as debt“. Naučí Vás to to, co Vás nenaučí na VŠE za 5 let .

Měna je naprosto zásadní pro fungování ekonomiky. Bez měny nemohou probíhat obchodní transakce a ekonomika se zastaví. Popis monetárních principů se nevejde do tohoto článku, zaměřím se tedy jen na něco.

4.1. Inflace

Když roste množství peněz v ekonomice a množství statků (věcí a služeb) zůstává stejné, tak roste cena těchto statků. Snižuje se tak reálná hodnota peněz. Stejnou věc si musím koupit později za více peněz.

Jakto že může růst množství peněz? Peníze může tisknout stát a bezhotovostní peníze produkují banky pomocí úvěrů. Máme zde tedy dva subjekty, které se dostanou k penězům, bez toho aniž by odvedly nějakou reálnou práci!! Toto je naprosto zásadní. Zatímco jedni musí kvůli penězům pracovat, druzí si je mohou vytisknout!

4.2. Inflace jako další „neviditelná“ daň

Když stát vytiskne peníze, tak to neznamená, že se vlk nažral, ale koza zůstala celá. Tištění peněz nevytváří bohatství! Znamená to, že všichni, co si nemohou peníze tisknout, zchudli. Protože, jak bylo uvedeno výše, tištěním peněz se snižuje jejich reálná hodnota. Všichni ti, co mají peníze na účtech nebo např. pobírají mzdu, přišli o část reálné hodnoty svých úspor nebo příjmů.

Inflace dále snižuje reálnou hodnotu dluhu státu. (Rozpouštění dluhů inflací)

Při vyšší inflaci je prakticky nemožné spořit. Proti inflaci se ovšem lidé nebouří tak jako proti jednorázové dani na vklady (konfiskaci)! Tištění peněz je a bude v budoucnosti hojně využíváno. V současnosti je mnohými ekonomy doporučováno jako metoda k záchraně ekonomiky. Ve starších učebnicích ekonomie je ovšem popisována jako naprosto nepřípustná metoda.

4.3. Společná měna

Společná měna dává EU byrokratům, korporacím a zejména bankám obrovské možnosti jak ovlivňovat ekonomiku a vysávat jí. To je hlavní důvod, proč ji tak prosazují. Proto bude neustálý tlak na rozšiřování eura. Velké nadnárodní banky budou mít stále větší možnosti tisknutí bezhotovostních peněz. Bankéři budou stále bohatší a my ostatní stále chudší.

5. HDP, statistika a hra s čísly

EU a státní autority nám prostě jednoduše lžou, nebo alespoň zakrývají pravdu. V ČR se již po druhé změnil způsob výpočtu nezaměstnanosti, tak aby se udržela pod 10ti procenty. Podobně se kouzlí s inflací pomocí položek ve spotřebním koši.

HDP neříká nic o tom, jestli to, co bylo vyprodukováno, mělo nějaký smysl. Viz. prázdná sídliště v Číně, nebo nesmyslné studie placené z fondu EU o tom či onom atd.

HDP neříká nic o tom, jak se žije střední vrstvě. Sledovat HDP nemá žádný smysl.

Nezaměstnanost vzrostla, ale průměrná mzda stoupla. Ano, statisticky je to možné, ale jaksi cítíme, že něco je špatně. Tato a další čísla jsou tak obtížně dosažitelná a kontrolovatelná, že je nyní musíme brát s velkou rezervou. Musíme se hlavně koukat hodně okolo sebe…

6. Argument „mne se to netýká“

Tento argument je snad nejčastější a slyším ho bohužel i od svých kamarádů. To, že se mě něco přímo netýká, ještě neznamená, že to neovlivní můj život. Když nejezdím autem, tak mě nezajímá zdražení benzínu? Když se navalí další byrokracie na mého zaměstnavatele, tak to neovlivní můj plat? Tato krátkozrakost způsobuje, že EU může chrlit ročně tisíce směrnic bez většího zájmu médií a občanů.

7. Příklad s nacistickým Německem

Nyní si sundejte růžové brýle a otevřete svou mysl.

Za Hitlera byla státní propagandou lidem podsouvána teorie o nadřazené rase. Tato teorie byla vydávána za opravdovou vědu – eugenika. Lidem se měřily kosti, zaváděly se různé indexy a publikovaly studie. Celá teorie byla samozřejmě smyšlená. Většina Němců si pak myslela, že vyhladit Židy je správné.  Nejen z tohoto příkladu vyplývá, že obyvatelstvo je možné přesvědčit téměř k čemukoli a zároveň je možné vyvolat nenávist mezi obyvatelstvem. U nás např. zaměstnanci kontra živnostníci. (Mládek – živnostníci jsou paraziti)

Je jen otázka jak rafinovaně, nebo naopak hloupě bude EU manipulovat s masami. Jisté je, že média jí budou hodně nápomocna. Nepředpokládám, že by se na ulicích v budoucnu začali střílet euroskeptici, ale již nyní je každý nevhodný názor zašlapán a odsunut do ústraní.

Příklady manipulace jsou snad již zjevné:
– globální oteplování
– dotace na zemědělskou výrobu
– potřeba regulace, přerozdělování a vůbec smysl evropských institucí
– společná měna

A nyní už to, na co všichni tak čekáte. Jaký bude vývoj v EU?

Proč jsem to všechno tak obsáhle popisoval? Protože ve společnosti není díky výše uvedenému žádná významná vůle něco změnit. Nevidím zde žádný faktor, který by měl způsobit opravdové oživení. Ve světě je zatím dost zemí, významně chudších než jsou členské země EU. Občané EU tedy jednak necítí nutnost něco změnit a jednak ani žádnou alternativu nevidí. V momentě, kdy současné rozvojové země předstihnou země EU a společnost to začne vnímat, tlak na změnu fungování EU začne sílit.

Otázkou je, jak definujeme kolaps EU. Když vystoupí jedna země z měnové unie? Nebo když dvě zůstanou? Já bych ho pro účely tohoto článku definoval jako dobu, kdy EMU bude mít přibližně půl členů, co teď a zároveň Česká republika vystoupí z EU.

Moc rád bych věřil předpovědím některých ekonomů, že EU do pár let zkrachuje. Já si ale myslím, že příští desítky let se nám bude žít pod vlajkou EU stále hůře. Kolaps EU vidím nejdříve za 15 ale také možná až za 40 let.

Bude nyní velice poučné sledovat vývoj na Kypru, ale zejména vnímání této situace běžnými občany. Pokud i nyní projde návrh na konfiskaci části finančních prostředků bez velkého zájmu veřejnosti v dalších postižených zemích, jako je Itálie nebo Španělsko, bude si EU moci dělat opravdu dlouhou dobu, co bude chtít.

Co se tedy bude dít v bodech:

– jednoznačně nečekejte v příštích letech žádné oživení
– nezaměstnanost bude stále růst. 20ti procentní nezaměstnanost nebude žádnou výjimkou
– bude růst kriminalita a občanské nepokoje. Bude se zvyšovat propast mezi těmi, co mají přístup k vytisknutým penězům a nezaměstnanými
– lidé budou hledat zaměstnání ve státních institucích, případně velkých nadnárodních institucích, tak aby byli co nejlépe zajištěni.
– bude růst význam šedé ekonomiky. To je paradoxně to, co bude oddalovat krach EU
– budou se tisknout peníze. Je otázka jestli se roztočí kola hyperinflace, nebo se to byrokratům podaří udržet. Pokud by vypukla hyperinflace, pád EMU by následoval záhy. Státy by přešly na své vlastní měny.
– až vystoupí první stát z Evropské měnové unie, můžeme to považovat za začátek konce EMU.

Když vystoupil jeden, budou chtít vystoupit i další. Po bolestné reformě se stát vzpamatuje a pokud nebude mít úplně socialistickou vládu, bude se mu bez okovů Evropské unie dařit mnohem lépe. Po pěti a více letech od výstupu z EU již budou vidět pozitivní výsledky. To opět zvýší tlak veřejnosti na politiky ve smyslu vystoupení z EU ve zbývajících státech. Je samozřejmě otázka jestli státy vystoupí pouze z měnové unie, nebo z celého byrokratického balíčku. Od vystoupení prvního státu z EMU bych to viděl na 10 až 15 let, než se systém zhroutí jako celek.

– dokud bude v čele ČNB Miroslav Singer a spol., tak nám nehrozí přijetí Eura, po něm půjde nová bankovní rada nejspíše na ruku české vládě, potažmo EU
– státní autority nám budou lhát, čísla budou nadsazována
– reálná inflace může být klidně přes 10 %, stát bude tvrdit, že je nižší (např. poloviční)
– stát bude zvyšovat snadno vybíratelné daně – DPH, daň z nemovitostí. Budou se zvyšovat paušály a snižovat odpočitatelné položky
– domnívám se, že stát bude pod různými záminkami zabavovat majetek. Např. kvůli nezaplacení nějaké daně, nedodržení směrnice atd.
– průmysl a firmy budou stále více utíkat do rozvojových zemí a daňových rájů
– velké firmy zde budou fungovat pouze na základě všech možných daňových výjimek a dotací
– založit si vlastní firmu a podnikat nezávisle na státu bude prakticky nemožné
– Evropa bude reálně chudnout a Číňané jí budou skupovat ve velkém
– Asie a rozvojové země budou nuceny se stále více orientovat na domácí poptávku, protože pro Evropu a USA bude jejich zboží podstatně dražší než dnes. Z toho také plyne, že USA a EU již nebude moci těžit z levných dovozů z Asie, což způsobí další propad životní úrovně občanů USA a starého kontinentu.
– přibližně za 20 let bude Evropa zaostávat za rychle se rozvíjejícími asijskými zeměmi
– většina státních dluhů se v průběhu let prostě škrtne. Je otázka jakou část bude muset zaplatit daňový poplatník, ale s postupem času se tomu obyvatelstvo bude stále více bránit a dluhy budou muset být odpuštěny. O peníze přijdou ti co měli investováno v dotčených dluhopisech.
– až budou státy přecházet na své měny, velká část střadatelů, kterých se to bude týkat, ze dne na den zchudne. Třeba o 70%.
– ke konci cyklu budou o své peníze hromadně přicházet investoři do dluhopisů, a na ně napojených derivátů, dotčených evropských zemí
– vývoj EU může zásadně ovlivnit kolaps dolaru. FED tiskne dolary jako nikdy v historii. Dolar své pozice drží pouze proto, že je používán jako obchodní a zprostředkující měna. Mnoho států také drží dolarové dluhopisy a rezervy. Pokud by dolar opravdu zkolaboval, a měl by, pak to ovlivní nejen vývoj EU, ale celého světa.
– Ekonomika ČR se bude postupně blížit současné ekonomice Maďarska – rostoucí regulace,  daně a nezaměstnanost. Předměty denní spotřeby, energie a potraviny budou stále dražší. Legálně podnikat bude pro malé firmy prakticky nemožné. Koupit si hamburgra na nádraží bude pro nízkopříjmové svátek. Voliči budou ale stále volit tu samou levici ať už oranžovou, modrou.
– Až se nám podaří vystoupit z EU, brzy vstoupíme do jiného spolku.
– globálně se neoteplí

Tento článek bude mnohými čtenáři odmítnut. Je příliš nemainstreamový a říká věci bez obalu.  Lidé nechtějí znát pravdu a za pravdu se bere to, co je za pravdu uznáváno všeobecně. Ale jak řekl Doug Gwyn: “Truth is not determined by majority vote.” Doufám, že těm ostatním alespoň částečně poradí, jak se v budoucnosti chovat, kam investovat a kam ne.

V příštím článku nastíním, jak v období úpadku co nejlépe přežít.

*) Abstrahuji od toho, že představitelé EU již nejsou voleni demokraticky
**) Tato čísla jsou samozřejmě pouze můj odhad. Oficiálně se nedají nikde zjistit. Pokud by někdo věděl jak se k nim dopočítat, ať to dá laskavě do komentářů. Zároveň není řečeno, že všichni státní zaměstnanci pracují zbytečně.

07.04.2013 Banung vyšlo na www.dfens-cz.com

COMMENTS

WORDPRESS: 22
DISQUS: 0